Kliknutím zvětšíteVíce než osmnáct hodin ve vzduchu stráví lidé při současných nejdelších letech světa, směřujících například ze Singapuru do New Yorku či z novozélandského Aucklandu na katarské letiště Dauhá. A jak píše portál CNN Travel, tento rekord se ještě stále dá zlomit. „Společnost Qantas oznámila, že plánuje cestujícím nabízet nonstop lety z Austrálie mimo jiné do Velké Británie, což znamená, že v letounu budou na jeden zátah více než 19 hodin,“ připomněl CNN Travel.
Plán vytvoření unikátní pravidelné komerční linky se nazývá Project Sunrise. „Letouny by směřovaly z východního pobřeží Austrálie - měst Brisbane, Sydney a Melbourne - do Londýna a New Yorku,“ uvedli zástupci společnosti Qantas.
Ještě než se lidé jejího spuštění dočkají, rozhodli se zástupci aerolinky ve spolupráci s australskými vědci připravit výzkum, co vlastně takový extrémní let udělá s lidským tělem. Experimentální lety se odehrají koncem roku 2025. „Půjde o tři ultradlouhé lety v říjnu, listopadu a prosinci, při nichž vědci získají nová data o vlivu na zdraví a pohodlí cestujících a posádky na palubě. Při těchto letech budou nasazeny nové Boeingy 787-9. Na palubě bude 40 lidí, včetně posádky,“ představili plán zástupci společnosti Qantas.
Piloti s monitorovacími zařízeními
Při experimentálních letech budou ve vzduchu opravdu zbrusu nová letadla. U této příležitosti se totiž zástupci společnosti Qantas rozhodli přesměřovat doručovací lety těchto strojů.
„Místo aby letěly prázdné ze Seattlu do Austrálie, budou letouny simulovat dvě trasy zamýšleného Projektu Sunrise, čili trasy Londýn - Sydney a New York - Sydney. V Seattlu je vyzvednou piloti rovnou z výrobní linky a dopraví do New Yorku a Londýna, odkud začne sledovaná fáze. Bude to vůbec poprvé, kdy komerční aerolinky uskuteční přímý let bez zastávky z New Yorku do Sydney (takové lety budou dva), a podruhé, kdy komerční dopravce poletí přímo z Londýna do Sydney,“ podotkli zástupci společnosti Qantas.
Kapitánka společnosti Qantas Lisa Normanová a generální ředitel společnosti Alan Joyce při představení unikátních letů z NY a Londýna do Austrálie
Navíc tím, že půjde o výzkumné lety, budou v leteckém světě skutečným unikátem. „Letět nonstop z východního pobřeží Austrálie do Londýna a New Yorku je v letectví vrchol. A žádné aerolinky ještě neuskutečnily podobný výzkum,“ podotkl generální ředitel Qantas Group Alan Joyce.
Co se při těchto cestách bude dít s těly posádky a pasažérů, budou zkoumat vědci z Charles Perkins Centre na Sydney University a odborníci z Monash University. „Lidé na palubě - převážně z řad zaměstnanců Qantasu (na tyto lety nebudou prodávány letenky, neboť jde o výzkum) - budou na sobě mít různé přístroje a budou dělat různé úkoly. Vědci a lékaři budou monitorovat jejich spánek, spotřebu jídla a nápojů, vliv osvětlení. Zkoumat budou také to, jak se lidé v letadle budou hýbat a bavit, přičemž ve výsledku chtějí získat data o dopadu takhle dlouhého letu na zdraví, duševní pohodu i biorytmus člověka,“ dodali zástupci společnosti Qantas.
Odborníci se samozřejmě zaměří i na piloty. „Experti z Monash University budou zaznamenávat melatonin posádky v době letu i po jeho skončení. Piloti budou mít na sobě zařízení pro měření elektrické aktivity mozku EEG. Cílem této části výzkumu je získat data pro vybudování optimálního vzorce práce-odpočinek pro piloty, kteří létají na těchto extrémně dlouhých trasách,“ popsali zástupci společnosti Qantas.
Podle generálního ředitele Qantas Group Joyce vědci při těchto třech letech budou mít jedinečnou šanci vyzkoušet v reálném čase a podmínkách, co přesně dlouhé lety dělají s lidským tělem a myslí.
„Extrémně dlouhé lety vyvolávají množství otázek o komfortu a pohodlí pasažérů a posádky. Naše tři lety poskytnou data, díky kterým je budeme moci zodpovědět. Do budoucna totiž pro pasažéry chceme co nejvíce zmírnit dopady jet lagu a vytvořit pro ně prostředí, na které se budou těšit, a připravit jim odpočinkový let, který si budou moci užít. A pro posádku zase hodláme vytvořit ty nejlepší podmínky, aby byla na vrcholu připravenosti, když se právě bude starat o cestující, a naopak aby si co nejlépe odpočinula při prostřídávání při letu,“ zmínil Joyce.
Letoun Boeing 787-9
Pozor na alkohol
Přestože výzkum Qantasu bude unikátní, vědci už samozřejmě za léta existence extradlouhých letů disponují údaji o tom, co se děje s lidským tělem. Klíčové věci - včetně rad, jak se o sebe nejlépe postarat - shrnula CNN. Lidé by například neměli zapomínat na dostatek tekutin, rozhodně se tím ale nemyslí pití alkoholu.
Běžnou nepříjemností je totiž dehydratace. „Čím déle jste ve vzduchu, tím je risk v tomto směru větší. A zvyšujete jej tím, že nepijete dostatek vody, nebo naopak příliš mnoho alkoholu. Takže před letem i při něm byste měli vypít mnohem více vody než běžně,“ uvedla stanice CNN. Dehydratace vzniká tím, že vlhkost v letounu je mnohem menší než na zemi. Lidé při dlouhých letech pak často pociťují suchost v krku, nose a suchou kůži.
Kvůli změnám tlaku lidé také mohou pociťovat bolesti uší či hlavy. „A tlak s sebou přináší i zažívací problémy - prostě musíte akceptovat, že se budete více nadýmat,“ dodala CNN. Tyto problémy ale nastávají ve chvílích, kdy letadla stoupají či sestupují, a jakmile se na delší dobu dostanou na určitou výšku, uklidní se i problémy s tlaky v těle.
Dalším důsledkem dlouhých letů na lidské tělo - který hodně zajímá kvůli připravenosti posádky zmíněné australské vědce - je ospalost. „Při letu se můžete cítit unavenější a může se vám chtít víc spát. Je to proto, že lidské tělo není schopné dostat nahoře do sebe tolik kyslíku jako na zemi. Tělo tak samo sebe zpomalí, aby se chránilo, a tím pádem jste ospalejší,“ vysvětlila CNN. Zatímco cestující si mohou v klidu zdřímnout, posádka tuto možnost nemá, a i proto chtějí po výzkumu v Qantasu lépe nastavit střídání posádky a její odpočinek.
Strašák v podobě krevních sraženin
Jedním z největších postrachů jsou krevní sraženiny - trombóza. V ohrožení jsou podle rozšířených tvrzení zejména lidé, kteří se v letadle dlouhou dobu nepohybují a současně patří do rizikových skupin - jde o starší lidi, obézní cestující, lidi s předchozími podobnými problémy, s poruchami sráženlivosti krve, onkologičtí pacienti, lidé, kteří nedávno prodělali chirurgický zákrok.
Studie z loňského roku, publikovaná v odborném časopisu Wilderness & Environmental Medicine, ale upozorňuje, že není třeba mít přehnaný strach. Odborníci dali dohromady data z osmnácti předchozích odborných studií. „Existuje spojitost mezi vznikem krevních sraženin a délkou letu, je však mírná. Po čtyřech hodinách ve vzduchu při každých dalších dvou se riziko vzniku sraženin zvýší o 26 procent. Opatření, jako jsou například kompresní punčochy, se ale ukázala jako účinná,“ shrnuli vědci v úvodu studie.
Kromě kompresních punčoch, které jsou k sehnání běžně v lékárnách, by pak lidé neměli při dlouhých letech zapomínat na pravidelné rozhýbání těla, dostatečnou hydrataci a snížení množství vypitého alkoholu. Lidé, kteří patří do rizikových skupin, by také před letem měli navštívit lékaře a poradit se s ním o vhodných opatřeních.
Mimochodem, problém se může objevit až po letu. „Takže je dobré po přistání sledovat příznaky jako bolest v noze, na hrudi, kašel nebo dýchavičnost,“ upozornila CNN.
Radiace ve vzduchu
Ohledně dlouhých letů se také mluví o vystavení kosmické radiaci. „Je na místě předpokládat, že čím déle je člověk ve vzduchu, tím je vystavení radiaci přicházející z vesmíru delší, přičemž radiace může zvýšit riziko rakoviny či neplodnosti. Ovšem pokud nelétáte na dlouhých letech extrémně často, je nepravděpodobné, že se problém rozvine,“ uklidnila CNN.
Větší vystavení radiaci při dlouhých letech potvrzuje i americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí. „Čím delší je let, tím více radiace lidské tělo dostane. A čím výš letoun letí, tím je dávka radiace vyšší. I v tomto případě jsou to ale stále dávky malé a je nepravděpodobné, že ovlivní lidské zdraví,“ napsal web Střediska. Radiaci z vesmíru je navíc lidské tělo vystavené každý den, i na zemi.
A odborníci ze Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí navíc dodávají, že při krátkých letech je dávka radiace menší než taková, jakou lidské tělo dostane při jednom rentgenu hrudníku. Jak doplňuje web Nuffield Health, při delších, transatlantických letech (tam i zpět) pak člověk dostane dávku jako při pěti rentgenech hrudníku.
5
22
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
