„Zobrazuje život v Dětském centru ve Veské u Pardubic. To je zvláštním zdravotnickým zařízením, jehož náplní je poskytovat komplexní péči opuštěným, znevýhodněným nebo týraným dětem,“ konstatovala autorka výstavy.

„Fotografie vznikly zcela spontánně jako moje klauzurní práce pro ukončení prvního ročníku na Vyšší soukromé odborné škole umění a reklamy v Praze,“ uvedla Aneta Přinesdomů, která si však toto téma nevybrala náhodou.

„Jako žákyně základní školy jsem tehdy ještě kojenecký ústav navštívila se spolužáky a paní učitelkou. Zážitky z toho dne se mi pevně vryly do paměti. Nikdy v životě nezapomenu, jak rychle se s námi děti z Veské skamarádily a jak byly vděčné za každé pohlazení,“ líčila mladá fotografka, která běžný chod Dětského centra ve Veské dokumentovala po dobu osmi měsíců.

„Za tu dobu jsem zde pořídila 250 až 300 snímků analogovým i digitálním fotoaparátem. Ty nejzajímavější jsem pak vybrala pro výstavu ve Východočeském divadle,“ sdělila Aneta Přinesdomů.

„Pokusila jsem se na nich zachytit jak okamžiky radosti a štěstí, ale také smutek a útrapy, které všední život přináší,“ informovala náš Deník autorka výstavy.

„Mé fotografie často zobrazují děti, jimž po materiální stránce nic nechybí, ale prahnou po rodinné lásce a objetí. Tamější vychovatelky a sestřičky se jim tyto nedostatky snaží nahradit,“ nechala se slyšet Aneta Přinesdomů.

„Chtěla bych jim jménem svým, ale i handicapovaných či nemocných dětí a rodičů, kteří své děti opustili, poděkovat,“ podotkla mladá fotografka, jejíž výstava snímků z Dětského centra Veská ve Východočeském divadle nezůstane natrvalo. „Měla by se objevit také v Krajské knihovně v Pardubicích. Co s ní bude dál, se uvidí. Jednou z variant je využít tyto fotografie k charitativním účelům,“ dodala na závěr Aneta Přinesdomů.