Bikros. Když toto slovo vyslovíte před laikem, vybaví se mu především malé kolo a speciálně upravená dráha. Málokdo ví, že v naší zemi se objevil až v roce 1984. Jednou z jeho bašt se hned od začátku staly Pardubice. Dráha na sídlišti Závodu míru patří k nejznámějším v České republice. Dynamický rozvoj bikrosu zařídil tomuto sportu účastnické místo na letních olympijských hrách.

Pardubický bikros získal ve více než dvacetileté historii téměř osmdesát medailových kovů z republikových šampionátů. A dal o sobě nahlas vědět rovněž v roce 2010. Jeho jezdci se výrazně prosazovali na domácím poli a neztratili se ani v zahraničí. Trenérem TJ BMX Pardubice nemůže být povolanější osoba. Ano, je to René Živný, mimochodem první český jezdec v kategorii Elite.

René, teď už loňský rok byl pro pardubické bikrosaře obzvláště úspěšným. Asi nestává vašim svěřencům tak často, aby si pověsili na krk tolik cenných kovů…
Bikros sice už několik let patří k nejúspěšnějším sportovním odvětvím v našem městě, avšak při bilancování loňské sezony jsem se až zalekl. Hned čtyřikrát jsme se radovali ze zisku čtyř titulů národních šampionů. Kromě toho jsme sklidili šest dalších medailových plodů z mistrovství republiky. Připsali jsme si i celková vítězství v seriálech Českomoravského či Českého poháru BMX. Bude jvelice obtížné udržet nastavenou laťku i v příštím roce.

Jako trenér musíte být navýsost spokojen. Můžete prozradit recept na úspěch?
Každopádně naši jezdci byli v loňské sezoně skvělí (úsměv). Ne vážně. Jejich pracovitost na tréninku by musela dělat radost každému trenérovi. Navíc u bikrosu hraje velkou roli i podpora rodičů. Tím nemyslím jen tu finanční, ale především časovou. Ono objet za jednu sezonu se svými dětmi více než třicet závodů, je pořádná porce. Na našich výsledcích je to naštěstí vidět.

Pardubičtí jezdci se účastní pravidelně také zahraničních závodů. Tam už je však konkurence o poznání silnější. Jak jste si tedy na mezinárodním poli vedli?
Samozřejmě i letos se řada našich jezdců vydávala na zahraniční závody. Ať už se jednalo o zimní halové či letní vrcholy, kterými byly evropský a světový šampionát. Je to velice nákladné a v podstatě vše hradí jezdcům rodiče. Klub by si totiž takovou podporu nemohl dovolit. Něco jiného je kategorie juniorská a elitní, kde náklady hradí reprezentace. A letos se do ní například probojovali junior Tomáš Doležal či elitní jezdec Štěpán Tumpach.

Právě jméno Štěpán Tumpach bylo v loňském roce skloňováno ve všech pádech. Prozraďte proč?
V Tumpachovi mají Pardubice velkou šanci získat místo na olympiádě v Londýně 2012. Štěpán je v mužích společně s olympionikem z Pekingu Michalem Prokopem zatím jediným, kdo získal body do olympijské kvalifikace.

Pardubický klub není pouze Tumpach. Jak je to s ostatními potencionálními reprezentanty?
Také další naši jezdci starších kategorií jsou v širším výběru reprezentace, či center mládeže BMX. Mám to štěstí, že kromě toho, že jsem trenérem domácího klubu, vedu také reprezentaci BMX a rovněž celostátní centrum mládeže BMX. To zastřešuje nejlepší jezdce kategorií juniorů, kadetů a žáků. Tudíž mám pod kontrolou vývoj také budoucích potencionálních reprezentantů. A Pardubice mají v tomto centru několik zástupců. Jeho členy jsou Marcel Pešek, Jiří Frydrych, Tomáš Doležal a David Pešek.

Bikros se neskládá jen z kategorií reprezentačních, ale i mládežnických. Jak to vypadá ve vašem klubu v tomto směru?
Bikros je krásný především tím, že nepředstavuje jen ten vrchol, kterým jsou olympijské hry pro elitní kategorii, ale také sportovní vyžití pro jezdce rozličného věkového spektra. Máme tu závodnické kategorie pro jezdce od šesti let, ale závodí i jezdci v kategoriích Master. Jsem velice rád tomu, že za poslední dva roky se nám zvedá počet jezdců na tréninkových jednotkách i o zbrusu nové členy, především velice mladého věku. Pravidelně pořádáme náborové závody nových členů a nebudeme v této činnosti ustávat ani v roce 2011.

Pardubickému sportovnímu příznivci se bikros dostává do podvědomí také pořádáním závodů…
Jsem rád, že tady mohu odhodit skromnost stranou a prohlásit, že náš oddíl patří mezi nejlépe hodnocené pořadatele závodů v celé republice. Komise BMX při Českém svazu cyklistiky nám pravidelně přiděluje velké závody.

Můžete fanouškům bikrosu naservírovat menu letošního roku?
V roce 2011 jich budeme pořádat celkem pět, což je rekord na české bikrosové scéně. Navíc nás čekají dva závody olympijské kvalifikace, a to v dubnu a červenci. Kromě toho připravujeme již 25. ročník Kontrolního závodu reprezentantů – O štít města Pardubic, Mistrovství České republiky, Noční závod a závody Českého poháru.

Vrabci na pardubických střechách si štěbetají něco o akci evropského formátu. Nenapínejte nás…
Ještě je předčasné o tom hovořit. (zamyslí se) Tak dobře. Naším cílem je v roce 2013 či 2014 opět přivést na území města závod mistrovství Evropy BMX. To zde náš oddíl naposledy pořádal v roce 2001 a sklidili jsme za něj velkou chválu. Jedná se o akci, která na pět dní přivede do města kolem sedmi stovek jezdců a další dva až tři tisíce členů doprovodu a fanoušků z celé Evropy.

Jaké máte šance na získání pořadatelství evropského šampionátu?
Jelikož předseda českého bikrosu Karel Mařák je místopředsedou evropské bikrosové komise, která tyto závody přiděluje, asi nebude problém pořadatelství tohoto závodu dostat. Problém bude ale jej financovat. Náklady se pohybují kolem dvou milionů a přestože jsme olympijským sportem, přeci jen se řadíme mezi sporty menší, o které nemají sponzoři zase tak enormní zájem.

Takže co se chystáte podniknout?
Následovat budou jednání se zástupci města, reklamních agentur atd. Teprve dle výsledků předběžných jednání se rozhodneme, zda se o pořadatelství tak významného závodu pokusíme. Pořadatelsky jsme již v minulosti potvrdili, že nemáme s takovým závodem problém.

Na sklonku roku se konala valná hromada klubu TJ BMX Pardubice. Přinesla něco nového v pohledu vizí do příštích let?
Já myslím, že pardubická bikrosová rodina je v pohledu na náš sport jednotná a je jedno, kdo se podílí zrovna na řízení klubu. Každopádně součástí valné hromady byly i volby na následné čtyřleté období, kde byl potvrzen ve funkci předsedy Zdeněk Merta, já byl zvolený místopředsedou a členy výboru jsou dále Michal Jožio, Jiří Frydrych a Tomáš Doležal.

Zmínil jste, že tento rok bude obzvláště náročný na pořadatele. A co pro váš areál?
Hlavním cílem je samozřejmě údržba našeho stávajícího areálu, která je velice náročná nejen na čas, ale i na peníze. Letos se musíme extrémně věnovat úpravě trati. Velice rádi bychom před závodem olympijské kvalifikace zastřešili prostor nad startovním pahorkem. Jedná se ovšem o akci, jejíž hodnota převýší sto tisíc korun. Alespoň na část nákladů se pokusíme získat grant, pravděpodobně z Pardubického kraje. Jestli ale budeme úspěšní, to nám nikdo nezaručí.

Kromě toho, že jste trenérem, stále aktivně jezdíte. Jak se vám daří v tomto „oboru“?
Tak přeci jen mi bude sedmatřicet, takže závodění už není co to bývalo. Věkově jsem ovšem poskočil do kategorie Masters, která se u bikrosu počítá od třiceti let nahoru a letos se mi podařilo získat titul republikového šampióna a na světovém šampionátu v Jižní Africe postoupit mezi nejlepší šestnáctku. Dokonce jsem jel v semifinálové jízdě na postupovém místě do finálové osmičky, ale na dráze mi spadl řetěz, takže jsem nedojel.

Dá se tedy s ohledem na váš věk říct, že už jezdíte jen tak pro radost?
Ano a je to možná lepší. I když na domácích kolbištích ještě stále často jezdím například v kategorii Elite cruiser také s jezdci, kterým je o dvacet méně. Občas je slušně proženu (smích). Ale věk se nedá zastavit. Hlavní cíl mám tedy na následující období spíše v trenérské práci. Chci vychovat v Pardubicích co nejvíce reprezentantů a především pomoci k účasti na OH v Londýně co nejvíce českým bikrosařům.

Kromě závodnické a trenérské činnosti rovněž „bafuňaříte“. Vidí vás někdy maželka doma?
Občas vyhrožuje rozvodem (rozesměje se). Ale ne. Je ohromně tolerantní a toho si na ní nesmírně vážím. Co se týká mé činnosti funkcionáře, tak se snažím v oborech, kterým jsem se věnoval, či se věnuji, být prospěšný. Třeba předáním zkušeností. Kromě řady funkcí ve svazu cyklistiky se snažím pomoci například v okresním sdružení ČSTV, regionálnímu klubu olympioniků, jsem předsedou fotbalového TJ Sokol Semín a také členem Komise pro sport v Pardubicích.

Aby toho nebylo málo, vaše jméno se objevilo v souvislosti s politikou…
Ano. Stal jsem se členem Sdružení pro Pardubice a pravidelně se účastním zasedání klubu. Rovněž toto mi přináší řadu cenných zkušeností do budoucna. Všude je to ale o lidech, se kterými spolupracujete a na ty jsem měl zatím veliké štěstí.