„Už jsme tu v minulosti nějaké pardubické perníky za vítězství posbírali, ale tentokrát jsme se báli, abychom po představení nedostali spíše nějaký tekutý perník s injekční stříkačkou," vtipkoval představitel Otce Jan Vondráček.

„Vůbec jsme si nebyli jistí, zda tato inscenace na Grand Festival smíchu patří. Je to přece jen trochu těžší kalibr a ne zas tak velká legrace. Určitě to byl hodně odvážný krok dramaturgyně festivalu, že nás na tuto přehlídku pozvala. Nakonec se ukázalo, že to asi nebyl tak špatný tah, přestože hru možná část diváků nepřijala a nevydýchala. Ale to se nám stává i v Praze," podotkla opora pražského souboru, podle níž šlo o jednoznačně zatím nejtěžší výzvu před pardubickým obecenstvem.

„Někdy část publika není ochotna přijmout současný jazyk. Ten sice denně slyší kolem sebe, ale v divadle ho poslouchat nechce," pokračoval Jan Vondráček. „Pak si vždy vzpomenu na svého pedagoga Josefa Kroftu, který nám zdůrazňoval, abychom sledovali obsah, ne formu. To by možná mohlo mít vodítko i pro  diváky u této hry, aby se zamysleli nad obsahem a ne tolik nad formou, která někomu může přijít až příliš vulgární."