Mám štěstí na role z lékařského prostředí, konstatovala herečka Sandra Pogodová

Třiatřicetiletá herečka Sandra Pogodová má nyní štěstí na role z lékařského prostředí. Kromě toho, že v seriálu televize Prima Velmi křehké vztahy ztvárnila roli zdravotní sestry Stáni, ji režisérka Marie Poledňáková obsadila do svého nového filmu Líbáš jako bůh. Zde ztělesnila dispečerku na záchrance.

Lékařů si váží

„Je to docela zajímavé, že mne nyní potkávají takovéto role,“ pousmála se Sandra Pogodová. „Lékařů si samozřejmě velice vážím. Protože na rozdíl například od naší profese, tak u nich jde opravdu o hodně – o život,“ konstatovala sympatická zrzka. „Ale jinak se doktorům snažím vyhýbat, jak to jen jde,“ poznamenala.

„Natáčení s paní režisérkou Poledňákovou bylo velice příjemné. A to už z toho důvodu, že jsem se při něm potkala s kolegy, s nimiž jsem delší čas neměla možnost spolupracovat. To byl případ třeba Evy Holubové. S ní jsem vůbec poprvé natáčela v asi šestnácti letech. Tehdy jsme se spolu setkali na jednom instruktážním filmu o antikoncepci, který byl určený pro žáky osmých a devátých tříd základních škol. Ona tam hrála učitelku, co poučuje nás, žáky, o tom, jak se správně nasazuje kondom. Když jsme se teď znovu potkaly, tak jsem jí to připomněla,“ přidala perličku Sandra Pogodová.

„Na filmu Líbáš jako bůh se mi asi nejvíce líbilo, že je to příklad klasické české komedie, které se točily hlavně dříve, ještě před sametovou revolucí, kdy se nesměly točit třeba snímky jiného rázu,“ prohlásila mladá herečka.
„Režisérka Marie Poledňáková je jedním z nestorů českého filmu. Podle mého názoru komedie točit umí znamenitě,“ vysekla jí poklonu při slavnostní pardubické premiéře snímku Líbáš jako bůh v multikině CineStar.

Odér z lihovaru

„Do Pardubic se vždycky ráda vracím. Je to krásné město, které má nádherně opravené centrum. A mám k němu i velmi hezký osobní vztah. Vždyť Pardubice byly mým vůbec prvním angažmá v životě. Hrála jsem tu ještě v době, kdy jsem studovala na konzervatoři,“ vyjádřila se.
„Pamatuji se, že pokaždé, když jsem přijela a vystoupila na vlakovém nádraží, tak byl cítit odér z lihovaru. Podle něj jsem bezpečně poznala, že jsem v Pardubicích,“ nechala se slyšet Sandra Pogodová. „Zdejší divadlo je opravdu velmi krásné a moc ráda na něj vzpomínám,“ uzavřela.