Jméno má mnoho podob. U nás dříve znělo i Jákob a podobně je tomu i v němčině, kde mu říkají Jakob. V Anglii má dokonce tvarů více – Jacob, James i Jack (toho se užívá i za Johna). Francouzskému Kubovi zase říkají Jacques, ruskému Jakov, italskému Giacomo a španělskému Jaime. Základy jména musíme hledat až v hebrejském Jahaqóbh, které vychází ze slova háqébh, „pata“. Toto zvláštní jméno získal biblický Jákob při porodu, protože se narodil matce Rebece jako druhý, drže se staršího bratra Ezaua za patu. Svého bratra pak připravil o prvorozenectví, protože se mu podařilo ošálit slepého otce Izáka. Jeho zásluhou se však národ židovský rozrostl do dvanácti kmenů. Před smrtí ho navštívil neznámý cizinec, který se jej zeptal, jak se jmenuje. „Jákob,“ odpověděl. „Nebudeš už Jákob, nýbrž Izrael,“ odvětil mu cizinec a zmizel. V tu chvíli si Jakub uvědomil, že mluvil s Bohem.