Maturitní práce mladých pražských herců byla včera k vidění v Městském divadle. Divadlo Pražské konzervatoře zde předvedlo inscenaci s názvem Sensex, která byla součástí doprovodného programu Grand Festivalu smíchu.

Hra je určená především pro mladé publikum a zabývá se otázkou, zda může existovat láska bez sexu. Herečtí maturanti si vzali na pomoc dvě dnes již klasická díla. Komedii Sen noci svatojánské od alžbětinského dramatika Williama Shakespeara a také text Woodyho Allena Sex noci svatojánské.

„My jsme to ještě pojali tak, abychom zobrazili problémy naší generace,“ vysvětlil jeden ze studentů Pražské konzervatoře Jiří Kocman.
Nutno podotknout, že diváci neznalí Shakespearovy předlohy se museli v ději místy ztrácet, protože pražští umělci si vybrali pouze scény, které se jim hodili do koncepce celé inscenace. Ve hře také hodně pracovali s moderní hudbou od hip hopu, přes Vangelise, Michaela Jacksona až k závěrečné písni What a Wonderful World od Louise Armstronga.

Posluchače konzervatoře včera potěšili i reakce diváků, kteří hru navštívili a z nichž převážnou část tvořili studenti gymnázia.
„Báli jsme se, aby tady lidé příliš nemluvili, protože studenti k tomu často inklinují. Zvlášť na začátku představení tady byl velký ruch, ale po pěti minutách už to bylo v pohodě. Diváci se smáli tam, kde měli, takže jsme za jejich reakce vděční,“ prohlásil herec Jiří Kocman.
Právě mladí lidé jsou nejčastějšími návštěvníky představení mladého tvůrčího týmu.

„Naše představení navštěvují hlavně lidé z mladší generace. Všimli jsme si ovšem, že máme i starší diváky. Stane se třeba i to, že na nás do Žižkovského divadla Járy Cimrmana, kde hostujeme, někdo přijde omylem, ale pak zůstane a příště pak přijde zase. Často nás navštěvují i naši kolegové z normálních divadel. Občas si od nás někoho půjčí a dají mu nějakou brigádu,“ uvedl Kocman s tím, že on v současné době hostuje ve Strašnickém divadle a na Malé scéně Divadla ABC.

Představení je zajímavé také tím, že na jeho kvalitách závisel výsledek maturitní zkoušky mladých herců. A jak takové maturitní představení vlastně vzniká?

„Maturitní práce vzniká tak, že vezmeme takový materiál, který v první řadě zajímá nás a pak také naše diváky. Důležité je, aby každý, kdo se na projektu podílí, měl nějakou podstatnou roli. Je to maturitní práce, takže se nemůže stát, aby tam jeden člověk vynikal a ostatní hráli takzvaně křoví. Není to tedy typicky činoherní rozdělení rolí – všichni hrají zároveň hlavní a vedlejší role,“ přiblížil vznik maturitního představení Jiří Kocman.

„Na představení začínáme pracovat vždy na začátku druhého pololetí čtvrtého ročníku. Představení je pak normálně přístupné veřejnosti. Obvykle ho děláme v Divadle Metro,“ podotkl Kocman.

Maturita posluchačů konzervatoře ale není jen představení. „Naše maturita se skládá z teoretické a praktické zkoušky. Ta praktická část se skládá z hodnocení pohybu, zpěvu i herectví. Teoretické zkoušky se pak skládají z klasických předmětů, takže ani na konzervatoři neunikneme tradiční maturitě,“ vysvětlil Kocman.

Kromě Jiřího Kocmana se v inscenaci Sensex objevila třeba také Tereza Voříšková, která je známá z českých filmů Bobule, Rafťáci či Peklo s princeznou. Dále se divákům představili Kamila Kikinčuková, Evženie Nízká či Ondřej Mataj.

Lukáš Dubský