„Silná stránka večera byla určitě show. Zaměříme–li se na původní členy Queen Briana Maye a Rogera Taylora, tak mě určitě zaujal bubenický duel mezi Taylorem a Rufusem Tiger Taylorem, který byl ve strhujícím tempu. Samotnou kategorií byl zpěvák Adam Lambert. Je třeba si na rovinu říci, že Lambert není Freddie Mercury. A ani se o to nesnaží," říká Jiří Ševčík.

„Vím, že to někomu to může vadit. Freddieho zpěv v hitech Queen máme všichni zažitý, takže srovnání se nedá ubránit. Sám jsem si musel zpočátku zvyknout na Lambertův zpěv, ale to bylo o předsudcích ve mně. Jakmile jsem se s tím srovnal, přišlo mi to jako velký koncert, z něhož člověk nasaje atmosféru. Byla to hudba s láskou a nasazením," tvrdí Jiří Ševčík. Ten se v názoru na zpěv Adama Lamberta, jenž nahradil Freddieho, ztotožňuje s míněním Petera Freestoneho, někdejšího tajemníka Freddieho Mercuryho, který si koncert nenechal ujít. „Peter řekl jednu podstatnou věc. Opery před dávnými lety byly také psány na míru konkrétním zpěvákům a jejich hlasům, ale přesto se dál hrají. Proto je nesmysl, aby Queen svoje hraní zabalili. Slovy klasiků: Show Must Go On," podotýká Jiří Ševčík.

V koncertu byly také momenty, kdy prý mrazilo v zádech. „Při Bohemian Rhapsody se z projekce do přímého přenosu ze scény objevil archivní záběr na Freddieho tvář. To byl silný moment," uzavírá Jiří Ševčík.