Mladá studentka se již několik měsíců podílí – spolu s dalšími studenty a vědci - na vývoji masa v laboratořích v pražského startupu Bene Meat Technologies. Podle ní se toto maso dostane na trh v následujících několika letech: „Náš tým, který se skládá z 20 lidí, na tom usilovně pracuje. A věřím, že si brzy na vlastnoručně vyrobeném steaku pochutnáme.“

Ve vašich letech by člověk očekával, že svůj volný čas budete trávit na diskotékách či při sportovních aktivitách, ale vy jej trávíte v laboratoři, kde se podílíte na vývoji umělého masa. Kdy se to přihodilo, že vás okouzlila biologie a tak trošku sci-fi v podobě umělého masa?
Okouzlení biologií přišlo postupně, když mi bylo asi jedenáct a poprvé jsem na osmiletém gymnáziu vyzkoušela Biologickou olympiádu. Tam mi došlo, že mi to docela jde, sbírala jsem pár prvních úspěchů a ten obor mě začal moc bavit. A co se týká kultivovaného masa, tak ta nabídka se na něm podílet přišla asi před rokem. A já to brala nejenom jako výzvu, ale i jako příležitost vyzkoušet si vědu již na střední škole.

Když člověk slyší „umělé maso“, vybaví si amarouny z Návštěvníků. Má to s tímto kultem něco společného? A kde se vlastně vzala myšlenka vyrobit maso bez nutnosti porazit zvíře?
„Umělé maso“ především nemá být gumová náhražka, ale plnohodnotná alternativa – maso, tak jak ho známe, jen s odlišným původem. Myšlenka kultivovaného masa přišla ve světě někdy v 90. letech minulého století. U nás v Čechách jsme první firma, která se tím zabývá.

Přestávají lidé kupovat maso?
Zvyky Čechů se mění, ze stolů pozvolna mizí maso. Kvůli zdraví i etice

A jak se vlastně umělé maso pěstuj?
Vypadá to tak, že vezmeme kousek svalové tkáně z čerstvě poraženého nebo živého zvířete, ten přeneseme do laboratoře a určitými metodami jej tam dokážeme namnožit. Běžně se v tkáňovém inženýrství rozmnožuje tkáň, což funguje tak, že buňkám dodáte veškeré živiny, které potřebují k tomu, aby se dál v médiu množily.

Jak velký kousek musíte odebrat? Třeba na kilový steak?V současné době jsme kilový steak ještě nevypěstovali, takže to vám nemůžu říct. Ale jinak záleží na tom, kolik kultur chceme z toho kousku vypěstovat. Většinou odebíráme pár gramů svalu, které nám vystačí na týdny výzkumu.

Někteří lidé preferují prorostlé maso, někteří zase na pečení upřednostňují méně prorostlé.. Tu „prorostlost“ a „mramor“ zvládnete také ovlivnit?
Maso se skládá zejména ze tří typů buněk. Svalové, vazivové a právě tukové, které tvoří prorostlé steaky. A tukové buňky mají v kultivovaném mase také zastoupení, takže se dá říct že ano.

Jak tedy velký kousek se musí odebrat k tomu, aby jste mohli maso pěstovat?
To se liší. Když odebereme kousek tkáně, tak z něho poté vyizolujeme ten typ buněk, který potřebujeme, takže nám stačí teoreticky jedna buňka. Ale samozřejmě, když odebereme větší tak je to pro nás v laboratoři snazší.

Z toho biologického pohledu – vy děláte na hovězím… znamená to, že když se naučíte na hovězím, už budete automaticky vědět jak na vepřové?
Postup bude nejspíš podobný, ale předpokládám, že se bude lišit složení média a různé parametry jako například teplota v inkubátoru. Nicméně zatím jsem pracovala pouze s hovězími buňkami, takže to nemůžu říci s jistotou.

Ve světě už jsou společnosti, které toto umělé maso vyrábí – vy jste to maso ochutnala?
Neochutnala. To je hodně drahá záležitost. A asi jej zatím ochutnalo jen velmi málo lidi. Ale v budoucnu by takové maso mělo být levné a k nerozeznání od svého vzoru.

Další potravinářská bariéra byla prolomena. Singapur jako první na světě povolil tzv. čisté maso, tedy maso, které nepochází z poražených zvířat, ale je vypěstováno uměle v laboratoři.
Maso ze zkumavky skutečností. Singapur jako první povolil kuřecí z laboratoře

Na kolik to tak vyjde? Nebo kde ve světě už to je?Čistě laboratorně vyráběné maso nebylo mockrát ve světě vyprodukováno. V roce 2013 se objevilo první maso ze zkumavky v Holandsku, ale burger s ním stál 300 tisíc dolarů. Nedávno bylo na trh uvedeno laboratorně vyráběné kuřecí maso v Singapuru, u něj je však rozdíl, že do něj jsou přimíchány rostlinné proteiny. Takže se nejedná o ten typ masa o který se snažíme my. Takže se dá říct, že ten produkt o který se pokoušíme my. tak zatím není ve světě dostupný

A důvod toho, proč vyrábět kultivované maso?
Je to do budoucna ekologická alternativa k běžně produkovanému masu ve velkochovech, které jsou velkou ekologickou zátěží pro životní prostředí. Produkuje se tam velké množství skleníkových plynů a zabírá to hospodářskou půdu. A tím, že nám rychle roste lidská populace, tak do budoucna bude potřeba ji nějak levně a efektivně nakrmit.

No levně. Říkala jste, že ten první steak stál 300 tisíc dolarů a to není úplně levná záležitost.
Tam je ta myšlenka, že ve chvíli, kdy se to bude produkovat průmyslově ve velkém množství, tak ta cena půjde dolů.

Kdy si myslíte že ochutnáte první laboratorní steak s vaším podpisem?
Myslím si, že bychom to mohli ochutnat třeba za tři roky. Ale než se to dostane do komerční produkce, to ještě chvíli potrvá.

Co je na tom to nejsložitější? Vy vezmete tu buňku, dáte ji do Petriho misky a tam k tomu přidáváte nějaké „kořeníčko“, a to maso pak roste?
Ano, roste. Největší oříšek je teď pro nás zajistit, aby se ty buňky namnožily do maxima, kterého jsou schopny. Aby se dělily a neumíraly u toho. A zároveň všechny ty metody musíme zajistit tak, aby se daly takzvaně škálovat, tedy aby se to dalo dělat ve velkém a produkce byla co nejlevnější.

Kromě vás, jak je ten tým mladý?
Většina vědců je zhruba do 35 let, máme tak jak vysokoškoláky, tak vystudované odborníky.

Guláš. Ilustrační foto.
Jak šetřit ovzduší? Nahraďte hovězí maso v guláši cuketou, radí zdravotníci

A sama jste vegetariánka, nebo co vás k tomu přivedlo?
Já maso normálně jím, takže tohle nebyla ta motivace. Spíš, kdyby to vyšlo a měli bychom tuto alternativu, tak bych to určitě jedla, protože si myslím, že omezit to maso nebo najít nějaký ekologičtější způsob by byl fajn.

Musí se základ pro maso brát z poražených zvířat, nebo i z živých? 
Ty buňky mohou být i z živého zvířete. Biopsie se provádí i u lidí třeba před nějakým lékařským zákrokem, kdy potřebujete odebrat kus tkáně. A přesně tak to se dá udělat i na živém zvířeti. Nicméně pro nás ve výzkumu je nejjednodušší jet na jatka a vzít buňky z čerstvě poraženého dobytku.

Tam jezdíte a odebíráte sama?
Už mi to kolegové nabídli, ale zatím na to nemám žaludek. Nechám si tak vzorky přinést až pod nos.

Ještě se vrátím na začátek. Jaké množství si má přestavit množství masa, které zatím dokážete ze vzorků vyrobit? Třeba jako špendlíková hlavička?
Ano, špendlíková hlavička je asi dobré přirovnání. V živném médiu nám roste vrstva buněk a ty největší shluky, které vidíme okem, jsou třeba pětimilimetrové kousíčky masa. Ale pak při té kultivaci je problém, že když vám vyroste takovýto kousíček masa, tak uvnitř, vzhledem k tomu, že tam nejsou žádné cévy, které by to maso vyživovaly, ty buňky začnou umírat na nedostatek kyslíku. Takže ve chvíli, kdy vám ty buňky vyrostou do takového množství, tak začnou umírat.

A jak tomu zabráníte, dáte tam nějakou kanylu?
To právě teď řešíme. A jedním z možných řešení je scaffold (česky lešení). To si můžeme představit třeba na proteinové bázi jako takovou 3D strukturu, kterou ty buňky pak v podstatě prorůstají.

Za jak dlouho z té buněčné struktury, kterou máte v laboratoři, vyroste to maso?
V době, kdy odebereme buňku, dokud se nevytvoří pětimilimetrové maso, prochází buňky diferenciací, což znamená že se odlišují od toho základního kmenového stádia. To může trvat řádově týdny, třeba i měsíce. Do budoucna samozřejmě potřebujeme, aby to bylo co nejrychlejší, nejlépe v řádu dní. Ale teď jsme od toho ještě daleko.

Jak daleko?
No, řekla bych, že někdy v roce 2026 si první umělý steak dám.

A budou si moci lidé vybrat typ steaku?
To asi ještě ne. To je ještě všechno docela budoucnost. Pro nás je klíčové, abychom vůbec měli tu hmotu, a byli schopni ji namnožit. To, jak to bude chutnat a jak prorostlé to bude, to je ještě daleko.

Dobírají si vás doma, když máte třeba nějakou grilovačku? „Hele zase nám prodražili maso, kdy už nám konečně přineseš ten steak?“
Jo, to slýchám často, jestli jsem donesla z práce řízky, jestli už máme večeři a tak.

Co vaše budoucnost, jste studentka – máte po maturitě, nebo budete maturovat?
Příští rok maturuji.

Naše klouby potřebují přiměřený pohyb a výživu - a včera bylo pozdě.
Vegetariáni a vegani by si měli dávat pozor na zlomeniny, varuje nová studie

Jak to máte se studiem, když jste asi dost často zavřená v laboratoři?Do školy chodím tři dny v týdnu a dva dny jsem v laboratoři, mám na to individuální vzdělávací plán. Takže si potom tu látku většinou dodělávám v nějakých větších souhrnech.

Co je podle vás na biologie právě to nejlepší?
Že je hrozně zajímavá. Je taková hrozně barevná a všechno je tam komplexní. Baví mě snažit se pochopit, jak funguje ten celek. K tomu potřebujete spousty drobných znalostí a pak teprve to všechno začne dávat smysl.

Bude tato vaše výzva s masem mít dopady i na jiná odvětví? Třeba na pěstování umělých orgánů?
Určitě bude mít. Ten náš výzkum je kouzelný v tom, že se to dá uplatnit i na další odvětví, třeba medicínské. Konkrétně to může mít užitek při regeneraci tkán či hojení větších úrazů.