Kliknutím zvětšíte"Prostá výživa" paleolititického člověka se v dnešní době hodně romantizuje a prezentuje jako jedna z možných diet vedoucích k lepší kondici. Mnozí lékaři před ní naopak varují a upozorňují, že živit se jako pračlověk je v dnešní době nerealizovatelné. A teď k těm varováním přibylo ještě jedno: podle nové studie nebyla strava našich dávných předků nijak zdravá ani pro ně. Ve skutečnosti totiž konzumovali nezdravé množství jedovatých těžkých kovů.
V mořských plodech bylo olovo a kadmium
Nový výzkum mladší doby kamenné (období vzdáleného 6300 až 3800 let) v Norsku naznačil, že plody moře, představující pro tehdejší lidi žijící v této oblasti hlavní zdroj potravy, obsahovaly nebezpečné množství olova a kadmia.
Podle vědců mohla tato zvýšená hladina těžkých kovů souviset se změnami klimatu, k nimž došlo po poslední době ledové, která skončila před 11 700 lety. Tato zjištění podle nich naznačují, že i my bychom si měli začít všímat, zda se v našich potravních zásobách nevyskytuje větší obsah těžkých kovů, protože i současné podnebí se mění "bezprecedentním tempem".
"Zvýšená kontaminace potravin těžkými kovy může být pro lidi škodlivá, ne-li pro celou společnost. Faktor vyváženosti zřejmě hraje v pozemských zdrojích větší roli, než se předpokládalo," uvedli vědci ve studii, která byla otištěna v odborném titulu Quaternary International.
Fakt, že se už v mladší době kamenné podařilo zaznamenat toxicitu některých potravin, by podle nich mohl vést v budoucnu také k lepším předpovědím případné kontaminace mořských plodů.
Zjistili to ze zkamenělých odpadků
Jak vědci k poznání o těžkých kovech vůbec došli? Protože žádné lidské ostatky se z tak vzdálené minulosti nedochovaly, opřeli autoři studie z Norské univerzity své bádání o jinou věc: o zkamenělé odpadky.
"Ano, je to opravdu tak. My lidé jsme jen stroje na výrobu odpadu a to, co zahodíme, o nás hodně vypovídá," uvádí server Science Alert.
"U lidí z mladší doby kamenné najdeme v jejich odpadních jamách také zbytky toho, co jedli. V Norsku byly tyto odpadní jámy plné kostí z plodů moře, takže se vědci zaměřili především na ně. V hromadách zbytků jídla na osmi archeologických nalezištích pravěkého osídlení (v oblasti varangerského národního parku, pozn. red.) našli kosti tresky obecné a tuleně obecného. Ty pečlivě vyčistili a navrtali, aby se dostali až k jemné kostní moučce. Z ní pak mohli extrahovat kolagen potřebný pro izotopové a další analýzy," popisuje server zvolenou metodu.
Ze 124 zkoumaných kostí (pocházejících ze 76 tresek a 48 tuleňů) obsahovalo pouze 40 (z 16 tresek a 24 tuleňů) kolagen natolik kvalitní, aby se dala provést analýza. Ta však odhalila šokující výši hladiny kadmia a olova.
"Úrovně kontaminace kadmia a olova v tresce přesáhly v průměru až 22,75krát dnešní doporučované limity pro měkké tkáně. V případě tuleňů je překročily 15,75krát," uvedli vědci
Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin představují doporučené bezpečné limity obsahu těžkých kovů v měkkých tkáních 50 nanogramů na gram pro kadmium a 300 nanogramů na gram pro olovo.
Tým v kostech změřil také množství rtuti. Zjistil, že ačkoli se její hladina pohybovala podle dnešních měřízek v bezpečných mezích, byla také znatelně vysoká.
Když těžké kovy řádí
Kadmium se vyskytuje přirozeně v půdě a v lidském těle se během času usazuje zejména v játrech a v ledvinách. Jeho nadměrné množství může vyvolat rakovinu, stejně jako různá onemocnění ledvin, jater a plic. Je také spojováno s výskytem osteoporózy, tedy tzv. řídnutím kostí - jde o chronické onemocnění kostry, charakterizované úbytkem kostní hmoty a poruchami stavby kosti.
Také olovo je od přírody běžně přítomné v půdě a v lidském těle se ukládá do kostry. Jeho nadbytek může mít negativní vliv na mozek a nervový systém.
Pokud jde o rtuť, ta se může dostat do potravinového řetězce v toxické methylované podobě, v níž se někdy vyskytuje v rozsáhlých vodních ekosystémech - jde o to, že zpočátku neškodný těžký kov vytvoří v reakci s určitými druhy bakterií a plísněmi vysoce toxický komplex, který voda spláchne do oceánu, kde jej pohltí plankton – ten pak stojí na počátku rozsáhlého potravního řetězce, který může dosáhnout až k člověku. Pozření takto modifikované rtuti může vést k závažným neurologickým a imunitním problémům.
"Použili jsme tresku a tuleně jako vhodné reprezentanty k tomu, abychom pochopili, jak mohla zátěž těžkých kovů působit na lidskou populaci v dané oblasti. Mořská strava byla během mladší doby kamenné v oblasti Varangeru nezdravá, ne-li přímo nebezpečná."
Recept na zdravou výživu? Sotva
Některé sporné otázky však vědecký tým zatím neobjasnil. Například zjistil, že stoupající hladina moří (příznaky oteplování podnebí) pozitivně koreluje s vyšším obsahem těžkých kovů v treskách, ale nezjistil žádný takový vztah ke zvyšování teploty mořské hladiny. Zřejmě zde tedy hrají roli ještě další činitelé.
Možné je také to, že škodlivé účinky těžkých kovů obsažených v plodech moře pomohly norským lovcům z mladší doby kamenné zmírnit jiné složky jejich potravy: například zvěřina, zejména zajíci a vodní ptactvo, jejichž kosti se také našly v odpadních jamách.
"Mají-li vědci plně pochopit, jak požívání těžkých kovů ovlivnilo zdravotní stav a hospodářský i kulturní vývoj prehistorických lovců a sběračů, jsou potřeba další studie z období celého holocénu, a to jak na regionální, tak i celoplanetární úrovni," uvádějí vědci.
Ještě se tedy uvidí, co všechno nám pravěké odpadní jámy odhalí - ale recept na zdravou výživu to asi nebude, uzavírá Science Alert.
8
1
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
