Přitom před sezonou nikdo nepředpokládal spanilou jízdu družstva v této sezoně. Celek byl sestaven z hráčů celého regionu Pardubicka a ještě kousek dál. Všem oddílům tak lze poděkovat za zážitek na MČR a lesk zlatých medailí patří všem, kdo se na výchově novopečenýchmistů podíleli. Hráčům pak lze přát, ať na sobě tvrdě pracují. V budoucnu pak zákonitě příjdou další úspěchy.

Podívejme se s trenérem Janem Procházkou na jednotlivé hráče – mistry ČR v U16:

Mistrovský tým prohrál za celou sezónu pouze dvě utkání z 36 odehraných, a to v době kdy mu chyběla pro zranění či nemoc řada klíčových hráčů. Tým se skvěle vypořádal i s předsezónním odchodem Samuela FAIFRA za španělským sluncem a zejména zásluhou neuvěřitelně produktivního a stále se lepšícího Martina KŘÍŽE válcoval jednoho soupeře za druhým. K dalším oporám a tahounům mužstva patřili rozehrávač Petr ANDRES s neohroženým pistolníkem Lubošem LACHMANEM číhajícím na každou příležitost na čáře trestného hodu. Kdyby mu sloužilo zdraví, určitě by pomohl více i kapitán Vojtěch PACÁK, který od listopadu prakticky nebyl zdráv a i do finálového turnaje nastupoval se stále ještě nedoléčeným svalovým úponem, který ho trápí dva měsíce. Postupně však narůstala i výkonnost dalších hráčů: na samotném mistrovství konečně svoje možnosti potvrdil Jiří BAHNÍK, jemuž chybí jediné: stabilita výkonů. I on se však pral s nekonečnou chorobou a záchvaty kašle téměř tři měsíce. Vzhůru jdou konečně i výkony zatracovaného a vzápětí opěvovaného talenta Petra HEŘMANA. Je to běh na dlouhou trať, ale snad už je alespoň v půlce trnité cesty ke stabilním výkonům. Roli skvělého psa obranáře i na právě skončeném mistrovství potvrdil Martin MIKULECKÝ, stejné úkoly po většinu sezóny výborně plnil i Jakub ŠIMON. Otazníkem zůstává Michael HÝVL, jenž má obrovský pohybový repertoár, ale basketu není ochoten obětovat ani zdaleka tolik jako ostatní členové družstva. Velkým talentem je i Marcel CHALUPNÍK, škoda že právě nyní přechází do vyšší věkové kategorie, ze všech nejvíc by vzhledem ke svým fyzickým parametrům potřeboval ještě minimálně rok hrát o kategorii níž. Nečekaně rychle se do týmu zapracovali a jeho pevnou součástí stali žáčci Jiří ŠOULA s Martinem PETERKOU a v některých momentech nebylo vůbec poznat, že jsou o dva roky mladší. A to je v tomhle věku rozhodně skvělá vizitka jejich obřího talentu. Smolně den před finálovým turnajem se zranivší Jakub VLČEK do turnaje zasáhnout nemohl, ale i on několikrát naznačil svoje možnosti a basketbalovou budoucnost.

Favorit na své palubovce v posledních letech nevyhrával. Pardubice to však dokázaly.

Zpočátku nervy, později pohoda

V extralize mladšího dorostu letos dominovali kadeti BK Synthesia Pardubice. Základní část suverénně vyhráli a tak finálový turnaj mohli odehrát na domácí palubovce v Pardubicích

BK PARDUBICE – TJ KLATOVY 93:58

Naši hráči začali mistrovství zostra a ve 4. minutě vedli 9–2. Pak však začal festival neproměněných trestných hodů pramenící snad spíš ze značné nervozity než z neumění, a to dostalo soupeře zpět do zápasu. Celý první poločas tak byl poměrně vyrovnaný, i když naši hráči poctivě dřeli v obraně a udržovali si rychle získaný mírný náskok ze samého úvodu boje. Po zranění takřka bez tréninku hrající KŘÍŽ ze sebe nesklepal po celý poločas pro něho nezvyklou nejistotu v provedení základních činností a tak na sebe mohli upozornit dobrým výkonem netradiční hráči BAHNÍK s HEŘMANEM, kteří zastínili obvyklé tahouny týmu. Rychlý koš po přestávce však uklidnil Martina KŘÍŽE a jeho vzkříšení vneslo do hry domácích patřičný klid i jistotu a z rodícího se dramatu nakonec bylo exhibiční vystoupení všech hráčů BK, kteří ve 2. půli přidali k absolutní bojovnosti herní kvalitu i vtip a soupeře postupně deklasovali. Bylo stále více patrné, že odstoupení zraněného klatovského pivotmana VOLMUTA (208 cm) bude mít pro soupeře velmi neblahé následky a zápas se stal velmi rychle pouze otázkou konečného rozdílu skóre.

Lachtanovy trojky připluly v pravý čas

BK PARDUBICE – BK ÚSTÍ NAD LABEM 93:62

Před druhým utkáním turnaje se situace vyvinula jednoznačně a zcela nečekaně: případná výhra v něm by přinesla našemu týmu titul bez ohledu na výsledek posledního zápasu turnaje s pro domácí hodně nepříjemným sokem z Písku, který dvakrát nečekaně prohrál. Tato zvěst vlila do žil domácích okysličenou krev, absolutně nezadržitelný byl v úvodu duelu zejména KŘÍŽ, jehož páteční nervozita byla rázem tatam. Soupeř však hrál rovněž výborně a tak se hrálo výborné mládežnické utkání, které bylo důstojným vyvrcholením letošního mistrovství šestnáctiletých nadějí. Po poločase, který naši hráči strávili s vědomím příjemného, ale zdaleka nikoli rozhodujícího desetibodového náskoku, přešli hosté na kombinovanou obranu 4+1 s osobním bráněním KŘÍŽE a než se naši hráči zadaptovali na změnu, začal se vývoj zápasu pořádně zauzlovávat. Severočeši snížili na rozdíl pouhých tří bodů, ale rodící se drama rázně utnuly trojky našeho lachtánka LACHMANA, které jako ve většině utkání sezóny připluly v pravý čas a hned čtyři v řadě. To zlomilo silný odpor hodně houževnatého a kvalitního soupeře a naši hráči si tak mohli závěr zápasu užít. Téměř po celou poslední čtvrtinu už hráli s vědomím, že jim letošní mistrovský titul nikdo nevezme. Vzhledem k průběhu celé sezóny zcela zaslouženě!

Zónový domeček z Písku se otřásl po třech trojkách Budulínka sesypal se po kanonádě Bahníka j

BK PARDUBICE – SOKOL PÍSEK 72:63

V utkání „o prestiž“ chtěli pardubičtí potvrdit svoji suverenitu v letošní soutěži a zároveň dát herní šanci všem hráčům. I když to nakonec nebyla bůhvíjaká oslava basketbalu (soupeř stejně jako v průběhu celého mistrovství zalezl do zóny, což obvykle nebývá znakem týmů pomýšlejících na mety nejvyšší), hlavní úkoly se splnit podařilo: vítězství zůstalo doma a s výjimkou HÝVLA se na palubovku dostali všichni přítomní zdraví hráči. Soupeř sice byl v úvodu aktivnější v útoku a dlouho mírně vedl, ale vše otočil třemi po sobě jdoucími trojkami benjamínek týmu „Budulínek“ PETERKA, který podal výborný výkon a byl vyhlášen nejlepším domácím hráčem zápasu. Ani devítibodový náskok o přestávce soka nezlomil, o čestný úspěch na turnaji se pral až do samého konce a v době krátké nepřítomnosti KŘÍŽE po jeho 4. osobní chybě v polovině poslední čtvrtiny snížili dokonce na rozdíl jediného bodu! S návratem tohoto hráče na hřiště však už nebylo co řešit a domácí dotáhli pro ně motivačně hodně obtížný zápas do vítězného konce.