Americké Muzeum osteologie získalo do svých sbírek pozoruhodný exemplář lebky pocházející ze starověkého andského světa. Měla protáhlý kuželovitý tvar, to však její hlavní zvláštnost nebyla - starověcí obyvatelé území, na němž se rozkládá dnešní Peru, byli známí tím, že svým dětem stahovali během jejich vývinu v raném dětství hlavy pásy, aby dosáhli charakteristické podoby. 

Mnohem neobvyklejší byla podlouhlá kovová destička, překrývající otvor v kosti na pravé straně lebky. Pokud by byl tento implantát autentický a skutečně by pocházel z doby, kdy žil člověk, jemuž lebka patřila, šlo by o unikátní nález a zřejmě také o nejstarší důkaz této chirurgické dovednosti, jaký kdy byl nalezen.

Formace Kibish v údolní nivě etiopské řeky Omo představuje cennou paleontologickou i archeologickou lokalitu
Důkazy o lidském druhu mohou být starší, než se myslelo

Samotný otvor v kosti, nacházející se pod destičkou, již tak výjimečný není. Vznikl pravděpodobně trepanací, jejíž pomocí se dávný lékař snažil vyléčit zranění nebo jiné zdravotní potíže ošetřovaného, což byla ve starověku běžná praxe.

Podle zástupců Muzea osteologie nejsou jeho experti v současnosti schopni ověřit pravost implantátu. U lebky zatím neproběhlo radiokarbonové datování a podrobnější archeologický průzkum ji také teprve čeká. Zástupce muzea to sdělil odbornému titulu Live Science. O objevu informuje také Science Alert. 

Jeden názor: je to padělek, má zvednout cenu

Live Science oslovil s žádostí o nezávislé posouzení několik vědců působících mimo muzeum, ale žádné jednotné stanovisko nezískal. Někteří byli skeptičtí a považovali implantát za padělek, podle jiných by však mohl být skutečný.

„Pochybuji, že je to něco autentického. Spíš si myslím, že to tam někdo dodatečně vložil, aby tím zvýšil hodnotu lebky coby sběratelského předmětu,“ uvedl pro Live Science John Verano, profesor antropologie na Tulane University v Louisianě. Podle něj mohla být kovová destička připojena k lebce řádově před desítkami let. 

Kostra z doby římské s hlavou umístěnou mezi nohama objevená při archeologických vykopávkách ve Fleet Marston, Anglie.
Děsivý nález v Anglii. Desítky koster bez hlav patří zřejmě římským zločincům

Verano zkoumal již několik andských lebek, jež měly údajně kovové implantáty, a publikoval na to téma v roce 2010 článek v odborném titulu International Journal of Osteoarchaeology.

V něm došel k závěru, že ony zdánlivé chirurgické implantáty, které popisoval, byly buď padělky z mnohem pozdější doby, nebo nešlo vůbec o implantát, ale o kov, který k hlavě zemřelého připevnili jeho pozůstalí jako obětní dar, s nímž jej uložili do hrobu.

Oponentura: Zranění je reálné, implantát možné také

Jiní vědci naproti tomu možnou autenticitu implantátu nevylučovali, dodávali však, že k jejímu prokázání je potřeba provést ještě řadu zkoušek. „Nikdy předtím jsem nic takového neviděla. Podle obrázků to vypadá, jako by ten kovový kus byl tence vytepán a vytvarován,“ sdělila Live Science Danielle Kurinová, profesorka antropologie na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře.

„Podle vzorku zlomeniny utrpěl tento jedinec, který vypadá na staršího muže, masivní poranění pravé strany hlavy něčím tupým. Soustředné linie zlomeniny přitom vykazují známky hojení, takže úraz či ránu zřejmě přežil, minimálně o několik týdnů až měsíců,“ dodala Kurinová.

Rekonstrukce dětské lebky hominida provedená na základě dochovaných úlomků
Náhoda či rituál? Dětská lebka v jeskyni vyvolává otázky o pohřbívání hominidů

Podle ní by se možná dalo zjistit, kde byla destička vyrobena, protože metalurgické technologie se v té době na různých místech And lišily - pokud by se tedy zkouškami kovu přišlo na to, jakou technologií vznikl, dalo by se zřejmě i určit místo kde.

„Užitečné by také bylo lebku zrentgenovat, abychom zjistili, zda kovová destička zakrývá uměle trepanovaný otvor, nebo otevřenou lebeční zlomeninu,“ konstatovala vědkyně.

Názor, že implantát by mohl být autentický, zastává také profesor antropologie Kent Johnson ze Suny Cortland. I on ale dodává, že k ověření této teorie by bylo třeba provést více testů. Stejně jako Kurinová se však domnívá, že osoba, na jejíž lebku byla destička umístěna, musela přežít hrozné zranění. 

„Myslím, že popis tohoto jedince coby přeživšího je správný. Na pravé straně jeho lebky můžeme pozorovat rozsáhlé zranění postihující čelní, spánkovou a pravou temenní kost, přičemž se zdá, že daná osoba po těchto zraněních ještě nějakou dobu žila. Tam, kde měly okraje zlomených kostí dostatek času na to, aby srostly, lze vidět důkazy o hojení,“ sdělil Johnson titulu Live Science.

Obratle na kůlu, vložené do lebky. Nachází v chullpě.
Děsivý nález v Peru: archeologové objevili 200 páteří navlečených na kůly

Podle Kurinové zná již věda ze starověkého lékařství příklady, kdy byl po trepanaci kosti vložen do vyříznutého otvoru například kus tykve nebo jiné kosti.

V roce 2013 informovala antropoložka v článku otištěném v American Journal of Physical Anthropology o případu osoby s trepanovanou hlavou, která žila v Peru asi před 800 lety a nosila na hlavě těsně přiléhající čepici, do níž byla všita vypouklá kovová náhražka připomínající přilbu, jež měla chránit zranitelná vysekaná místa na hlavě.