Neuvěřitelných sedmatřicet choreografií jim za pouhé dvě hodiny naservírovala Základní umělecká škola Pardubice Havlíčkova ulice během svého Tanečního koncertu.

Šlo o pestrou směs roztomilých, vtipných i takřka profesionálně odvedených tanečních čísel, která předvedli od těch nejmenších žáků až po ty nejzkušenější absolventy „zušky“ v Havlíčkově ulici.

Vedle tradičních opor programu, jimiž byli především členové tanečního souboru Konsonance, se mezi miláčky publika zařadili i bratři Daniel a Ondřej Porkertovi s povedenou choreografií Guem šamani. Chlapci se v ní dokonale vyřádili. Za odměnu se pak mohli těšit ze zasloužených ovací zaplněného hlediště.

To odměnilo každý výkon mladých tanečníků „zušky“. Nikomu, kdo se na jevišti Východočeského divadla v neděli večer objevil, nešla upřít snaha. Pár choreografiím by však prospělo, kdyby do nich někteří účinkující dali trochu víc srdíčka…

Taneční večer také ukázal, že pro klasický tanec je asi přece jen vhodnější použít klasickou hudbu, než se pouštět do experimentů a kombinovat jej se současnou moderní hudbou. Ta naopak více pasovala do rozvernějších nebaletních choreografií, které byly celkem příjemným kořením nedělního programu.

V technice provedení jednotlivých baletních čísel pardubická „zuška“ v Havlíčkově ulici potvrdila, že patří k vůbec nejlepším souborům svého druhu v republice. Byla radost sledovat, jak řadu náročných prvků s přehledem zvládají nejen ti nejzkušenější, ale i žáci nižších ročníků.

O budoucnost klasického tance v Pardubicích se snad tedy není třeba obávat. Je vidět, že tahounům celovečerních pořadů „zušky“, které na celorepublikových i mezinárodních soutěžích pravidelně sbírají cenné vavříny, rostou zdatní nástupci…