Jako hráč s desítkou na zádech se podílel na zisku mistrovského titulu Dukly Přelouč, která tehdy hrála na trávníku plochodrážního stadionu na Svítkově, kde se také hráči armádního týmu radovali v roce 1970 z prvenství v první lize, která se tehdy hrála dvoukolově bez play off.

Nutno připomenout, že přes ragbyový armádní tým v Přelouči prošly v sedmdesátých a osmdesátých letech stovky ragbistů a to, že se z nich  zde vyklubaly desítky reprezentantů bylo velkou zásluhou právě trenéra Eduarda Vávry.

Oproti svému předchůdci a trenérovi Dukly Alfovi Zedovi, který během zápasu kroužil kolem pomezní čáry a vtipně komentoval celé utkání, byl Eduard Vávra jeho pravý opak. S klidem Angličana pozoroval hru svých  svěřenců, kterým o přestávce sdělil klidně své poznatky.

Zkrátka a dobře Eduard Vávra se zasloužil o české ragby především v armádě a svým způsobem se zasloužil i o to, že se v Československu vědělo, že v Přelouči se sportuje a hraje se tu ragby, protože se  o přeloučských ragbistech nepsalo jen v Obraně lidu a v krajském východočeském deníku Pochodeň, ale i v celostátních denících a jako, že jich v sedmdesátých a v osmdesátých letech tehdy  vycházelo se sportovní stránkou na konci mraky.

Ragby hrál i Vávrův syn Petr na postu mlynáře. Jeho jméno nalezeneme i v reprezentačních sestavách.

"Edu jsem měl moc rád, neboť pro české ragby udělal velmi mnoho. Byl výborným hráčem, ale i jako trenér Dukly měl velký vliv na formování hráčů v tom nejdůležitějším věku pro jejich rozvoj. Byl velmi vzdělaným trenérem a díky tomu, řada jeho odchovanců se dostala do reprezentačního mužstva. Rád jsem s ním spolupracoval, měl vždy velký zájem o nejmodernější tréninkové metody, které pak úspěšně uplatňoval v Dukle.  Eda by si určitě zasloužil nominaci do Síně slávy Českého ragby in memoriam, neboť pro české ragby vykonal opravdu mnoho," zavzpomínal pro ragbyový internetový magazín Ceskeragby.cz  na Eduarda Vávru jiný Eduard legendární český ragbista Krützner senior. 

Autor: Petr Skála