Někteří z dnešních obyvatel kraje součástí od stolu poslepovaného útvaru být nechtěli. Nejsilněji se odstředivé tendence projevily na Moravskotřebovsku a Jevíčsku. Jihovýchodní část kraje totiž patřila až do konce čtyřicátých let k Moravě. Odpor k novému územnímu uspořádání se projevoval i v jiných okrajových oblastech rodícího se kraje.

Spíš Českomoravský, než Pardubický kraj

A jak je to po dvaceti letech? Překryl všechno čas, cítí se být obyvatelé kraje jeho součástí? Podle lídra kandidátky ODS a TOP09 Michala Kortyše si Pardubický kraj svoji identitu prozatím nevydobyl. „Kraje se měnily tak často, že to snad ani nebylo možné. Jako Moravák a občan Litomyšle jsem si toho vědom od samého začátku. Tradici Moravy by měl kraj respektovat a při každé příležitosti spojení Českého království a Moravského markrabství respektovat a uctívat. A ještě ta hloupost s názvem kraje. Pochopitelně se nabízel název Českomoravský kraj,“říká Kortyš.

S tím že, krajská samospráva by měla respektovat historii a tradice všech částí kraje, souhlasí i lídr Pirátů Daniel Lebduška. „Pardubický kraj je poměrně nesourodým celkem slepeným z území, jejichž zájmy se často míjejí. Jsme otevřeni případné diskuzi o změně podoby krajů tak, aby více odpovídala geografické, politické a hospodářské realitě země, ale aktuálně nevnímáme širší politickou shodu v celostátním rozsahu, která je při takto zásadních otázkách vždy žádoucí,“ konstatuje Daniel Lebduška.

Žádná část kraje není opomíjena

Jednička kandidátky Koalice pro Pardubický kraj Roman Línek, který byl vůbec prvním hejtmanem, je přesvědčený, že žádná z okrajových oblastí se v novém kraji za dvacet let neztratila ani nezůstala na okraji pozornosti. „Již řadu let jsem se nesetkal s nikým, kdo by se chtěl z „našeho“ kraje „odpojit“ ke krajům sousedním. A to je jasná odpověď. Naší velkou devizou, že si v Pardubickém kraji minimálně od těchto dob Čechy a Morava podávají ruce,“ říká vicehejtman.

Podle hejtmana a lídra volební koalice Pro prosperující Pardubický kraj Martina Netolického skutečnost, že kraj je „českomoravským pomezím“, nikdo asi nezpochybňuje. „Pardubický kraj se i svými symboly hlásí jak k české, tak i moravské části. Není to jen o symbolech, ale o reálném zájmu, který je vidět v investicích do silnic, středních škol, ale také zdravotnictví. Chci tím jednoznačně ukázat, že jsme kraj, který nezapomíná na žádné své části,“ připomíná.

Volební lídr hnutí ANO Martin Kolovratník je přesvědčený, že kraj si svou legitimitu za uplynulých dvacet let vydobyl. „A s menšími či většími úspěchy si buduje svou identitu. Obyvatelé se cítí s krajem spojeni, přestože jeho nevýhodou je poloha krajského města mimo geografický střed kraje,“ domnívá se Martin Kolovratník.

Separatistické tendence

Separatistické tendence podle něj přesto občas v kraji rezonují. „Takovým hlasům musí samospráva hodně moc naslouchat a pracovat s nimi! Musíme si uvědomit, že z řady míst našeho kraje to je do krajského města po silnici i více než 100 kilometrů, proto je každá pozornost k hraničním částem kraje více než důležitá,“ upozorňuje.

Podle krajské jedničky kandidátky KSČM Jana Foldyny je legitimita Pardubického kraje po dvaceti letech nezpochybnitelná. „Spojenost a provázanost obyvatel s krajem je věc dlouhodobější a ještě nějakou dobu potrvá. A i potom budou existovat jednotlivci či skupiny s jiným názorem. Náš kraj se svými symboly hlásí jak k české tak i k moravské části a současně i moravské tradice na Moravskotřebovsku a Jevíčsku jsou součástí tradic Pardubického kraje. Tak jsou i brány a vnímány,“ připomíná Jan Foldyna.

Pokud jde o nedávné „partyzánské“ vyznačení historické českomoravské zemské hranice na silnicích v kraji, většina volebních lídrů s nějakou formou připomínky hranice souhlasí. „Ta iniciativa má jedinou chybu. Že mne nenapadla jako prvního,“ říká s nadsázkou krajský radní Michal Kortyš. 

Pardubický kraj chce na místech, kudy procházela historická hranice osadit informační tabule. Povolení na umístění dopravního značení na silnicích prvních tříd už samospráva má. Vybrána byla místa Červená Voda – Horní Orlice, Červenovodské sedlo, Horní Heřmanice – Štíty, Svitavy – Opatovec, Svitavy – Gajer a Vendolí – Květná.