Šňůra patnácti koncertů k výběrovému albu Poločas se v pondělí zastavila v pardubickém stánku Thálie, kde absolvovala dvě vyprodaná vystoupení – odpoledne a večer.

Kapela se speciálně na toto turné posílila o dvě hostující houslistky. Jde o sestry Holišovy, které, jak řekl s úsměvem na rtech zpěvák a kytarista Richard Krajčo, „výrazně zvyšují koeficient krásy, což se nám, ješitným chlapům, zpočátku vůbec nelíbilo“.

Teď už je však zřejmě všechno v pořádku, a tak se mohla skupina s houslistkami v zádech pustit do notoricky známých hitů, jež opatřila novými, působivými aranžemi.

Kromě pecek Lolita, Rubikon, Obchodník s deštěm, Zrcadlení, Svědomí, Cosmoshop, Fantomska, Potok lávový či novinek Plán a Atentát Richard Krajčo divákům vysvětlil, proč je pro kapelu Moře v hoře fekální píseň („…odpustím ho ven“), jak vznikly skladby Srdce („je to první písnička poté, co jsem přešel z Ostravy do Prahy, kde jsem se tehdy cítil hrozně opuštěný“) a OnaNe („vypráví o tom, když je chlap doma a ona ne“), ale i to, proč má Kryštof jen jednu veselou skladbu („První veselá je asi také naše poslední veselá píseň. Vždycky totiž skládám pod návalem emoce. Musím zažít něco, co mě donutí vzít kytaru do ruky a negativní emoce působí nejsilněji. Spousta umělců tvoří podobným způsobem. Místo, abych chodil k psychiatrovi, uzavřu si svůj příběh v nějaké písni. Docela mi to pomáhá“).

Po druhé to vyšlo!

Drobný zádrhel při odpoledním koncertu nastal při písni Ženy. Na první pokus totiž nevyšel zpěv publika, což Richarda Krajča trochu vykolejilo. „Můžeme hrát jen tuto píseň, dokud se vám to nepovede. Záleží jen na vás,“ pohrozil frontman Kryštofů. Na druhý pokus už naštěstí lidé zabrali.

Podobné to bylo i s dotazy. Zatímco v první části odpoledního programu se fanoušci trochu zdráhali pokládat otázky, v té druhé už to ale byla skoro dotazová smršť.

Publikum zajímalo, jestli bude Richard Krajčo znovu moderovat prestižní předávání hudebních cen Anděl („nabídku jsem dostal, tak uvidím, protože se takových věcí trochu bojím, ale asi ano“), jak dopadne v televizním seriálu Hraběnky („nebuďte zvědaví a podívejte se“) a jestli se dá prožít nirvána ve dvou („Když si pustíte Kurta Cobaina, tak určitě. Jen si to nenechávejte projít hlavou. Kurt Cobain to zkoušel a moc mu to nevyšlo“).

Na „nebezpečný“ dotaz ohledně kapelových přezdívek se Kryštofům moc odpovídat nechtělo. Richarda Krajča v dobrém vyprovokovala i otázka, jestli všichni členové kapely fandí Baníku Ostrava, který prý letos nemůže vyhrát fotbalovou ligu. „Pořád jsme na tom lépe než Pardubice. Na playstation jsem s Baníkem letos vyhrál ligu už několikrát a žádné Pardubice jsem tam nenašel. Ani v hokeji se vám teď moc nedaří, dokonce i Vítkovice jsou na tom lépe, ale ono se to zlepší,“ uklidňoval lídr známé formace. „Jediným členem kapely, který nefandí Baníku, je Nikos Petros Kuluris. Ten přeje Panathinaikosu Atény, což ho omlouvá,“ konstatoval Richard Krajčo.

Ten návštěvníkům v písni PoHádkách předvedl, že na stejné tři akordy se dají zahrát i pecky od Richarda Müllera, Suzanne Vega či Stinga.

Imitátor kačera!

„Plný dům“ se bavil i při historce, jak se do kapely dostal kytarista Evžen Hofmann.

Příběh o tom, jak se v karibské košili, mrkváčích a prestižích s igelitkou ruce poprvé zjevil před dvěma zakládajícími členy kapely patřil k těm nejúsměvnějším, stejně jako Evženovo vysvětlení, proč má jako maskota na kytaře fosforeskujícího medvídka.

Trombonista skupiny Ondřej Kyjonka se zase představil jako zdatný imitátor zpěvačky Dary Rolins a kačera.

Richard Krajčo čelil i dotazu na upřímnost textů, když v Zrcadlení se praví: „Můžeš se dívat a vstupné si nech“: „Dívat se můžete, ale poslouchat byste nesměli, za to už se platí,“ reagoval lídr skupiny Kryštof, s níž takřka tříhodinový odpolední koncert utekl jako voda.