"Vybrat nějakou novou hru pro náš soubor bylo hodně těžké. Zase jsem přehazoval tu známou hromádku textů, kterou mám doma. Nemyslím si, že dneska člověk najde něco, co ještě nikdo nikdy nehrál, pokud to samozřejmě není současný text. Mou ambicí ostatně ani není udělat nějaký dramaturgický objev,“ konstatoval Josef Dvořák, jenž je známý tím, že klasické hry s oblibou vypráví po svém.

„Na této práci mě nejvíc baví možnost, kterou jsme si sami nadělili – účastnit se tohoto procesu,“ sdělil principál Divadelní společnosti Josefa Dvořáka. „Diváci, co chodí na naše představení, jsou na texty podobného druhu zvyklí a velmi rádi si je poslechnou v trochu jiné podobě,“ poznamenal populární kumštýř.

„Dlouho jsme hledali klíč, jak tento rozkošný, 160 let starý příběh inscenovat tak, aby publiku bylo milo ho poslouchat. Snad se nám to daří,“ klepal na dřevo oblíbený herec, který s nesmírným potěšením dokáže svými vtipnými improvizacemi „odbourat“ i kolegy na jevišti.

„Hrajeme spolu léta, a tak už jsou na to zvyklí. Občas jen zacvičujeme novice, kteří k nám do souboru přicházejí, aby se nedivili,“ žertoval Josef Dvořák, jenž v Tylově Strakonickém dudákovi ztvárnil postavu Vocilky i Kalafuny.