Zaměstnanci úřadů práce se bouří. Nelíbí se jim reforma ministra sociálních věcí Jaromíra Drábka. Ten v dubnu sloučil úřady práce do jediného superúřadu s krajskými pobočkami, nyní následují další změny. Výhledově by měli zaměstnanci úřadů práce mít na starosti výplaty všech dávek, tedy i těch, které dnes vyplácejí krajské úřady a radnice. Ty, kteří byli propuštěni, mají nahradit kolegové ze sociálních odborů městských úřadů.

„Současná situace vyvolává v zaměstnancích převážně pocit zklamání. O svá místa se navíc obávají další pracovníci,“ uvedla odborářka chrudimského úřadu práce Jana Fikejzlová.

„Navíc, co bylo dříve jednoduché, je teď složité. Obrovsky se rozbujela administrativa,“ shodli se úředníci z Pardubicka, jejichž jména jsou redakci známa.

Úředníci vytýkají ministrovi, že reforma má za cíl úřady práce privatizovat, řadu činností mají totiž nově vykonávat najaté soukromé firmy. Zatímco měsíční náklady na úředníka, který se stará o 500 uchazečů vyjdou na zhruba 50 tisíc korun, soukromé agentuře by stát zaplatil za stejný počet uchazečů 150 až 300 tisíc korun měsíčně. Kde je pak ta úspora, kterou ministr reformu odůvodňoval, ptají se odboráři.

„Jsou také obrovské problémy se zastupitelností, protože s odcházejícími zaměstnanci neodchází jejich práce. Navíc je většina lidí na pokraji svých psychických a fyzických sil,“ napsali úředníci ve své Výzvě 2011, která koluje celou republikou.

Problémy s probíhající reformou potvrzují i někteří vedoucí pracovníci úřadů práce. Ale jen mimo záznam. Oficiálně je podle nich budoucnost úřadů práce a jejich zaměstnanců naprosto růžová.

Ředitelé krajských poboček úřadů práce reformu vesměs hájí. „Osobně si myslím, že koncepce je správná a transformace úřadů práce byla potřeba. Otázkou je, jak byla provedena,“ připustil pochybnosti ředitel hradeckého úřadu práce Martin Horák.

Od počátku roku bylo v Královéhradeckém kraji propuštěno z úřadů práce 80 lidí, v Pardubickém 66, hrozí ale další snižování stavů. Už nyní úřady práce zeštíhlily při stejném objemu práce o pětinu. Všichni aspoň s výpovědmi dostali odstupné. Zbylým úředníkům klesly kvůli přeřazení o dva platové stupně výplaty až o 1500 korun.

Dopis Lenky Š.

Jsem podrážděná, labilní a arogantní úřednice. Ještě před pár měsíci se mnou potíže nebyly. K lidem jsem se chovala vstřícně a mile. Dokud se ke mně můj zaměstnavatel (asi MPSV - mám v tom teď "hokej") nezačal arogantně chovat. Nemám už před sebou žádnou vizi, cíl, ke kterému náš úřad směřuje (doteď jsme se snažili lidem pomáhat - teď je začneme šikanovat - nechceš zametat? Nezajímá mě, že jsi pracoval/la celý život, platil/la sis sociální pojištění a teď se ti poprvé, v 55 letech stalo, že jsi nezaměstnaný/ná, prostě si vem, pane inženýre/paní inženýrko/učiteli/učitelko koště a šup šup, jinak ti peníze žádné nedáme).

Zatím se jen propouští, snižují platy, systém se hroutí, lidé odcházejí, práce zůstává - ve stále větším chaosu (dříve byl v okrese jeden ředitel ÚP - teď jich je 5!), v přebujelé byrokracii (na jednom "cesťáku" 17 podpisů…). Nestíhám. Lidé čekají na odbavení čím dál déle, nadávají mi, že dříve fronty nebyly, tak proč teď. Přitom se snažíme, aby klient nic nepocítil, což je alibistický příkaz shora. V některých případech to jednoduše nelze.

Prý nás vyhodí 660 do konce roku, jenže tohle číslo už bylo naplněno a objevilo se jiné - 1100. Kdo? Kdy? Kde? Z ryze nekoncepčních, chaotických a za provozu konaných kroků, pardon škrtů, které jsou nesmyslné, konané patrně jen proto, aby měl pan premiér radost a ministr Drábek byl hodným chlapcem, nelze opravdu nic odhadovat. Patrně nesmí ani naznačovat, protože nikdo netuší, co bude… Bojím se ozvat, že přijdu o místo a tak si schladím žáhu na klientovi… je mi líto, odnese to.

A ještě dlouho se nepřestane klient divit. Arogantní úřednici totiž nahradí ziskuchtivý podnikatel, který si bude s uchazečem pinkat od zaměstnavatele k zaměstnavateli tak, aby profitoval, a vyinkasuje tak od státu nejméně šestkrát tolik, co stojí úřednice. I když…ani my nejsme zrovna levní - už třikrát nám během pár měsíců sice snížili platy, ale vzápětí nám naše stoly vyzdobili novými telefonními přístroji v hodnotě cca 2500 korun. Ty necelé tři roky staré, plně funkční, za stejnou cenu, máme asi hodit do koše. Prý jsou hrazené z evropských fondů – a neodvádíme snad část našich daní i do těchto struktur? A to máme tušení, že od ledna 2012 už možná nebudeme existovat - panečku, že ale umíme šetřit!

Téměř denně se ptám jako slabomyslná, kdo má za co odpovědnost, kdo mi může podepsat to, či ono, kdo má jaké kompetence. Velmi zřídka dostávám jasnou odpověď. Vše je nejasné, komplikované, na což doplácí opět klient, který čeká a čeká a mnohdy se načeká, neboť nové uspořádání vyžaduje schválení či podpis někoho z Krajské pobočky v Ústí nad Labem.

Někdo je zaměstnancem litoměřického úřadu, někdo ústeckého, ale stále jsme ve stejných kancelářích. Jen šéfové se nám neustále mění, někteří byli ve funkci i několik dní, aby se pak stali jen obyčejnými pěšáky. Vzniká napětí mezi námi - je lepší zůstat tady nebo být "pod Krajem"? Nemáme tušení, kdo z nás půjde dřív…

Prima atmosféra - mám si hledat práci, nemám si hledat práci? Podle mého naprosto nefér jednání od zaměstnavatele, který ty jiné zaměstnavatele poučuje, jak se ke svým zaměstnancům chovat a to minimálně dle kodexu etiky - pěkně děkuju za tyhle "jistoty", ze kterých už tolik let poctivě odvádím daně.

Že prý se ušetří 180 milionů. A jak, když jen jedna z veřejných zakázek na MPSV je uzavřena na zhruba 300 milionů.

No hlavně, že nám klesá nezaměstnanost, že se můžeme vytahovat, jak dobře to děláme. Lidem už totiž nestojí za to, aby stáli frontu na tu almužnu, kterou jim dáme a tak i pod tlakem změn v důchodové reformě hromadně odcházejí do předčasného důchodu nebo pracují u podnikatelů načerno, protože kontrolní systém stejně selhává, těch pár kontrolorů, které po propouštění zůstalo, to nemůže jednoznačně stíhat….

Že jsem podrážděná, labilní a arogantní? Tohle jediné mi v této situaci dává smysl, je mi líto.

Redakčně neupravováno.
Názor Státní sociální podpory

Vážení,
chtěli bychom Vás touto cestou informovat o situaci na kontaktních pracovištích úřadů práce, i když předpokládáme, že o stávajících problémech víte. Popis se týká pochopitelně nejen situace v Litoměřicích, ale situace v celé republice.

Reformou, dá-li se tento bezprecedentní rozval do této doby funkčních úřadů vůbec reformou nazvat, došlo dle našeho názoru k ohrožení výkonu státní správy v oblasti zaměstnanosti i v oblasti dávek státní sociální podpory. Výčet možných dopadů do budoucna by vydal na rozsáhlejší studii, do níž se pouště nechceme. K tomu připočtěme i očekávané velké změny v systému dávek- tedy sloučení s dávkami dosud vyplácenými obcemi (hmotná nouze, příspěvek na péči a další).

Od 1. 4. 2011 jen v našem okrese vzniklo 5 kontaktních pracovišť (KoP). Zcela pomineme naprosto nelogické sloučení bývalých DiPů a kontaktních míst SSP Štětí a Úštěk v jedno. Nelogické z hlediska dostupnosti spojení a vzdálenosti vůbec. (Logické snad jen z jazykového Štětsko- Úštěcko- míněno samozřejmě žertem.)

V čele každého KoPu je ředitel/ka, každý KoP má referáty a v jejich čele vedoucího. Jistě si umíte představit současný počet všech ředitelů namísto 77 v celé republice. Každý KoP je samostatný, takže specializované činnosti, které před 1. 4. 2011 vykonávalo např.lokální kontaktní místo SSP(KM) pro vzdálená KM, si nyní musejí jednotlivé KoPy zajistit samy, samozřejmě bez personálního posílení. Jako vždy se vším, i s touto nelehkou situací jsme se vyrovnali.

Duben 2011 znamenal nové zařazení do funkcí a po lednu 2011 i další snížení platů- zařazení do nižších platových tříd a snížení příplatku za vedení. Pracovní poměry na dobu určitou nebyly prodlužovány bez ohledu na to, že to byly zástupy za mateřské dovolené a nikdo se neptal, zda tyto pracovníky bude možno někým nahradit. Přišli jsme o pracovnici, která zajišťovala digitalizaci písemností, takže se o tuto činnost dělíme všichni. Poštu zpracovává absolventka, která nyní končí a na další již nejsou prostředky. I poštu si budeme zajišťovat sami. Chtěli bychom pouze upozornit, že nejde o nijak vysoce kvalifikovanou práci, ale o práci, která je pouze časově a administrativně náročná. Pracovníci vysoce kvalifikovaní, se zkouškami odborné způsobilosti ještě z blahých časů okresních úřadů, kteří na SSP pracují od jejího vzniku v roce 1995, prostě vedle své odborné práce musejí zajistit i další činnosti. Dochází k naprosté degradaci výkonu specializované práce. Nyní již jen čekáme, kdy si budeme muset zajistit i úklid.

Zda se budou mít kam vrátit kolegyně na rodičovské dovolené, se ani neodvažujeme ptát.

Včera přišla ledová sprcha v podobě dalšího snížení platů o dva stupně, snížení zvláštního příplatku, který většina z nás stejně nemá, a snížení příplatku za vedení a to ve smyslu ust. § 6 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších změn, a to od 1. 8. 2011.Tedy po předběžných propočtech snížení řádově již v tisících korun. Od tohoto data byly pozastaveny i postupy do vyšších platových stupňů.

Nemáme žádné konkrétní informace o tom, jak bude vypadat personální situace po prázdninách, zda a kolik našich kolegů bude propuštěno, o situaci po 1. 1. 2012 ani nemluvě. O nic lépe na tom nejsou ani kolegové z měst- nevědí, kolik z nich přejde pod úřady práce. Donesly se k nám zvěsti o tom, že řadu našich pracovníků bude nutno propustit, aby bylo možno přijmout kolegy z měst. Způsobuje to napětí mezi námi.
Mladé kolegyně a kolegové s úvěry na bydlení a ti, kteří jsou osamělí a pečují o nezaopatřené děti, se od této povzbuzující zprávy hroutí.
Nejsme si jisti, jak dlouho tento tlak ještě vydržíme. Vždy jsme my zaměstnanci působící v oblasti státní sociální podpory byli vůči státu loajální. Poctivě jsme prováděli veškeré změny v zákoně o SSP, jakkoli se nám mnohdy zdály kontraproduktivní, nesmyslné, zmatené. Zvládali jsme nápory žadatelů, vysvětlovali trpělivě záměry zákonodárců, přestože byly nepopulární.

Politolog Jiří Pehe v Právu uveřejnil před časem svoji úvahu na toto téma po názvem Jak vláda zradila státní zaměstnance. Mimo jiné zde uvádí, že vláda svým jednáním porušila jeden z nejzákladnějších nepsaných kontraktů- stát garantuje svým zaměstnancům jistotu stabilního příjmu a kariérního postupu, pokud se nezpronevěří svým povinnostem. Zaměstnanci očekávají, že tím budou moci dostát svým závazkům- splácení hypoték apod.. Ve slušné demokracii dle J. Peheho se prostě nepřepokládá, že by stát této nepsané smlouvě nedostál. V České republice se tak stalo.

My jako zaměstnanci státu jsme své závazky vždy plnili. Očekávali jsme jistoty v podobě zákona o státní službě, který po letech není účinný a patrně již nikdy nebude.

Pokud stát jako druhá strana oné nepsané dohody nepochopí, jak je důležité mít schopné a loajální zaměstnance a že stojí za to zajistit jim nerušený klid na práci, pak si nás stát jako své zaměstnance nezaslouží.

Srpen 2011
Redakčně neupravováno.