Jazyk je pro cizince, kteří do Čech přijdou pracovat, asi největší překážkou. Problém pak představuje i pro české zaměstnance, kteří musí kolegy z ciziny zaučit a na pracovišti s nimi komunikovat. Zaměstnavatelé se odvolávají na nízkou nezaměstnanost, kdy jim nezbývá než najímat cizince bez znalosti češtiny.

Zaměstnanci Iveca ve Vysokém Mýtě si ale stěžují na nedostatečné tlumočení. „Pracuji s člověkem z Kavkazu, naše jazyky jsou úplně rozdílné. Musíme se dorozumívat přes Google překladač, což práci dost zpomaluje. On je naštěstí dost šikovný, takže mi tolik nepřidělává práci,“ řekl jeden z českých zaměstnanců Iveca.

Další pracovnice Iveca Deníku sdělila, že neznalost jazyka práci zpomaluje a ztěžuje. „První den je s nimi průvodce, který jim ukáže pracoviště a vysvětlí, co mají dělat. Pak už je nechají nám, kteří se s nimi nedorozumíme,“ popsala pracovnice. Identitu obou zaměstnanců Deník zná.

Podle mluvčí Iveca Kataríny Němcové ale zahraniční pracovníci absolvují s tlumočníkem adaptační program, jehož délku stanoví nadřízení. I poté zůstávají k dispozici koordinátoři zajišťující komunikaci a další činnosti související s pobytem na českém území. „Koordinátoři pak někdy jsou k dispozici na telefonu a ne přímo na pracovišti,“ prohlásila Němcová.

Jazyk neumí, ale pracují dobře

Někteří zahraniční pracovníci prý umí rusky, a tak se domluví se staršími mistry, kteří si ruštinu ze školy pamatují. „Začátky jsou s dělníky z ciziny špatné, ale když si najdeme cestu, jak komunikovat, tak to jde. Pracují líp než kluci, co teď vychází z učňáků,“ uvedl zdroj z Iveca.

„Cizinec může začít rozumět po měsíci, ale jen základním frázím nebo terminologii svého povolání. Aby češtině rozuměl pro život, potřebuje minimálně půl roku učení,“ vylíčila své zkušenosti s učením ruštiny a ukrajinštiny ruská tlumočnice Galina Serďuková, která v Česku žije 28 let. Zároveň uvedla, že Mongolům a dalším národnostem, jež nemají s češtinou tolik podobností, může učení trvat déle.

Kateřina Bečková

Proč Ukrajinci? Podobají se nám

Podle Úřadu práce je v Pardubickém kraji nejvíce Ukrajinců, druzí jsou Slováci, kterých je v kraji o polovinu méně. „Jezdíme sem rádi pracovat, k Čechům máme blízko a cítíme se tu jako doma. Jazyk je podobný a mentalita není natolik odlišná,“ vysvětlila jedna z ukrajinských zaměstnankyň firmy Synthesia Vita Korniienko, která působí ve společnosti rok, nyní třetí měsíc na personálním oddělení.

Synthesia v současnosti zaměstnává 102 Ukrajinců. Zajišťuje jim i ubytování. Nováčci jsou nejprve na ubytovně a později se mohou přestěhovat do bytů, které si Synthesia pronajímá. Po příjezdu čeká na Ukrajince nejdříve měsíční intenzivní jazykový kurz českého jazyka a následně zaškolení ze základů chemie na Střední průmyslové škole chemické v Pardubicích.

Čeští pracovníci se shání těžko

Právě Ukrajince si firma vybrala kvůli mentální podobnosti k Čechům. Podle personální ředitelky Synthesie Olgy Marečkové je nyní v Pardubicích velmi složité najít české zaměstnance, kteří by chtěli pracovat ve směnném provozu a byli zdravotně způsobilí pro práci v chemické průmyslu.

„Ukrajinští pracovníci po zvládnutí jazykové bariéry a zaškolení na pracovištích mají zájem učit se, a získat tak zajímavou pracovní pozici. Máme již první zaměstnance z Ukrajiny, kteří povýšili do pozic směnových mistrů,“ řekla Marečková.

Foxconn má nejvíc svých zaměstnanců z Mongolska, které Česku není blízké ani kulturně, ani jazykově. Proto společnost zajišťuje tlumočníky. „Spolupracujeme také s neziskovými organizacemi, jako je Centrum na podporu integrace cizinců nebo Most pro,“ uvedla mluvčí společnosti Radmila Čukatová.