Poslední premiérou Východočeského divadla této sezony se stane Čachtická paní. Příběh známé vražedkyně z počátku sedmnáctého století budou moci diváci poprvé vidět už v sobotu večer v kulisách hradu Kunětická hora, a to od 20.30 hodin.
Podle dramaturgyně hry Jany Uherové získá napínavý příběh v tomto prostředí ještě více na síle.

„Na Kunětické hoře je to tak trochu jiný druh zážitku než na klasické divadelní scéně,“ uvedla Jana Uherová.
Před představením bude navíc zhasnuto obvyklé osvětlení hradu, světla se rozsvítí až při zahájení hry.

Hraběnka Alžběta Báthoryová vešla do historie jako jedna z největších vražedkyň všech dob. Podle různých pramenů připravila o život několik desítek až tisíce mladých mužů a dívek. Vyšetřování událostí začalo právě před 400 lety v roce 1610, o rok později soud odsoudil několik hraběnčiných pomocníků k smrti, ona sama dožila v domácím vězení.

Příběh na motivy románu Jána Nižnánského zpracoval pro inscenaci režisér Petr Novotný. Libreto „ušil na míru“ přímo pardubickému souboru a prostředí. V představení vystoupí většina herců divadla. Hlavní role Čachtické paní byla od začátku určena Kristině Jelínkové.

Na rozdíl od nedávného filmového zpracování Juraje Jakubiska, jehož snímek Báthory líčil hraběnku spíše jako oběť okolností, pardubická inscenace ji pojala jako vražedkyni, která připravila o život 610 lidí. Soubor byl i na studijním zájezdu v Čachticích a tamním hradu. Dramatizace je jen volná, dialogy Novotný vytvořil nově. „Nižnánského dialogy už trochu zastaraly,“ řekl režisér. Děj se podle něj musel také zjednodušit a snížil se i počet hlavních motivů a postav.

Roli hraběte Turza, uherského palatina a nepřítele Báthoryové, sehraje Jiří Kalužný, evangelického duchovního Jana Pocenia Jan Hyhlík v alternaci s Václavem Duškem, královského diplomata Štefana Nyáryho bude představovat Petr Dohnal. Z dalších postav divadlo svěřilo například roli bylinkářky a čarodějnice Majorové Zdeně Bittlové. V představení vystoupí rovněž šermířská skupina Zubři a soubor tanečnic. Kostýmy pocházejí od Romana Šolce, scéna je dílem Ivo Žídka, choreografie Vladimíra Červa.

(zr, čtk)