Příjemcem dotace byla Římskokatolická farnost – děkanství Polička. Pro zdárný průběh revitalizace svatojakubského kostela však byla důležitá i spolupráce farnosti a města Polička, které přispělo jak ochotou pracovníků městského úřadu, tak finančně.

„Před bezmála patnácti lety jsme s tehdejším biskupem královéhradecké diecéze Dominikem Dukou a poličským farářem Jaroslavem Sedlákem navštívili tehdejšího ministra kultury Václava Jehličku s velikou prosbou o finanční pomoc na zahájení opravy kostela sv. Jakuba. Ministr naší prosbě vyhověl a od roku 2010 začal resort kultury každým rokem uvolňovat finance ve výši zhruba milion korun,“ vzpomíná starosta Poličky Jaroslav Martinů.

Díky podpoře z fondů EU opět ožil kutnohorský Vlašský dvůr
VIDEO: Lepší zabezpečení i původní výmalba. Vlašský dvůr zachránila dotace

Částkou 300 až 500 tisíc ročně přispíval rovněž Pardubický kraj. Přibližně stejným obnosem se na opravách podílelo od roku 2010 také město Polička. Každoročně se tak podařilo shromáždit 1,5 až 2 miliony. Rekonstrukce začala a každý rok postupovala po dílčích etapách.

Zdroj: se svolením MMR

Nebýt ovšem prostředků z evropských fondů, kompletní obnova kostela by neproběhla. „Takto to trvalo až do doby, kdy před šesti roky poličská farnost uspěla se svojí žádostí o dotaci na celkovou opravu kostela,“ pokračuje Jaroslav Martinů.

Projekt s názvem Revitalizace kostela sv. Jakuba Většího v Poličce s rodnou světničkou Bohuslava Martinů, který zahrnoval kompletní restaurování obvodového pláště, konstrukce a prvků z kamene, vitráží, opravy interiéru, omítek, novou výmalbu, nové osvětlení a také restaurování mobiliáře, byl financován z Evropské unie. Rozpočtové náklady projektu, bez již dříve opravené věže, činily 71 milionů, přičemž podíl vlastních zdrojů příjemce dotace byl 3,5 milionu korun.

Neuvěřitelný úspěch

„Tento téměř neuvěřitelný úspěch byl podmíněn nadregionálním významem poličského kostela jako národní kulturní památky, což s sebou nese prestiž, ale také nelehký závazek se o památku náležitě starat, včetně propagace a většího zpřístupnění širší veřejnosti. Osobně opravu považuji za historickou jak pro poličskou farnost, tak i pro naše město. Jsem velmi hrdý, že zastupitelé našeho města po celé roky vždy ochotně v rozpočtu Poličky finančně podporovali i opravu kostela. Na projekt město přispělo již více než 6 miliony korun,“ dodává poličský starosta.

Dotace z evropských fondů pomohla zámek v Uherčicích zatraktivnit pro návštěvníky
VIDEO: Zámek Uherčice láká na opravené komnaty i koncerty v banketním sále

Hlavním impulsem, který stál za žádostí o dotaci z Evropské unie, bylo zřícení části kamenných prvků z fiál kostela a neutěšený stav ochozu věže. „Protože šlo o havarijní stav, byl vytvořen nejdříve projekt na opravu věže. Už na konci opravy věže jsme věděli, že nejde ufinancovat obnovu celého kostela v dohledném čase jen za použití prostředků z národních zdrojů. Obnova nám v takovém případě vycházela na 15 až 20 let,“ popisuje odborník na opravy církevních staveb Jiří Kovář. Naštěstí přišla v roce 2017 skvělá zpráva, že projekt byl vybrán.

„Už na konci opravy věže jsme věděli, že nejde ufinancovat obnovu celého kostela v dohledném čase jen za použití prostředků z národních zdrojů.“
Jaroslav Martinů, starosta Poličky

Přidělení evropské dotace přispěla i skutečnost, že kostel sv. Jakuba je od roku 2010 národní kulturní památkou. „K zařazení mezi národní kulturní památky vedly dva hlavní důvody – ve světnici pověžného v kostelní věži se narodil hudební skladatel Bohuslav Martinů, jehož význam pro moderní českou kulturu je nesporný, a druhým byla kvalita novogotické stavby s ojedinělou sochařskou výzdobou od Václava Levého – mramorová socha svatého Jakuba byla za unikát považována již v době svého vzniku,“ přiblížil důvody prohlášení někdejší ředitel Městského muzea a galerie v Poličce David Junek.

Zdroj: se svolením MMR

Bez toho, aby rekonstrukci předcházelo prohlášení za národní kulturní památku, by podle Davida Junka mnohamilionová oprava možná nebyla. „Nynější oprava kostela vzešla z velkého grantu Integrovaného regionálního operačního programu, do kterého bylo možno přihlásit výhradně národní kulturní památky. Zde je tedy vidět, že prohlášení za národní kulturní památku nebyla jen formalita, a že navíc dodává větší prestiž,“ připomíná historik umění.

Tomáš Enderle: Díky projektu podpořenému fondy EU se v Poličce otevřely pro turisty nové prostory

Nepřehlédnutelnou dominantou malebného města Polička je zdejší katolický chrám. Tento svatostánek přitom neslouží pouze věřícím, ale je také cílem pro tisíce turistů z České republiky i zahraničí. Ve věži kostela se totiž narodil a prožil své dětství velký český hudební skladatel Bohuslav Martinů. Díky více než 60milionové podpoře z fondů EU se podařilo opravit kostel a také prostory, kam míří ti, kteří se zajímají o odkaz Bohuslava Martinů. O tom, jak tato rekonstrukce probíhala, jsme hovořili s Tomášem Enderlem, děkanem Římskokatolické farnosti v Poličce.

Tomáš Enderle, děkan Římskokatolické farnosti v PoličceTomáš Enderle, děkan Římskokatolické farnosti v PoličceZdroj: se svolením Římskokatolické farnosti PoličkaCo stálo na počátku projektu a co vás vůbec přivedlo na myšlenku revitalizace kostela svatého Jakuba?
Jeden náš všímavý farník, RNDr. Jiří Coufal, zaznamenal, že byla v rámci programu IROPu vyhlášena dotační výzva, která by se dala použít pro již dlouho nezbytnou generální opravu kostela svatého Jakuba v Poličce. Ten se stal v roce 2010 národní kulturní památkou, a to především kvůli tomu, že se v jeho věži narodil jeden z nejvýznamnějších českých, ale i světových skladatelů nejen vážné hudby, Bohuslav Martinů.

Jaká byla cesta od myšlenky k realizaci a kdo se na řešení projektu podílel?
Celá ta cesta byla nesmírně náročná. Rovnou na začátku termíny pro podání žádosti vůbec nehrály v náš prospěch. Celá projektová dokumentace musela být vypracována velice rychle – během několika týdnů. Za rychlost a kvalitu této stěžejní části opravy vděčíme architektu Petru Šafářovi a jeho týmu. Kromě něj mají hlavní zásluhy na rozpohybování a pak i dotažení celého záměru do konce Ing. Andrej Kašický a Ing. Jiří Kovář. Díky nim jsme mohli doslova za pět minut dvanáct nahrát do systému žádost o dotaci. Ta byla nakonec o necelý rok později schválena. Potom mohla začít další náročná a hektická část administrace výběrových řízení. A po nich už se mohlo konečně začít opravovat.

„Příspěvek z fondů Evropské unie umožnil realizaci opravy, která by nebyla možná ani z rozpočtu farnosti, ani prostředků našeho malého města.“

Nyní už je projekt hotový. Poznají návštěvníci na první pohled změny, které přinesl?
Polička je krásné město s významným turistickým ruchem v letní sezoně. Doposud Centrum Bohuslava Martinů vodilo turisty do věže, kde se skladatel narodil. Nyní, po dokončení oprav, které by snad měly vydržet řadu desítek let, je navíc provází také v kostele. Uvidí zde Boží hrob, sakristii, novou expozici na kůru a zavítají také na půdu kostela. Z té se stal nesmírně podmanivý a unikátní prostor.

V roce 2021 zde byla vybudována moderní expozice, která představuje Komenského ve zcela novém světle.
VIDEO: Na prahu vichřice. Svět Komenského ve Fulneku baví interaktivní expozicí

Váš chrám se nyní nejen skví novotou, ale vydali jste o něm i knihu. O čem pojednává?
Ano, u příležitosti opravy kostela jsme rovněž vydali knihu, kterou napsal Bob Fliedr a která vypráví příběh tohoto jedinečného kostela a také lidí, kteří se kolem něho ochomýtají.

Jakým způsobem vám pomohly finanční prostředky z fondů Evropské unie?
Ty pro nás byly naprosto zásadní. Příspěvek z fondů Evropské unie nikoliv napomohl, ale přímo umožnil realizaci této opravy, která by nebyla možná ani z rozpočtu římskokatolické farnosti, tedy z darů farníků, ani s pomocí prostředků našeho malého města Polička.

Chystáte něco nového nebo řešíte obdobný rozvojový projekt podpořený z prostředků Evropské unie?
Nyní nikoliv. Předpokládám, že po opravě kostela svatého Jakuba od podobně náročných projektů alespoň dvacet let odpočinout.

Zdroj: se svolením MMR