Archeologové našli hroby starořímských bezhlavců. Proč je sťali, nikdo neví

Sedmnáct bezhlavců, uložených mezi celkem 52 pohřbenými těly, představují ostatky devíti mužů a osmi žen. Všem bylo v době smrti více než 25 let. Vědecký archeologický tým to uvedl v článku, který v květnu zveřejnil online časopis Britannia.

Jan Nepomucký zemřel děsivou smrtí, poslední ránu mu nejspíš zasadil český král

Hlavy sťatých byly v mnoha případech uloženy do hrobu k nohám a místo, kde by normálně měla být hlava, bylo vyplněno keramikou. Některá těla byla také do hrobů uložena na břicho, tedy žaludkem dolů.

Proč tito lidé zemřeli právě tak, jak zemřeli, zatím nikdo přesně neví. Archeologové, kteří těla objevili, se domnívají, že byli popraveni pro porušení římských zákonů, ale jiní vědci, kteří se na daném výzkumu nepodíleli, o této hypotéze již tak pevně přesvědčeni nejsou.

Hrdelních zločinů v tehdejším zákoníku přibylo

Podle archeologů došlo ve třetím až čtvrtém století našeho letopočtu, tedy zhruba v době, kdy byla sťatá těla pohřbena, k dramatickému nárůstu hrdelních zločinů v římském právu. Další archeologické indicie přitom naznačují, že římská armáda využívala Knobbovu farmu jako zásobovací středisko, a s případnými přestupky by se tvrdě vypořádala. 

Ponižující poprava Jany z Arku: Ukažte ji nahou, ať je vidět hořící klín

"Během třetího a čtvrtého století se počet trestů udílených podle římského práva neustále zvyšoval. Počet zločinů, za které se dával trest smrti, se zvýšil ze 14 na začátku třetího století na přibližně 60 kolem roku 337," uvedli vědci v materiálu zveřejněném v časopisu Britannia.

Jedním z důvodů, proč nejvyšších trestů za nejrůznější delikty přibývalo, byla podle nich obava o bezpečnost, protože v této době docházelo v rámci celé Římské říše k četným občanským válkám, v nichž stále více potenciálních místodržitelů moci bojovalo o to, aby je císař jmenoval. Ještě větším problémem byly navíc útoky takzvaných "barbarů". 

Těla sťatých si zřejmě vyžádaly jejich rodiny

Nicméně i přesto, že byli možná popraveni, byli mrtví pohřbeni i s keramickými nádobami a další výbavou a v některých případech byla jejich těla uložena do rakví. "Bezhlavé ostatky jedné ženy měly sbírku hrobové výbavy zdaleka nejbohatší. Tato žena byla pohřbena se dvěma nádobami a náhrdelníkem z korálků vyrobených z kenelu, tedy svíčkového uhlí," uvedla pro odborný titul Live Science archeoložka Isabel Lisboaová, která vedla vykopávky. Svíčkové uhlí neboli kenel je druh černého uhlí, klasifikovaný také jako ropná břidlice, jenž se snadno rozsvítí.

Vzácný objev v Milovicích: vědci našli pozůstatky koster mamutů i pravěkých lidí

"Podle římského práva mohla rodina a přátelé požádat o vydání těla popraveného zločince k pohřbení," napsal archeologický tým ve svém článku. Právě to by mohlo vysvětlovat, proč někteří sťatí byli pochováni způsobem, který se blížil řádnému pohřbu.

Popravení podle Lisboaové nebyli pravděpodobně otroci, protože ti v té době neměli žádný společenský status a pohřbu by se jim nejspíše vůbec nedostalo, natož aby byla jejich těla uložena do rakví a opatřena hrobovou výbavou. 

Jiný pohled: Souviselo to s Brity, ne s Římem

Titul Live Science kontaktoval několik vědců, kteří se na aktuálním výzkumu nepodíleli, s dotazem, jak se na daný objev dívají oni. Podle pár specialistů, kteří stačili na otázky odpovědět, ale není nijak jisté, že by s popravou zmíněných jedinců souviselo právě římské právo.

"Z toho. co víme o místech římských soudních poprav, se dá usuzovat, že se odehrávaly hlavně ve městech jako veřejná podívaná, aby jejich odstrašující účinek byl co největší," uvedl emeritní profesor římské archeologie Simon Cleary z Birminghamské univerzity ve Velké Británii. Knobbova farma podle něj poblíž žádného významného města nebyla. Navíc bylo obtížné prosazovat římské zákony na tak vzdáleném místě.

Archeologové našli v Brně koňské kostry. Patrně pocházejí z období novověku

"Skutečně záleželo spíše na místních soudcích, majitelích půdy nebo státních úřednících, zda splní nebo nesplní císařovy příkazy," uvedl Cleary. "Kdyby ti sťatí byli pohřbeni tímto způsobem v důsledku takové legislativy, dalo by se čekat, že podobné hroby popravených najdete v celé Římské říši, ale to se jednoduše neděje. Omezují se téměř výhradně na Británii. Buď by tedy Británie musela být oblastí, která brala imperiální legislativu mnohem vážněji než zbytek říše, což není moc pravděpodobné, nebo je třeba hledat vysvětlení v Británii," dodal.

Podle něj je sice možné, že oni lidé byli popraveni, ale jejich smrt nemusela s římským právem nijak souviset. "Římská armáda byla od čtvrtého století doslova zákonem sama pro sebe," uvedl Cleary. 

Proč se většina podobných pohřebišť našla v Británii, je nejasné. "Římská Británie je v některých ohledech opravdu zvláštní, zejména při nakládání s mrtvými - kromě pohřbívání sťatých nebo ukládání zemřelých na břicho zde existuje ještě spousta dalších praktik, které se nám mohou zdát bizarní. Ale pro tehdejší lidi mohly být docela běžné a pochopitelné," tvrdí Cleary.

Jiní oslovení vědci zapochybovali také o tom, zda popravy useknutím hlavy vycházely z římského práva. "Osobně se domnívám, že je vysoce nepravděpodobné, že by popravy na Knobbově farmě souvisely s pozdně přímskými soudními procesy. Spíše budou souviset s popravováním v daném místě," prohlásila pro Live Science Caroline Humfressová, ředitelka Ústavu pro právní a ústavní výzkum na univerzitě v St. Andrews ve Skotsku.

Archeologové ve Vražkově mají žně. Odkryli další pravěké pozůstatky

Další učenci však teorii o souladu s římským právem zastávají. "Oficiální poprava provedená pod dohledem guvernéra provinci se zdá být nejlepším vysvětlením toho, co se na Knobbově farmě dělo," uvedla Judith Evans Grubbsová, profesorka římské historie na Emory University v Atlantě. Podle ní tyto popravy odrážely spíše imperiální než lokální přístup ke zločinu, navíc ženy bývaly v Římské říši často viněny z čarodějnictví, což mohli Římané považovat za hrdelní zločiny.