Inscenace notoricky známého titulu znamenala v tomto případě promarněnou šanci. Komedie to byla celkově nemastná neslaná.
Prakticky žádné kulisy, které by byly základem pro dotvoření dobové atmosféry, této inscenaci na jejím vyznění moc nepřidaly. I když kostýmy dobové byly, nedá se říci, že by hercům přímo padly…
Režie pod vedením Otakara Koska také dost pokulhávala. Herecké role často moc neseděly typově ani věkově.

I přesto, že se herci snažili vyždímat z postav co nejvíce, v některých případech se to nepovedlo. Diváci byli mnohdy svědkem jen často zbytečně ukřičeného projevu…
Vtipné momenty tak inscenace přinesla hlavně ve chvílích, kdy se herci rozhodli komunikovat s diváky a začlenili je do děje.
Jeden šťastlivec byl dokonce obdarován pečeným kuřecím stehýnkem, které si také náležitě vychutnal.

Pokud ale člověk od pražských komediantů nedostal kus „žvance", mohla se tato hra jevit jen jako suchý, nenamazaný chléb, na němž si publikum zrovna moc nepochutnalo…

Michaela Lišková