Měsíce je naše tvář zahalená rouškou, pleť nedýchá a může dojít k jejímu zanícení. Je nějaký rozdíl v používání zdravotnických potřeb a doma ušitých roušek? Která rouška více dráždí?
Rouška sama o sobě není problém, nejvíce obtíží vyvolává její dlouhodobé nošení. To vede k nadměrnému pocení, zapaření pleti a jejímu podráždění. Pokud si roušku šijeme doma, měli bychom sáhnout po lehkých přírodních materiálech, jako je bavlna nebo len, nikoliv po syntetice. Přes den je třeba roušku opakovaně sundávat, důkladně kůži omýt a šetrně osušit froté ručníkem. Zapocenou roušku je vhodné přes den měnit.

Jak bychom měli správně pečovat o roušku nebo respirátor, abychom se vyvarovali problémů s pokožkou?
Textilní roušku je třeba po nošení řádně vyprat na teplotu minimálně 60 stupňů Celsia a přežehlit. Nejčastější chyby, které děláme, je její dezinfikování a znovu nasazení, anebo nedůkladné vymáchání po použití pracího prostředku. Zbytky dezinfekce i pracího prášku mohou pokožku dráždit a vyvolat na kůži reakci. Měla jsem pacientku, která měla silný „rouškový ekzém“, a nakonec jsme přišli na to, že si roušku stříká parfémem pro příjemnou vůni, na ten ale byla alergická.

Jak ulevit pleti:

Kromě roušky nás začalo „trápit“ i sluníčko, jak si nejlépe chránit pleť před UV zářením? A platí to, že vyšší faktor znamená vyšší ochranu?
Jarní slunce je i v tuzemských podmínkách agresivní, a často i u nás dosáhne vysokého UV indexu. Už v polovině května se může pohybovat kolem šestky, to znamená podobně jako na Jadranu. Řada lidí má už letos první spálení za sebou.

Stárnutí pleti je hodně dáno geneticky, co ale můžeme udělat pro její lepší vzhled? Dá se zdravá pokožka korigovat správnou výživou a životosprávou?
Stárnutí pleti je zakódováno geneticky zhruba ze 30 procent, za zbytek si můžeme sami. Přehnaným sluněním, nevhodnou životosprávou, kouřením či nedostatkem spánku.

Co je jejím největším zabijákem?
Laxnost a nezájem o svůj vzhled. Ženy, které o sebe dbají, se zajímají o nové trendy proti stárnutí, používají zvláčňující krémy a přemýšlejí nad jídelníčkem. Vypadají pak lépe a mladší než jejich vrstevnice, které problémy se svým vzhledem neřeší, přehnaně se opalují a k tomu si zapálí cigaretku.

Třicítka je magickým obdobím snad pro každou ženu. Přirozený proces obnovy pleti se výrazně snižuje, ztrácí se zásoby kolagenu, který je velmi důležitý pro mladistvý vzhled pleti. Jak ho přirozeně doplnit, aniž bychom museli vytahovat z peněženek majlant?
Novotvorba kolagenu je složité téma. Každý rok po třicítce žena ztrácí postupně 1 až 4 % kolagenních vláken, ničí je ale i UV záření a volné kyslíkové radikály. Nemáme jediný důkaz o tom, že by nějaký krém významně akceleroval novotvorbu kolagenu. Jejich pomoc je zejména na úrovni hydratace a dodání kyseliny hyaluronové, tedy pomyslného lešení v kůži. Ta dokáže za přítomnosti vody nabobtnat a vytvořit tak polštářek, který kůži vypne. Na drobné vrásky stačí její přítomnost v krému, při hlubších vráskách je třeba ji dodat pleti pomocí tenkých injekcí ve formě tzv. mezoterapie nebo výplní.

Nejcitlivější a nejtenčí pleť se nachází v okolí očí. V čem je jiná? Vystačíme si s normálním pleťovým krémem, nebo jsou oční krémy opravdu lepší?
Pokožka kolem očí je nejtenčí na celém těle, její tloušťka se pohybuje kolem 0,1 mm. Z tohoto důvodu a protože zapojujeme mimické vrásky při smíchu odmalička, objevují se první vrásky kolem očí již kolem 25. roku věku. Doporučuji používání očních krémů. Mají speciální složení, aby nedráždily oči a zároveň aby dokázaly bojovat s vráskami, podporovaly hydrataci i mikrocirkulaci.

Jak se máme vlastně pohybovat na slunci?
V podstatě platí tři pravidla: nechodit na přímé slunce přes poledne, nosit textilní ochranu, jako je klobouk a košile, a používat ochranné krémy.

Doc. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D.

* Vystudovala 1. LF UK a po promoci v r. 1996 nastoupila na postgraduální studium na Ústavu biochemie a experimentální onkologie tamtéž.

* Absolvovala stáž v Institutu Maxe Plancka v Berlíně a poté pracovala jako sekundární lékařka na Kožní klinice a poliklinice pro dermatologii při berlínské Svobodné univerzitě.

* Nyní působí na Dermatovenerologické klinice 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

* Se svým manželem Petrem Arenbergerem má dvě dcerky, Simonu a Nicol.