Národní domobrana má skupiny po celém Pardubickém kraji. Iniciativa vznikla zhruba před rokem a půl a definuje se jako nezávislá, apolitická a nadstranická. Za cíl si vytkla bránit domovy, životy, zdraví a majetek občanů České republiky. Zatím prodává nášivky se lvem a zkříženými meči.

V názvech i heslech, které spolu se znakem dávají skupinám identitu a prozatím jsou to jediné, čím se prezentují navenek, se to hemží pojmy jako vlast, národ, svoboda, věrnost, hrdost, odvaha.

Čtyři otazníky

V regionu jsou údajně aktivní skupiny v Litomyšli, České Třebové, Pardubicích a Hlinsku. Ještě donedávna k nim patřily skupiny v Jevíčku a Velkých Opatovicích, ty však z webových stránek zmizely.

Kolik mají členů, kdo jsou a jak konkrétně vypadá jejich činnost, není zřejmé. Náplní skupin, které si o tom, zda se budou řídit doporučeními celorepublikové rady, nebo ne, rozhodují samy, je pravidelný výcvik, který má zvyšovat fyzickou i mentální připravenost členů. K čemu?

O aktivitách skupin, které mají prostřednictvím hlídek sbírat, vyhodnocovat a shromažďovat poznatky v obcích svého působení, nemají povědomost ani představitelé místních samospráv. „Nemáme žádné informace o působení Národní domobrany ve městě,“ sdělil tiskový mluvčí Litomyšle Michele Vojáček. Podobně se vyjádřil i jevíčský starosta Dušan Pávek: „Potkávám se s lidmi a vím, kteří jsou vyhranění, ale nemám informace o tom, že by byli členy této iniciativy nebo s ní měli jakoukoliv souvislost. Pokud taková skupina existuje, pak se domnívám, že je to otázka jedince nebo jedinců.“

Podle webových stránek Národní domobrany existuje v Česku celkem stovka skupin. Aktivně však vystupuje pouze několik lidí, mezi nimi lékař Marek Obrtel, podnikatelka Nela Lisková a etnograf František Krejča. Názory na Národní domobranu se různí. Někteří ji považují za xenofobní a extremistickou, oponenti naopak vliv a dosah iniciativy, přes lajky, které získala na sociálních sítích, zpochybňují.