Nově zveřejněná studie zkoumající šimpanze a gorily, která trvala jednadvacet let, odhalila překvapující poznatky. Mezi oběma skupinami lidoopů panuje v přírodě trvalé přátelství. Dokážou však navázat a udržovat sociální vazby i s dalšími druhy.

Primatoložka a biologická antropoložka z Washingtonovy univerzity v Saint Louis Crickette Sanzová uvedla, že existuje jen málo studií, které by se zaměřovaly na interakci mezi jednotlivými druhy primátů, se současným zaměřením na jejich identitu. „Již dlouho je známo, že tyto opice dokáží rozpoznat jednotlivé příslušníky svého druhu a vytvářet dlouhodobé vztahy. Nevěděli jsme však, že se to vztahuje i na jiné druhy,“ citoval vědkyni portál The Independent.

Kosatky dravé jsou přezdívané i "velryba zabiják". Stojí na vrcholu potravinového řetězce, neubrání se jim nikdo. Ani plejtvák obrovský, největší zvíře na zeměkouli.
Unikátní záběry predátorů: Krvelačné kosatky ulovily velkého bílého žraloka

Na studii zveřejněné v časopise iScience spolupracovali výzkumníci z Washingtonské univerzity, Wildlife Conservation Society, Johannesburské univerzity a Lincoln Park Zoo v Chicagu. Po téměř jednadvacet let, konkrétně od roku 1999 do roku 2020, sledovali lidoopy žijící ve sto kilometrů rozlehlém lese, který je známý jako Goualougo Triangle a nachází se v Konžské republice ve střední Africe. Velké plochy lesů v konžské pánvi fungují jako ochranná zóna pro primáty, kteří žijí přirozeně ve společenství. Portál Studyfinds doplňuje, že je zde možné narazit i na slony a další druhy zvířat.

Společné svačiny i hraní

Vědci se zaměřili hlavně na mezidruhové interakce od her až po agresi. Nepodařila se jim potvrdit teorie, že se šimpanzi a gorily sdružují, aby se vyhnuli predátorům, a to i přesto, že se v oblasti pohybují levharti či hadi. Poznatky vědců naopak odhalily, že vzájemné interakce souvisí s hledáním potravy spíše než se vzájemnou pomocí před predátory. Oba lidoopi se například krmili ze stejného stromu či svačili různá jídla v těsné blízkosti.

Zajímavostí je, že více než polovina mezidruhových interakcí se odehrála u fíkovníků, které jsou extrémně vzácné a plodí ovoce pouze tři nebo čtyři dny. Podle autorů studie se zdálo, že když našly skupiny šimpanzů fík s plody, začaly hlasitě volat do okolí. Gorily přitom na toto chování reagovaly a změnily směr cesty, aby ke zvuku mohly zamířit.

Krajta barmská dokáže otevřít tlamu tak, aby pozřela třeba i jelena nebo aligátora
Spolknou jelena i aligátora. Nová studie odhalila záhadu čelistí krajty barmské

Kromě toho vědci zjistili, že šimpanzi a gorily jsou schopni udržovat vztahy, které mohou trvat až roky. Mladé gorily či šimpanzi ve svých mezidruhových protějšcích často vyhledávali partnery, se kterými si mohli hrát. A také šimpanzí samice se zranitelnými potomky chtěly interagovat s gorilami. Vědci tak spekulují, že existují sociální výhody, jako je péče o děti nebo hra, které převažují nad konkurenčními aspekty u společného jídla.

Portál Science alert informuje, že kromě jednadvacetiletého výzkumu vědkyně Sanzová se svým týmem přezkoumala už publikované zprávy o šimpanzích a gorilách mezi lety 1966 a 2020. Napočítala přitom až třiatřicet zdokumentovaných mezidruhových reakcí dokonce na osmi místech v Africe. V rámci publikované studie pak zaznamenala okolo 206 interakcí.

Přenáší prospěšné chování, ale i ebolu

Primáti spolu žijí v sociálně dynamickém prostředí, podobně jako lidé. „Síla a trvalost sociálních vztahů, které jsme pozorovali mezi opicemi, naznačují hloubku sociálního povědomí a nesčetné cesty sociálního přenosu, které jsme si dříve nedokázali představit,“ uvedl spoluautor studie a zároveň doktorand biologické antropologie na Washingtonské univerzitě Jake Funkhouser.

Další spoluautor studie a výzkumný pracovník v Lincoln Park Zoo David Morgan uvedl, že by lidé měli o šimpanzích přemýšlet v kontextu dynamických a rozmanitých biotopů, kterých jsou součástí.

Ilustrativní kresba prehistorického 16metrového žraloka megalodona při lovu osmimetrových velryb balaenoptera v epoše pliocénu. Vpravo nahoře je čtyřmetrový žralok carcharodon lovící velrybí mládě.
Obří mořský zabiják: Megalodon byl větší a rychlejší, než se dosud předpokládalo

Funkhouser také zmínil, že sociální vztahy mohou přenášet prospěšné, sociálně naučené kulturní chování, ale mohou dát prostor také šíření škodlivých infekčních onemocnění. Mnoho virů je podle autorů studie schopno přeskakovat mezi šimpanzi a gorilami právě proto, že jsou si tato zvířata tak blízká. Jedním z příkladů je ebola. „Zatímco se stále obáváme mnoha rizik onemocnění, nyní víme mnohem více o původu mnoha těchto patogenů a cestách jejich přenosu v rámci druhů a mezi nimi, včetně lidí,“ komentuje Sanzová.

Odborníci si výsledků cení také proto, že se díky nim mohou více dozvědět o interakcích mezi ranými hominidy, tedy skupinami spojující orangutany, gorily, šimpanze a lidi.

Šimpanz je nejbližší žijící příbuzný člověka. Váží mezi třiceti až šedesáti kilogramy a měří okolo 1,2 metru. Do tohoto rodu se řadí dva zástupci, šimpanz učenlivý a šimpanz bonobo, který je o něco menší a má menší tělesnou stavbu. Gorily zaujímají po šimpanzích druhé místo v příbuznosti s člověkem, se kterým mají z osmadevadesáti až devětadevadesáti procent shodnou DNA.  Dospělí samci měří okolo 175 centimetrů a váží sto čtyřicet až dvě stě čtyři kilogramů. Samice přitom váží o polovinu méně. Zajímavostí je, že jsou tito primáti velmi inteligentní. Nejchytřejší opice, gorila Koko měla mezi pětasedmdesáti až pětadevadesáti hodnotami na stupnici při měření IQ a byla známá tím, že se naučila více než tisíc znaků americké znakové řeči.