Kliknutím zvětšíteStav hluboké nudy je trochu jiný než počáteční, povrchní úroveň, kterou lidé zažívají třeba při čekání na autobus nebo reklamě před začátkem filmu. Prvotní ponor do monotónnosti je ovšem nutností k tomu, aby se mysl dostala do hlubšího stavu znudění, který je právě zónou kreativity.
I přes to, že pojem nuda zní negativně, vědci lidi nabádají, aby se jí nebáli. „Ve skutečnosti může být intenzivně pozitivní, a to pokud lidé dostanou příležitost k nerušenému přemýšlení a rozvoji,“ uvedl v tiskové zprávě University v Bathu Timothy Hill. Sociolog je jedním z vědců, kteří se na studii, která vznikla v době koronavirové pandemie, podíleli.
Pandemie byla obdobím, kdy mnoho lidí trpělo. Pro tisíce lidí to byla tragická, ničivá a pohlcující zkušenost, kterou znovu zažít nechtějí. „Všichni ale známe příběhy těch, kteří při lockdownu našli nové koníčky, kariéru nebo životní směr,“ poznamenal vědec.
Nové vášně
Hill a jeho kolegové zkoumali životy 15 lidí, kteří dostali placené volno nebo pracovali z domova. Věk, povolání a vzdělání účastníků, kteří pocházeli z Anglie nebo Irska, se lišily. Výsledky výzkumu vědci představili v časopise Marketing Theory.
Odborníci s účastníky vedli strukturované rozhovory, v nichž zjišťovali, jak v období lockdownu trávili čas a jaké pocity při tom prožívali. Ačkoliv se neustále v jejich odpovědích objevovalo slovo nuda, často se s ní vyrovnali pomocí sociálních médií a takzvaného doomscrollingu. Tento poměrně nový termín popisuje nutkavou potřebu sledovat negativní zprávy.
Respondenti, kteří nechali prvotní pocity nudy přejít v silnější hlubokou nudu, zjistili, že tento stav s sebou přináší také pocity prázdnoty a neklidu. Zároveň s těmito emocemi ale došlo i k obnovení snahy tuto prázdnotu zaplnit. Tito lidé objevili nové vášně a koníčky, jako je například pečení, truhlařina, cyklistika či malování obrazů, informuje web ScienceAlert.
Pozor na sociální sítě
Myšlenka rozdělení nudy na dvě úrovně pochází již z doby před téměř 100 lety, kdy tento koncept zmínil ve svých přednáškách filozof Martin Heidegger. Naznačil tehdy, že nuda je nesmírně důležitou součástí života, kterou je potřeba kultivovat.
Za posledních sto let lidstvo ovšem vymyslelo nespočet způsobů, jak se nudě vyhnout. A stále přichází s novými. Mysl lze v současnosti neustále rozptylovat díky sociálním médiím a ostatním funkcím, které nabízí chytré technologie. Lidé došli do doby, kdy je téměř nemožné ztratit se ve vlastních myšlenkách, neboť je jejich pozornost neustále zaměřená na jiné věci.
Výzkumníci uznávají, že mnoho lidí si nemůže dovolit se válet a dlouhou dobu nic nedělat. Navíc sociální média hrají mnohokrát klíčovou roli při udržování rodinných a přátelských vztahů. Podle odborníků je ale důležité, aby lidé věděli, jak sociální sítě ovlivňují jejich myšlení.
I když mohou zmírnit povrchní nudu, není to ideální stav. „Toto rozptýlení vysává čas a energii a může lidem zabránit v tom, aby se posunuli dál do stavu hluboké nudy, kdy by mohli objevit nové vášně,“ řekl Hill.
Kromě neobjevování nových koníčků navíc podle mnoha výzkumů přehlcení sociálními médii vede ke zhoršení psychického zdraví člověka. Mnoho mladých lidí se potýká s depresemi a úzkostmi, které jsou ještě znásobeny používáním chytrých telefonů a další elektroniky. Podle několika rozsáhlých studií je dokonce u intenzivních uživatelů těchto technologií pravděpodobnost depresí a špatné kvality života až dvakrát větší než u lidí, kteří na nich tolik času netráví.
Kouzelný sprchový efekt
Také další studie naznačuje, že nuda a s ní spojené bloudění mysli je klíčovým základem kreativity. To také může být podle odborníků důvod, proč lidi napadá tolik dobrých nápadů například ve sprše. Tento fenomén dokonce dostal i svůj vlastní název, a to sprchový efekt, uvádí ScienceAlert.
Hill a jeho tým se chce v budoucnu zaměřit právě na fenomén sprchového efektu, kterému dala dobré podklady jejich nejnovější studie. „Tento výzkum nám dal možnost pochopit, jak takzvaná always-on kultura a zařízení, která slibují množství informací a zábavy, možná napravují naši povrchní počáteční nudu, ale ve skutečnosti nám brání najít smysluplnější věci,“ sdělil Hill.
Podle vědců by neškodilo, kdyby lidé množství času na mobilu, tabletu či počítači omezili. „Ti, kteří se věnují digitálním detoxům, jsou možná na té správné cestě,“ dodal Hill.
Jak nebýt zahlcený sociálními médii
Existuje množství doporučení, jak snížit čas, který lidé prožijí u sociálních médií. Webová stránka ReachOut zaměřující se na pomoc mladým lidem doporučuje vypnout si notifikace aplikací a schovat i samotné aplikace z domácí obrazovky. Díky tomu je pak lidé musí aktivně najít místo toho, aby je média pokoušela svou přítomností a upozorněními, že je v nich něco nového.
Česká stránka Chci být lepší naopak propaguje radikálnější přístup. Protože je mnohokrát naše neustálá přítomnost na chytrých telefonech regulérní závislostí, doporučují v nejlepším případě úplnou abstinenci. Jelikož to ale ve skutečnosti mnohdy, ať už kvůli práci, vztahům nebo škole nejde, doporučují proto místo toho praktikovat určitou formu digitálního detoxu, který zmiňuje i vědec Hill.
V tomto případě si člověk stanoví pevně danou dobu, během které na zařízeních nebude. Naopak se bude věnovat něčemu jinému, jako je například hra na kytaru, psaní deníku, běhání či jakákoliv jiná offline aktivita. V ideálním případě pak začne člověk znovu prožívat i hlubokou nudu a tím také stavy kreativity.
29
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
