Česká televize od osmi hodin večer na svém prvním programu začíná vysílat třináct nových dílů kultovního a legendárního seriálu Nemocnice na kraji města. A to byl důvod pro rozhovor s koproducentem seriálu Borkem Severou.
Kdy jsi se poprvé pracovně potkal s Nemocnicí?
Už v osmdesátých letech minulého století. Měl jsem už určité kontakty v německé mediální sféře, kde jsem od roku 1968 žil, a seznámil jsem se s producentem, který chtěl seriál koupit pro německý trh. Přeložil jsem mu první synopsi do němčiny. A podařilo se mi přemluvit Jaroslava Dietla, aby v Německu vyšla Nemocnice knižně. Prodalo se 250 tisíc výtisků.
To je úctyhodný náklad i na Německo, tehdy ještě nesjednocené.
Víš, tady si to málokdo uvědomuje, ale Dietlova Nemocnice byla průlomovým dílem pro celý televizní svět. To ona se stala inspirací slavných seriálů jako Nemocnice Chicago Hope, Klinika ze Schwarzwaldu, Doktor z hor nebo Sestra Stephanie. No a někdy v roce 1987, to už byl Jaroslav Dietl po smrti, jsem se obrátil na režiséra Jaroslava Dudka a Magdalenu Dietlovou s nápadem natočit pokračování Nemocnice. Její třetí sérii.
Jak jsi uspěl?
Dostal jsem kopačky.
Proč?
Režisér měl názor, že bez původního autora se nedá pokračovat, a navíc zemřela i nejoblíbenější postava – dr. Štrosmajer. Do pokračování se mu prostě nechtělo. Po revoluci jsme začali znovu jednat a brzy i pracovat na Nemocnici na kraji města po dvaceti letech.
Co je nakonec přesvědčilo, že má ten nápad naději?
To, že jsem chtěl pokračovat v cestě nastoupené Jaroslavem Dietlem a že podle mého přesvědčení se mají další díly odehrávat v současnosti. Shodli jsme se i na tom, že nositeli děje by se měly stát děti známých hrdinů z předešlých částí nebo zcela noví hrdinové. Věřili jsme, že mladé herecké osobnosti rozehrají nové charismatické postavy. Ve světě jsou přece běžné projekty o stovkách dílů.
Před týdnem skončila Česká televize s reprízami Nemocnice po dvaceti letech. Splnila tahle série tvoje představy?
Stoprocentně ne. Byla zbytečně pochmurná a hovořilo se v ní hlavně o problémech a nemocech. Zapomnělo se na legraci a humor, které vždycky byly typické pro naše seriály.
Ale sledovanost byla při premiéře i teď skvělá…
To ano, hned první díl v premiéře sledovaly čtyři miliony diváků. Většinou se ale dívali, protože znali předešlé dvě série a chtěli vědět, jak to dopadne se starým Sovou, s kým se zaplete Blažej a jestli Čeňková konečně potká osudovou lásku. Jenže mým snem je, aby seriál sledovali i mladí, kterým je cizí nějaká nostalgie nad původní Nemocnicí. Z třetí série se ale až na výjimky nenarodily nové idoly a ani kultovní postavy jako z původní Nemocnice. V Německu ovšem byla třetí série dobře přijata. U nás asi bylo očekávání větší a nároky vyšší.
Je něco, na co jsi kladl při přípravě čtvrté série Nemocnice na kraji města, která se dnes večer začíná vysílat s podtitulem Nové osudy, zvláštní důraz?
Chtěl jsem, aby v nových dílech byl posílen ryze ženský duch, protože trend hrdinek hraje ve světě prim. Scénář k novým dílům napsala Lucie Konášová a hlavní postavou je tentokrát primářka Alžběta Čeňková. Zdá se až neuvěřitelné, že tato půvabná sedmapadesátiletá dáma v podání Elišky Balzerové prožila v okresní nemocnici, na jediném oddělení více než čtvrt století. Za roky aktivní služby na ortopedickém sále vyzrála do podoby až nápadně připomínající charismatickou osobnost primáře Sovy. Štíhlá a vzpřímená, zásadová ve svých postojích. Jakoby právě ona byla skutečným Sovovým dědicem a následovníkem. Nikoliv poddajný a věčně se litující Sovův syn Karel (Ladislav Frej). Diváci se setkají i s dalšími svými oblíbenými postavami – Arnoštem Blažejem (Josef Abrhám) a jeho první ženou Miladou (Hana Maciuchová), Danou Královou (Jana Štěpánková), Mirkem Machovcem a jeho ženou Sašou (Tomáš Töpfer a Bára Hrzánová). Do seriálu se vrátí i MUDr. Peterka (Oldřich Kaiser), hokejista Přemysl Rezek (Viktor Preiss) nebo dcera dr. Štrosmajera Irena (Helga Čočková). Jedna postava ze seriálu ovšem zmizela. A to je vrchní sestra Huňková, což nám Iva Janžurová asi do smrti nezapomene. Ale právě její postava, která byla v prvních dvou sériích nositelem humoru, už ve třetí řadě řešila jen samé problémy, úsměv jí zmizel z tváře, a tak jsme nakonec došli k závěru, že postava sestry Huňkové se už nemá kam vyvíjet. Pro Nové osudy se nám už prostě ta, o které Štrosmajer prohlásil, že kdyby hloupost nadnášela, vznášela by se jak holubička, nehodila. Snad promine paní Janžurová i diváci.
A další hrdinové Nových osudů? Nejen ženské hrdinky?
Diváci se mají na co těšit. Do osudů hlavních postav i celé nemocnice vstoupí záhadná Anna (Libuše Šafránková), MUDr. Hudcová přezdívaná Bloody Mary (Vilma Cibulková), mistryně aerobiku Linda (Lucie Vondráčková) nebo zdravotní sestry Míša, Fany, Janinka a Alča (Miluše Šplechtová, Danica Jurčová, Kristýna Hrušínská a Jitka Ježková). Nemohu nezmínit i nové mužské hrdiny – ortopeda a milovníka rychlých motorek a peněz Kryštofa Pavelku (Richard Krajčo), největšího padoucha Nových osudů - primáře anesteziologie Milana Kopala (Martin Preiss) nebo hluboce věřícího anesteziologa Víta Krásného (Kamil Halbich).
(Jan Adam)
