Na ksicht a kecy!

Celovečerní debut režiséra Michala Krajňáka láká do kina „na ksicht a na kecy“.

Hlavním „ksichtem“ Posledních plavek je Petr Čtvrníček v roli vykutáleného pražského šmelináře Jaromíra Kuchaře, který vydělává hlavně na pronájmu vlastního bytu Asiatům. Každé léto se vydává k opuštěnému rybníku, kde společně s jeho věrným druhem Kamilem Hošpesem (Josef Polášek) provozuje ještě opuštěnější bufet s věčně probíjející pípou. Nebýt Jaromírových „čachrů“ s dopravními značkami, nezamířila by sem kromě domorodců sledujících pravidelně každý večer porno (mlčenlivý traktorista Petr v podání Hynka Chmelaře, upovídaný traktorista Jirka, kterého ztvárnil Leoš Noha či senilní pamětník Zachariáš, jehož si zahrál Lubomír Lipský) ani noha.

Takhle se v místech, kde snad ani lišky nedávají dobrou noc, sejde i Jaromírova dcera Pavla (Kristina Farkašová), vzteklý fanatický rybář Pepa Vrtílek (Rudolf Hrušínský), zbloudilý manželský pár – podivínský antropolog Bohdan (Pavel Šimčík) a jeho afektovaná manželka Marta (Magdalena Sidonová) – spolu s nočním hlídačem z redakce Úspěšný rybář Zdendou toužícím po slávě (Jiří Lábus vymóděný velkým mrožím knírem) a jeho věrnou kopií, synem Janem (Josef Rosen).

A do toho všeho se z hlubin vod třetí závlahové kategorie vynoří monstrsumec Lojza, který si dá jako zákusek Vrtílkova milovaného psa…

„Keců“ neboli hlášek ve filmu sice několik je, ale jen pár jich je skutečně povedených. Herecké výkony jsou většinou křečovité, snad až na Petra Čtvrtníčka, jehož projev je sice stále stejný, ale své příznivce zřejmě nezklame. Svůj standard odvádí i Jiří Lábus.

Není moc co hrát

Největší problém snímku je však v tom, že ve většině scén prostě není co hrát. Smutné je, že možná nejzdařilejším „kouskem“ Posledních plavek je titulní kolovrátková melodie od Lou Fanánka Hagena.

Věčná škoda, že Krajňákova prvotina, kterou uvádí i pardubické multikino, je jednou velkou promarněnou šancí.