Saturnin nabízí svět bez zbytečných starostí dneška

Klasický suchý humor doplnily také swingové melodie, které diváci slyšeli v živém podání kapely Melody Gentlemen.

Jirotkův dokonalý sluha Saturnin se za těch téměř 75 let od svého vzniku stal oblíbenou četbou, známý je také z filmového zpracování. Jakákoliv další verze se tedy nevyhne srovnávání. Brněnské divadlo využilo dramatizaci Martina Vačkáře a Ondřeje Havelky, která dělá ze Saturnina hudební komedii.

Děj je tak prostoupen prvorepublikovými swingovými šlágry, které dokázali brněnští herci ztvárnit s lehkou nadsázkou bez kopírování originálů. Nadsázka je vůbec patrná v celé inscenaci, nejviditelněji ve scénickém řešení tvořeném takřka komiksovými kulisami a pastelovými barvami. Jeviště Mahenovy činohry je o poznání větší než to v pardubickém divadle, místy byl proto trochu problém se mezi portály vejít.

SKVĚLÝ SINIČÁK

Výrazná nadsázka je patrná také v pojetí postavy Saturnina Martinem Siničákem. Herec má cit pro suchý anglický humor, zároveň dokáže ve své roli předvést takřka akrobatické kousky. Čím častěji je Siničák na scéně, tím častěji se z hlediště ozývá smích. Jistě bude v pondělí patřit k favoritům ceny pro nejlepší mužský herecký výkon. Z ostatních herců svůj výjimečný komediální talent opět prokazuje Zdeněk Dvořák v roli Dědečka. Méně výrazní jsou naopak Martin Sláma jako vypravěč Leo či Štěpán Kaminský v roli frackovitého Milouše.

Brněnský Saturnin je nejsilnější tam, kde využívá Jirotkova ironického, ale v podstatě laskavého humoru. Inscenace by si ovšem zasloužila výraznější dramaturgické zásahy. Tříhodinová stopáž je zbytečná, především v částech odehrávajících se mimo dědečkovo sídlo by jistě šlo krátit.

Přesto se diváci u Saturnina nenudili a dočkali se úsměvné komedie zobrazující svět bez zbytečných starostí dnešní doby.