Víkend otevřených zahrad 
KDY: 6. a 7. června 
KDE: Choltice, Chrast, Brandýs n. O.

Víkend otevřených zahrad umožní prohlídky i běžně nepřístupných míst. V Pardubickém kraji bude možné navštívit devět historických parků i soukromých zahrad. Třemi z nich, které patří do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky a jsou zapsána jako chráněná díla zahradního umění, v sobotu 6. června provede návštěvníky specialista Národního památkového ústavu. Jmenovitě se bude jednat o zámecké parky v Cholticích na Pardubicku, v Chrasti u Chrudimi a v Brandýse nad Orlicí na Orlickoústecku. Komentovaná prohlídka anglickým přírodně krajinářským parkem v Cholticích začne v 9 hodin, chrastecký zámecký park nabídne již od 10 hodin kulturní program spojený s otevřením zámeckých schodů. Od 11 hodin i zde budou mít zájemci možnost podrobněji poznat původně barokní zahradu upravenou významným zahradním architektem Františkem Thomayerem na začátku 20. století. Od 11 do 12 hodin se uskuteční program pro děti. Komentovanou prohlídku bude možné absolvovat od 15 do 16 hodin v běžně nepřístupném anglickém krajinářském parku v Brandýse nad Orlicí, který byl do dnešní podoby upraven v 1. polovině 20. století. O možnosti návštěvy dalších nejen památkově chráněných objektů o víkendu 6. a 7. června se více dozvíte na www.vikendotevrenychzahrad.cz.

Bosou nohou 
KDY: kdykoliv 
KDE: Zámek Pardubice 

Východočeské muzeum zpřístupnilo na zámeckých valech stezku Bosou nohou po valech. Návštěvníci se projdou mimo jiné po modřínových šiškách, borové kůře, dvou druzích písku, vrbovém proutí, kačírku nebo hebkém mechu. Kromě okouzlujícího výhledu z valů si tak užijí i smyslový vjem z doteku svých chodidel s různými přírodními materiály v relativně bezpečném terénu. Stezka vznikla na druhém rondelu, který nabízí posezení na lavičkách a u stolů, zážitek lze tedy snadno spojit i s piknikem. Součástí stezky jsou informační cedulky, kde se návštěvníci dozví zajímavosti o jednotlivých přírodních materiálech. Na zámeckých valech mohou návštěvníci také obdivovat dvě pernštejnská děla, studovat naučnou stezku o historii zámku a přírodě zámku a okolí (část je součástí systému Natura 2000) a se setkat s pávy a kozami, které jsou na valech chovány. Nechybí tu ani hmyzí domeček. Vstup je zdarma. 

O kulturním dědictví kraje
KDY: 9 až 17 hodin (mimo pondělí)
KDE: Veselý Kopec

Návštěvníci skanzenu Veselý Kopec na Hlinecku mají možnost prohlédnout si novou výstavu s názvem Víte, že… Výstava je věnovaná jevům zapsaným na seznamu nemateriálního kulturního dědictví Pardubického kraje.¨Výstavu, která přiblíží nejen známé masopustní obchůzky a východočeské loutkářství, návštěvníci naleznou na Veselém Kopci ve statku z Mokré Lhoty až do konce října.

Motoráčkem do Borohrádku 
KDY: sobota 6. června 
KDE: Z Pardubic 

V tuto sobotu vyrazí na trať, po delší vynucené přestávce, výletní historický motoráček. Vydá se po kolejích, kde vlaky už běžně nejezdí a nabídne tak netradiční zážitek. Trasa je vedena z Pardubic přes Moravany a Holice do Borohrádku a zpět. Vlak odjíždí z Pardubic hl. n. v 9:10, zastaví v Moravanech, Rovni a Holicích. Do Borohrádku přijede v 10:35 a v 11:30 se vrací zpět do krajského města (se stejnými zastávkami po trase), kam dorazí v 12:48. Pauzu bude možné využít pro drobné občerstvení, nebo zakoupení zbrusu nové publikace o historii nádraží v Pardubicích a dalších upomínkových předmětů. Jízdenky se kupují jen ve vlaku u průvodčího. Přeprava kočárků omezena na jeden do vozu, přeprava jízdních kol vyloučena. Podrobnosti najdete na www.motoracek.cz. Akci pořádá Pardubický spolek historie železniční dopravy.

Hrad Kunětická hora

Pozdně gotický hrad slavného rodu Pernštejnů vznikl přestavbou starého opevnění na přelomu 15. a 16. století. Výrazně jej poničila švédská vojska. Kunětická hora byla veřejnosti nepřístupná od roku 1973 do roku 1993. Dnes se z Kunětické hory stalo kulturní centrum Pardubicka.

Zámek Pardubice

V zámku je umístěno Východočeské muzeum se stálou expozicí zbraní, pohlednic a rozsáhlou sbírkou českého skla. Za prohlídku určitě stojí raně renesanční sály s unikátními nástěnnými malbami. Dodnes se dochovalo původní opevnění s dělovými rondely.

Automatické Gočárovy mlýny

První pardubická stavba architekta Josefa Gočára (1880-1945) vznikla v letech 1909 a 1910 na břehu Chrudimky. Architektura mlýnů je asociací babylonské Ištařiny brány a proto je pro stavbu typické režné zdivo z tmavých a světlých cihel. Gočár v té době zároveň projektoval lázeňský dům v Bohdanči, otevřený 1. května 1913, a kubistický palác U Černé Matky Boží v centru Prahy. Josef Gočár je mnohými považován za největšího českého architekta 20. století.