V budějovickém Shakespearovi si zahrálo celé divadlo

Tato hra sice vznikla již na konci 80. let, ale v českých divadlech zažívá v posledních letech nebývalý boom. Diváci si možná ještě vzpomenou na inscenaci Divadla v Dlouhé, která na Grand Festivalu smíchu soutěžila v roce 2009. Budějovická inscenace také vychází z úpravy nedávno zesnulého režiséra Jana Borny, v lecčems se ovšem od provedení Dlouhé liší.

Základem hry je snaha tří protagonistů shrnout všechny divadelní hry a sonety slavného alžbětinského spisovatele do jednoho hutného eintopfu. Znalci Shakespearova díla najdou v inscenaci mnohé maskované narážky, ovšem nenudí se ani člověk, který nikdy žádnou hru proslulého dramatika neviděl. Humor inscenace je spíše jednoduchý, často útočící na divákovu první signální.

Naprosto zásadní je proto schopnost herců gradovat jednotlivé situace a zároveň udržet míru, aby se z představení nestala estráda. Budějovická trojice Tomáš Drápela, Pavel Oubram a Tomáš Havlínek to splnila bezezbytku.

Všichni tři projevili velký cit pro žánr stand-up comedy. Ukázali také značnou schopnost improvizace, takže se diváci mohli bavit třeba narážkami na aktuální nelichotivé postavení pardubických hokejistů v extraligové tabulce. Výrazná byla také práce s publikem, a tak se do interpretace Hamleta zapojilo (bez přehánění) celé divadlo.

JEDNOTLIVÉ SKEČE

Představení se skládá z jednotlivých skečů, přičemž jejich kvalita není úplně vyvážená. Dohromady se ale podařilo sestavit vtipnou mozaiku gagů, která v sobě nese i výsměšný podtón dnešnímu způsobu života, kterému vládne zjednodušování a zkracování.

Inscenace Divadla v Dlouhé si před osmi lety odnesla Cenu diváků. Budějovická verze má vzhledem k bouřlivému přijetí publikem šanci tento úspěch zopakovat.