Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu získal  v přeloučské Občanské záložně známý herec a dabér Ladislav Mrkvička.

Jaký je to pocit – získat takovéto prestižní ocenění?

Abych vám řekl pravdu, tak mě to nejdříve trochu vyděsilo. Nebyl jsem si jist, jestli to neznamená, že mě teď zalijí někam do vosku nebo neřeknou, že už můžu klidně umřít, když jsem získal tuto cenu. Ale samozřejmě si tohoto ocenění velmi vážím. A navíc mě v Přelouči ujistili, že můžu klidně dabovat dál.

Co pro vás  znamená dabing?

Je to jedna z hereckých disciplín, která u nás má své nezastupitelné místo. Už v padesátých, šedesátých letech minulého století se jí věnovali skuteční mistři jevištní tvorby. Dabing tím pádem získal patřičnou úctu a respekt u diváků a posluchačů. I proto jsem přesvědčen o tom, že český dabing je smysluplný a v pomyslném světovém žebříčku by se umístil na předních příčkách.

Jak hodnotíte úroveň současného českého dabingu?

Na filmech, které mají hvězdné obsazení, si tvůrci přece jen dávají o něco více záležet a pak je to i na kvalitě dabingu znát. Ale pak existuje velké množství nekonečných seriálů se spoustou postav, kde má jednoznačně přednost rychlost před kvalitou.

Jak vnímáte atmosféru udílení Cen Františka Filipovského?

Zažívám ji teprve po druhé, ale zdá se mi, že v Přelouči panuje vždy bezvadná atmosféra. Cítil jsem se tu pokaždé moc příjemně. Mám pocit, že jsou zde lidé hodně vstřícní a o dabingu toho dost vědí. A svým způsobem jsou asi i pyšní na to, že právě v jejich městě se taková akce koná.

Skoro každý rok se v Přelouči hodně diskutuje o budoucnosti dabingu. Myslíte si, že je v českých podmínkách reálné, aby 
z obrazovek úplně vymizel a nahradily ho filmy v původním znění s titulky?

Domnívám se, že to je pouhá spekulace. V některých případech je film tak bohatý na dialogy, že titulky prostě celou tu šíři nepostihnou nebo divák ani nestačí všechno vnímat tak, aby dostal takový zážitek jako v případě kvalitně nadabovaného díla. Přijde mi, že někdy je dabing skutečně nezbytný. Ale na druhou stranu chápu, že existují lidé, kteří se učí cizí jazyky a chtějí si film pustit v originální verzi. Naštěstí už dneska jsou k dispozici takové technologie, že se dá vyjít vstříc oběma táborům. O budoucnost českého dabingu tedy strach nemám, jen občas o tu kvalitu…