Jestliže loni byly stavební firmy těžce zkoušeny všemi omezeními spojenými s covidem a zvládly tuto ojedinělou situaci přežít, teď čelí další a vypadá to zatím, že i mnohem nepříjemnější hrozbě. Ceny stavební oceli, dřeva nebo plastů vzrostly až o desítky procent. Navíc je ještě těchto materiálů na trhu nedostatek.

A v tuhle dobu na jižní Moravě a dalších místech naší země ničivě řádily vítr nebo voda. Tohle bude další těžká zkouška. Jak se stavebnictví s růstem cen a nedostatkem materiálu vyrovná? V on-line diskusi Deníku o problému diskutovali a na dotazy čtenářů pak odpovídali Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS), a spolu s ním i další experti svazu – Šárka Šafratová, Petr Čechlovský a Michal Mitáček.

Debata Deníku o zdražování stavebních materiálů.
VIDEO: Dřevo i železo rekordně zdražily. O dopadech hovořil Deník s odborníky

„Stavebnictví vloni čelilo velkým výzvám, ale firmy se s potížemi vyrovnaly statečně. A to přesto, že se musely vypořádat s celou řadou omezení včetně nedostatku pracovníků, zvláště zahraničních, kteří kvůli zavřeným hranicím zůstali doma. A sotva to skončilo, jsme svědky raketového růstu cen některých komodit. Do toho nyní přišla navíc živelná katastrofa,“ říká Jiří Nouza.

Jak zdůraznil, je hrdý na kolegy ze stavebnictví, jak zvládli dobu covidovou a i proto, že jako svaz oslovili členské firmy s tím, co by mohly udělat pro obce postižené tornádem. „A firmy buď už byly zapojeny do pomoci například těžkou technikou při demoličních pracích nebo posílaly individuálně finanční dary. Teď bohužel musíme řešit otázku nedostatku a cen stavebních materiálů. Podle toho, co jsem viděl, mělo by na Moravě jít hlavně o opravu zdí, střech, tedy zjednodušeně o cihly, latě, krokve a pokrývací materiál,“ doplňuje Jiří Nouza.

Jaké jsou příčiny

Je třeba říci, že problém s cenami a nedostatkem materiálu není jen otázka České republiky, ale téměř celé Evropy. Dopady zvýšených cen se přenášejí od investora přes generálního dodavatele na nižší dodavatelské stupně. Největší tíha rostoucích cen materiálů pak padá na stavební firmy, velké, střední i malé, na soukromé stavitele a developery. Ve stavebnictví se proto část společností začíná pohybovat na hranici profitability či dokonce pod ní.

„Stavební společnosti budou mít v první fázi ztrátové zakázky,“ míní Šárka Šafratová. „A ty nemůže firma dlouhodobě zvládat. Bude to mít další dopad, že na sebe přestanou být ochotny přebírat rizika. A pak jim zbývá jediná cesta – nepodávat nabídky. Pokud se neupraví smluvní prostředí a rizika se nevyváží mezi zhotovitele a zadavatele. To především u veřejných zakázek. Další problém je, že firmy se snaží vytvořit zásoby, a to dále akceleruje poptávku. Ale to není cesta ven z problému. Zatím leží na stavebních firmách, ale rychle přeskočí na zadavatele.“

Coworkingové centrum ImpactHub, které sídlí v Praze, oslavilo 10. narozeniny.
Lidé se vrací do sdílených kanceláří. Poptávka je jako před koronavirem

Meziroční růst cen výrobců je důsledkem nedostatku vstupních materiálů a výpadků v globálních dodavatelských řetězcích. Výrobci jsou nuceni na dražší vstupy reagovat zvyšováním cen, v tomto kroku je však často omezují dlouhodobé kontrakty.

„Prapůvod nedostatku a cen například betonářské oceli je v loňské první vlně covidu,“ vysvětluje Michal Mitáček. „Výroba v hutích byla částečně utlumena, a to nejen u nás. Nastala panika, co bude dál. Výroba se na pár měsíců pozdržela. A zvyšování výrobní kapacity je nyní pomalejší, než poptávka. Mnohé ovlivňuje Čína, která produkuje kolem padesáti procent světové oceli a na podporu vlastní ekonomiky přestala exportovat. Nemůžeme si pomoci ani dovozem z okolních evropských zemí. Jsou na tom stejně.“

S rozvolněním po covidu souvisí i nový problém – v betonařině. „Cementárny jedou na hranici svých kapacit,“ uvádí Petr Čechlovský s tím, že v květnu začala prudce stoupat poptávka po cementu a nyní ho není dostatek. „Přitom byla rekordní výroba. Všichni se snaží dohnat, co museli zastavit.“

Pokud jste debatu nestihli, můžete sena celou podívat na videu níže:

Jednání, úspory, inovace

„Debata povede k tomu, že musíme jednat o smluvních podmínkách,“ vysvětluje Jiří Nouza. „Jsme na jedné lodi. Nebude jednoho vítěze, v horším případě můžeme být všichni poražení, jak investoři, veřejní či soukromí, tak stavebnictví jako celek. Musíme spolupracovat. Je třeba se nad vším, rychle, ale velmi rychle zamyslet jak ze strany veřejných a samosprávných, tak i soukromých zadavatelů.“

Svaz podnikatelů ve stavebnictví podle Nouzy vstoupí do jednání s největšími státními investory i se samosprávnými institucemi. „Vyžaduje to pochopení na obou stranách. Z krátkodobého hlediska bude třeba vyjednat určité kompenzace, které by ochránily trh. Stavebnictví zaměstnává přes 350 tisíc lidí a v návazných oborech jsou to další stovky tisíc lidí. V delším horizontu se budeme zamyslet např. nad nastavením „inflačního koše“ pro stavebnictví, ten obecný vůbec situaci ve stavebnictví nereflektuje. A je třeba dodat, že se jedná o situaci v celé Evropě. Obdobné problémy řeší i za hranicemi,“ dodává prezident SPS.

Bernardova pivní pálenka.
Speciality pivovarů z Vysočiny: Bernard pivo pálí, v Želivě dělají zmrzlinu

„Jako pozitivní věc vidím, že se cement vyrábí u nás a pro nás,“ říká Petr Čechlovský. „Nejsme ovlivněni Čínou ani jinými globálními hráči. Poptávka vyskočila dočasně a určitě se ustálí.“

Šárka Šafratová pak doplňuje, že firmy budou hledat úspory, ale není jejich cílem, aby to bylo na úkor kvality. „Krizové situace žádají krizová řešení. Hlavní vidím v nutných úpravách podmínek ze strany zadavatelů. Opatření mohou mít dočasný charakter, ale musí být rychlá,“ zdůrazňuje.

Jedna z věcí, která by mohla pomoci, jsou podle hostů diskuse Deníku inovativní řešení. „V našem oboru je hlavním produktem portlandský cement. Existují však alternativní materiály, například směsné cementy. Nejsou tak náročné na výrobu, jsou ekologičtější, cementáři jich dokáží vyrobit více a jejich ceny jsou nižší. Nehodí se samozřejmě všude a je třeba tomu přizpůsobit technologie,“ míní Petr Čechlovský.