Tato dětská hra Ulricha Huba měla v Německu premiéru v roce 2006 a brzy se stala populární i v dalších zemích. Jedná se o hříčku na biblické motivy, která na jeviště hravě převádí známý příběh o potopě světa a Noemově arše.

Trojice tučňáků se sice občas hádá, ale jinak jsou to nerozluční kamarádi. Jen ten věčný sníh a led v Antarktidě je tak trochu nudí. Poklidně plynoucí dny naruší přílet holuba, který všem zvířatům na zemi zvěstuje, že se Bůh rozhodl seslat velkou potopu. Dva z tučňáků dostanou jízdenku na Noemovu archu. Jenže k čemu jim budou dva lístky, když jsou tučňáci tři?

Otázky víry 
řeší s nadhledem

Otázka víry a diskuse o existenci Boha je v inscenaci podána vkusně a s nadhledem, není to žádný apel, spíš zamyšlení. Zároveň se není třeba bát, že by šlo o nějaké filosofické mudrování, celá diskuse je obalena spoustou komických situací.

Slovenský režisér Marián Pecko, který Tučňáky na Arše zkoušel souběžně s Kejklířem z Lublinu, vytvořil jednoduchou scénu, kterou většinu času tvoří jen bílé plátno a nějaký ten mobiliář. Kostýmy jsou také jednoduché, spíše náznakové – tučňáci mají na sobě široké bílé kalhoty, frak, zimní čepice a klaunské nosy.

Právě v duchu klauniády vedl Pecko své herce, kterým se v této poloze daří. Tučňáky hrají Petr Borovec, Jana Ondrušková a Veronika Macková, zapomnětlivého holuba ztvárnil Ladislav Špiner.

Dospělý divák si možná může povzdechnout, že se do inscenace nepodařilo dostat více vtípků, jakým je třeba parodie známé scény z filmového Titanicu. Dětští diváci ale na herce živě reagují a zdá se, že inscenace dokáže jejich pozornost na 70 minut plně zaujmout.