Byl to výjimečný okamžik. Ve chvíli, kdy se na jevišti Východočeského divadla objevil populární herec JIŘÍ BARTOŠKA, to v hledišti pořádně zašumělo.

Pro mnohé návštěvníky šestnáctého ročníku Grand Festivalu smíchu byla účast slavného „Barťáka" v roli patrona nedělní soutěžní inscenace libereckého Divadla F. X. Šaldy Škola žen příjemným překvapením.

Neskrýval dojetí

Každopádně, přijetí se mu v Pardubicích, kde prožil své první lásky a vykouřil první cigarety, dostalo opravdu úžasné. Zdejší publikum mu několikaminutovými bouřlivými ovacemi dalo jasně najevo, jak si jeho návštěvy ve městě perníku váží. A Jiří Bartoška zase naopak neskrýval dojetí…

„Přesně před 60 lety jsem na tomto jevišti hrál v představení Anna Karenina společně s Blankou Bohdanovou. Tam jsem ztvárnil postavu syna Anny Kareniny Aljoši. Tu už si asi dneska nezahraji," usmíval se Jiří Bartoška, jehož do této úspěšné dramatizace stejnojmenného románu od Lva Nikolajeviče Tolstého vybral přímo na základní škole režisér Karel Novák.

„Jsem velmi potěšen, že jsem mohl přijet do Východočeského divadla na Grand Festival smíchu. Samozřejmě mě trochu mrzí, že jsem nemohl být kmotrem pardubické inscenace. Ale člověk je zaměstnán jinde a nedělní večer byl jediný volný, který jsem v minulém týdnu měl," vysvětlil Jiří Bartoška.

Populární herec však spojení s libereckou inscenací Škola žen přece jen našel.

„Pojí mě k ní osobnost nedávno zesnulého režiséra Ivana Rajmonta, s nímž jsem se potkal při práci v Činoherním studiu v Ústí nad Labem a pak v pražském Divadle Na zábradlí. Jsem rád, že jsem alespoň tímto způsobem mohl Ivanovi posloužit a podpořit jeho poslední režii v životě," nechal se slyšet známý herec, který se v poslední době objevoval ve dvou divadelních „kusech".

Leží v rakvi a kouří

„Už sedmatřicet let hraji s Karlem Heřmánkem v inscenaci Jakub a jeho pán. Teď jsme ji dočasně přerušili. Přece jen po těch chorobách ještě nechci riskovat. Představení má 2,5 hodiny a je opravdu dost náročné," podotkl kumštýř, jenž sklízel úspěchy i s představením Moje hra.

To má jako autor „na svědomí" pod pseudonymem Petr Abraham kmenový režisér Východočeského divadla v Pardubicích Petr Novotný.

„S tímto představením jsme v Pardubicích hostovali. Měli jsme tu dokonce předpremiéru," prohlásil Jiří Bartoška.

„Tato inscenace má velkou výhodu v tom, že v ní celou dobu ležím v rakvi a mohu tam dokonce kouřit," usmíval se představitel zesnulého spisovatele Josefa Jankulovského.

Proč člověk slibuje?

„Divadlo je podle mého názoru dobré či špatné. Nerozděluji ho podle toho, jestli se hraje komedie nebo tragédie. Ale zaplaťpánbůh za to, že v Pardubicích existuje festival komedií. Ty většinou divákovi dávají zapomenout na aktuální problémy, smutné myšlenky a zprávy, které běžně vídáme doma v kuchyni, když máme zapnutou televizi," vyjádřil se Jiří Bartoška.

Ten na Grand Festival smíchu zavítal v jeho šestnáctileté historii podruhé.

„Člověk rád něco slíbí. Když mi před dvěma měsíci volal ředitel Východočeského divadla Petr Dohnal, jestli přijedu, samozřejmě jsem souhlasil. Pak se ale začal blížit termín festivalu a já zjistil, že nemám skoro žádné volno. To jsem si přece jen trochu vyčítal, proč jsem to vlastně sliboval. Ale jsem opravdu rád, že jsem se nakonec do Pardubic dostal," uzavřel populární „Barťák".