Netradiční oslavy konce školního roku ve Zdechovicích u Přelouče, kterou zdechovická malotřídka pořádala na lodi Arnošt z Pardubic, se zúčastnila i zpěvačka Monika Absolonová.

„Je to úžasný nápad – předávat vysvědčení na lodi. Mě vůbec ta forma studia na zdechovické škole, prostředí, ale i to, jak se tu přistupuje k žákům, velmi líbí. Kdyby takhle fungovala každá škola, tak bych se okamžitě vrátila do dětských let,“ konstatovala patronka zdechovické školy, která na slavnostní předávání vysvědčení dorazila společně se svým muzikálovým kolegou Alanem Bastienem.
„Činnost školy znám od Moniky, z divadla Broadway, kam pravidelně děti jezdí soutěžit, a brožury, kterou jsme kdysi od Moniky dostali. Proto mě ani tento způsob zakončení školního roku zvlášť nepřekvapil. Připadalo mi tako jako logické vyústění všech aktivit zdechovické školy,“ poznamenal Alan Bastien.

„Kdybych bydlel někde poblíž a měl dceru a kluka v tomto věku, tak bych byl rád, kdyby do takové školy mohli chodit,“ nechal se slyšet muzikálový zpěvák. „Ačkoliv jsem školu moc nemusel, protože se v ní vždycky něco muselo, tak v té zdechovické by se mi asi i jako žákovi díky přístupu zdejších učitelů líbilo,“ domnívá se Alan Bastien, který prý ale pilným žákem nikdy nebyl. „Vždycky jsem školou spíše prolézal. Ale myslím, že důležitější než známky je to, co si děti z té školy odnesou. A určitý řád jsem si z ní vzal i já,“ podotkl muzikálový zpěvák, jenž se prý na jednu věc ve škole hodně těšil. „Pokaždé na to stejné – na holky,“ dodal.

„To já jsem se do školy těšila vždycky. Kdybych chodila do té zdechovické, tak bych možná i plakala, že končí,“ pousmála se Monika Absolonová. „Jsem ráda, že zdechovická škola je jen do pátého ročníku základky, protože tam se ještě můžu s vysvědčením chlubit. Na střední škole už to ale nabralo trochu jiný směr,“ přiznala zpěvačka.

Učení prý šlo lehce

„Učit se mi šlo relativně lehce. Byla jsem takový typ studentky, co v září a říjnu měla všechno pečlivě připravené, nalinkované sešity, krásně jsem psala, ale v listopadu už to bylo jiné. Pak jsem si zase někdy kolem pololetního vysvědčení dala závazek, že to bude jako na začátku školního roku, ale ten mi vydržel tak dva měsíce. A takhle to mám celý život se vším,“ žertovala patronka zdechovické malotřídky.
„Asi v páté třídě základní školy mi moje paní učitelka, která se teď na mě shodou okolností byla před čtrnácti dny podívat v divadle na muzikálu, dokonce věnovala písanku. Chudák si myslela, že jsem dysgrafička, ale záhy pochopila, že jsem jen lajdák. Prostě mě najednou přestalo bavit hezky psát,“ svěřila se Deníku Monika Absolonová.

„Udržet pozornost dětí ve škole bylo a je strašně těžké. Proto přeji řediteli Janu Mazalovi, jeho ženě a všem zaměstnancům školy, aby si přes prázdniny pořádně odpočinuli a načerpali nové síly. A dětem, aby si prázdniny užily podle svých představ a hlavně aby se v září zase těšily do školy,“ uvedla zpěvačka, která už se sama těší na prázdniny – pro změnu ty divadelní, které jí začnou už zítra.
„Letošní sezona pro mě byla náročnější ještě více, než bývá obvyklé. Proto se moc těším na odpočinek. Jedu na týden na Djerbu, kde ale chci hlavně spát, a pak na výlet s kamarádkami do lázní. Co se bude dít dál, netuším, to nechávám osudu. Možná ještě někam vyrazím, ale hlavní je, že budu mít volno. Ačkoliv mám práci moc ráda, tak cítím, že si potřebuji oddychnout. Ale zároveň už se zase hodně těším na září, až opět začne nová sezona,“ přiznala Monika Absolonová.

„Na prázdniny se těším zhruba stejně jako tenkrát, když jsem ještě chodil do školy. Mám nejraději odpočinek, kdy se sebou můžu jen tak někde plácnout. Proto se chystám k moři s dcerou a snad i se ženou, i když ta je momentálně o berlích, tak uvidíme, jak to dopadne. Když tak spolu někam vyrazíme sami později. Po dvaceti letech jsem se vrátil k rybaření. Zjistil jsem, že mě velmi uklidňuje, takže jsem si naplánoval pár vícedenních výletů po republice na ryby. A musím se trochu připravovat i na podzim, protože jsem mimo jiné vydal novou desku, a tak chceme s kapelou trochu zkoušet. Ale rozhodně to nebudeme přehánět,“ uzavřel Alan Bastien.