Zatímco s veřejně prospěšnými pracemi není ve východních Čechách nejmenší problém a obce i různé neziskové organizace mají o nezaměstnané zájem, tzv. institut veřejné služby je doposud využíván velmi málo.
Není žádný bič
Zní to paradoxně: Při veřejně prospěšných pracích musí zaměstnavatelé pracovníky platit. U veřejné služby nikoliv – lidé například zametají chodníky úplně zadarmo.
V tom se ostatně skrývá hlavní potíž: Kde je výplata, tam se jede podle zákoníku práce. Tam také existují povinnosti a z nich vyplývající sankce. U veřejné služby to tak není. Obce, které tuto službu zajišťují, nedostávají od státu jedinou korunu na administraci tohoto způsobu zaměstnávání. Rovněž nemají v rukou žádné páky, jak najaté nezaměstnané donutit něco opravdu dělat.
Chybí zájem
„Zatímco veřejně prospěšné práce se osvědčily a o nezaměstnané je velký zájem, institut veřejné služby je hodně opomíjen. A to je škoda. Jenže my, úřady práce, s tím nemůžeme nic dělat. Organizují je samotné obce a my můžeme na starosty pouze apelovat, aby lidi tímto způsobem zaměstnávali. Už proto, aby neztratili pracovní návyky a mohli se brzy znovu zapojit do trhu práce,“ uvedl ředitel pardubického úřadu práce Petr Klimpl.
Třeba přijde doba…
„Veřejně prospěšné práce využíváme jen v omezené míře, například ve školách či v technických službách na zametání chodníků, sekání trávy, malování a podobně,“ uvedl mluvčí královéhradeckého magistrátu Václav Svoboda.
„Většímu nasazení brání velmi špatná pracovní morálka najatých pracovníků. A o rozjetí veřejné služby neuvažujeme vůbec. Není totiž zájem ani ze strany samotných nezaměstnaných. Novela, kterou veřejná služba vznikla, vstoupila v platnost teprve nedávno a pravděpodobně tak ještě nepadla kosa na kámen. Myslím, že první zájemci se začnou trousit až v okamžiku, kdy zjistí, že se jim sociální dávky skutečně začaly snižovat,“ domnívá se mluvčí Svoboda.
V Pardubicích se o zaměstnávání lidí v institutu veřejné služby starají jednotlivé městské obvody, ale ani ty o ně nejeví velký zájem.
Dražší je levnější
Než se handrkovat s nezaměstnaným, který potřebuje oddělat pár hodin týdně jen proto, aby měl nárok na vyšší sociální dávky, najmou si je starostové raději v režimu veřejně prospěšných prací. Sice jim musejí zaplatit, ale na druhou stranu mají v podobě zákoníku práce oporu v požadavcích na kvalitu vykonávané a odvedené práce. Většinou částky na výplatu mezd jim navíc přispívají úřady práce.
Proč být na očích?
Žádné terno nevidí ve veřejné službě ani nezaměstnaní. „Nebudu někde běhat s koštětem, abych pak dostal o dva tisíce víc. To si raději přivydělám na fušce. Umím si práci najít,“ říká dvaapadesátiletý Lubomír z Rychnovska.
„Bylo by mi trapně běhat městen v oranžové vestě. Hlídám jedné rodině děti, na úřad jenom docházím, abych byla v evidenci, kdybych o tuhle práci přišla,“ přiznala nezaměstnaná středních let z Pardubicka, která si nepřála být jmenována.
„Jsem u města dočasně zaměstnán a platí mi za to. Ne moc, ale lepší než nic, “ je s veřejnou prací celkem spokojen Milan z Hradecka.