Druhá polovina léta s sebou každoročně přináší žně a sklizeň rostlinné úrody. Zatímco na Poličsku žně teprve začínají, na Litomyšlsku a Moravskotřebovsku už sklizeň obilí vrcholí. Letošní nepříznivé meteorologické podmínky však řadě zemědělců připravily obrovské množství komplikací a odrazily se na kvalitě i množství úrody. Zemědělci již nyní ví, že ztráty budou vysoké a kvalita obilí nízká.

Špatné obilí

Snaha o záchranu co největšího množství produkce vyžaduje využití různých technik. „Sladovnický ječmen musíme kvůli vlhkosti způsobené dešti profukovat studeným vzduchem,“ uvedl Jiří Jeřábek, ředitel Zemědělského družstva v Dolním Újezdu. Nedostatek slunečního záření zpomalil proces zrání, takže některé obiloviny bude možné zpracovat až v době, ve kterou už byly v loňském roce připraveny pro následné využití. Naopak některé obilí už nebude možné sklidit vůbec, vzhledem k bouřím a prudkému krupobití, které zasáhly hospodářsky využívané plochy začátkem července. Právě krupobití zavinilo předčasné uvolnění zrn z klasů a učinilo tak obilí bezcenným. „Po pečlivém prohlédnutí škod lze říci, že v určitých krajinných pásech zapříčinily kroupy až šedesátiprocentní ztráty,“ potvrzuje Lenka Báčová ze soukromé zemědělské farmy ve Starém Svojanově.

Ušetřeno nebylo však ani obilí, které zmíněné problémy přestálo bez úhony. Kvůli deštivému počasí je příliš provlhlé a zemědělci musí čekat, až řádně doschne. „Obilí musíme sušit a to znamená další náklady. Navíc obilí tím ztrácí kvalitu,“ vysvětluje Josef Gracias, ředitel Agrární komory ve Svitavách.
Ani po sušení však nelze vždy počítat s jeho plnohodnotným využitím. Jak říká ředitel Zemědělského družstva v Radiměři Pavel Holý, nižší kvalita mnohdy znemožní jeho prodej do potravinářského průmyslu, a proto zamíří jenom do krmných směsí.

Žně jsou opožděné a to se odrazí i na přípravě polí pro setí ozimých obilovin. Horší bude podle Josefa Graciase také sláma a to může ovlivnit živočišnou výrobu.

TEREZA KOPECKÁ
VIERA PAVLASOVÁ