Podle statistik ministerstva zemědělství v regionu k 31. prosinci hospodařilo šetrně k přírodě 90 farmářů či zemědělských podniků, což je o víc než třetinu více než rok předtím. Meziroční nárůst výměry půdy zařazené do ekologického zemědělství činí téměř 30 procent. Hlavní podíl růstu však připadá na takzvané trvalé travní porosty.

„Je to výhodné kvůli dotacím, protože travní porosty jsou většinou přirozeně ekologické, nehnojí se umělými hnojivy, ani se nestříkají,“ řekl Milan Berka, ředitel společnosti KEZ Chrudim, která zajišťuje odbornou a nezávislou kontrolu a certifikaci v systému ekologického zemědělství a v Pardubickém kraji kontroluje většinu zemědělců.

Podle něj pomalu roste i podíl orné půdy. „Bohužel, obilí a další produkty není komu prodávat. Němci přestali odebírat a většina zůstala doma,“ sdělil Berka.
V omezené míře se v kraji ekologicky pěstují i zelenina, ovoce a byliny, s jejich prodejem nemívají farmáři větší potíže. Postupně se rozvíjí také prodej produktů na trzích a takzvaně „ze dvora“, zatím hlavně ve velkých městech.

V regionu je to dosud v omezené míře, čerstvé biopotraviny se prodávají na jarmarcích nebo trzích, které se konají v některých městech jen jednou v roce. Ekopotraviny jsou také dostupné v prodejnách zdravé výživy.

Podle Berky jsou ekofarmáři odolnější proti výkyvům trhu. „Například cena mléka je o dvě až tři koruny vyšší než u klasické produkce, takže zemědělci nejdou pod náklady. Takto specializovaných mlékáren není tolik stejně jako producentů, takže nevznikají velké přebytky mléka,“ uvedl Berka.

(čtk)