Mnoho vojáků, někteří nemocní a ranění, se dostává do Hořic, kde jsou vlídně přijati a ošetřeni. Zvláště těžký marod, kuchař samotného císaře Napoleona, pobývá u sousedky Líčkové a vděčí jí za uzdravení a záchranu života. Nemaje peněz, odměňuje se tím, že jí svěřuje tajemství přípravy nejmilejší Napoleonovy pochoutky - trubiček. V té době samozřejmě nikdo netuší, jaké požehnání pro potomstvo starostlivé vdovy i pro celé město z onoho nepatrného dárku vzejde.

Sousedka Líčková využívá receptu pouze pro svoji soukromou potřebu při rodinných slavnostech a jako sladkost pro své známé. Trubičky chutnají, roste zájem, a tak její dcera, ve snaze vyhovět, aniž by bylo tajemství prozrazeno, obchází domy a pečení se jí stává zaměstnáním. Lidé jí říkají „trubičková bába“.

Ačkoli se postupem času množily napodobeniny, pravá receptura se dědí po přeslici. Do rodiny se přiženil cukrář Karel Kofránek, který začal vyrábět hořické trubičky ve velkém.