Loni zažil během osmiletého šéfování rekordní rok, když do zoo přišlo 542 tisíc lidí. Na takové číslo může letos kvůli pandemii koronaviru zapomenout. Naopak bude počítat ztráty v desítkách milionů korun. Safari Park ještě stačil letos dokončit nové výběhy bez skel pro gepardy a hyeny, venkovní expozici pro madagaskarské fosy a hrabáče, v zimě otevřel nový pavilon pro žirafy. Kvůli současné situaci ale váhá nad spuštěním stavby, která promění areál bývalé slévárny u správní budovy zoo ve vodní říši zvířat jihozápadní Afriky s tučňáky, pelikány, plameňáky, vydrami a v budoucnu možná i lachtany. Rozhodne se v dubnu.

Má ředitel zoo doma zvířata?
Teď už moc ne. Jen starého bernardýna, který bude brzy končit, je to hodně starý pán. Děti mají chameleona a křečka.

Dříve jste jich měl víc?
Ano, více bernardýnů, více koček. Mám dost zvířat na starost tady, tak myslím, že není potřeba je mít doma.

V zoo máte 400 druhů zvířat. Koho byste ještě chtěl mít ve Dvoře Králové?
V posledních letech se nám podařilo získat několik zajímavých druhů typických pro Afriku, například medojeda, hrabáče nebo noháče. Velmi rádi bychom časem doplnili některé africké šelmy, například hyeny hnědé, které jsou velmi zajímavé a kdysi ve Dvoře Králové byly, nebo hyenky hřivnaté, což je vývojově velmi zajímavé zvíře. Ty bych v naší zoo velmi rád viděl.

Jakou část zoo máte nejradši?
Nechci se tvářit jako otčím k některým částem zahrady. Zoo působí jako celek velmi dobře. Ale je pravda, že mám velmi rád tu část, která byla ještě nedávno Popelkou. Dříve tam byla vodní plocha. Místo, kde se člověk téměř nudil. Dnes tam jsou hroši, ve stejném výběhu vodušky, pelikáni, jeřábi, impaly. Tahle část mi připadá nejvíce jako kus africké přírody. Tam to mám velmi rád. Pokud to současná situace nepokazí, tak po letošní sezoně bychom měli zbourat starý most, který dosluhuje, a nahradit ho ještě atraktivnější cestou. Ta nás k hrochům a dalším zvířatům ještě více přiblíží a více nás ponoří do divoké přírody.

Chodíte se někam uklidnit? Jdete se po práci projít nebo proběhnout v zoo?
Po večerech se jdu někdy proběhnout po zahradě. Když doběhnete do safari a zpátky, tak to je tříkilometrový okruh, a to je pěkná relaxace. Baví mě procházet zoo těsně před setměním, když je lidí málo. Zahrada je klidnější, ale zvířata jsou aktivní. Vychází ven na pastvu, hroši vylezou z vody, prochází se. Daleko víc vnímáte zvuky a pachy zvířat. To je pro mě velmi atraktivní doba.

Vnímají zvířata, že zahrada je nyní liduprázdná?
Některá zcela jistě. Jsou tvorové, které baví koukat se na druhou stranu. Občas se baví lidmi, co chodí kolem nich a vytváří ruch u jejich výběhů. Proto se nyní můžou trošku nudit.

U koho je to patrné nejvíc?
Bezesporu u lidoopů. S nimi je to nejzajímavější. Občas se přijdou podívat, když vidí zajímavého člověka nebo když se něco děje. Platí to také u dalších zvířat, která vynikají inteligencí, například u slonů.

Musela se nyní změnit péče o zvířata?
Tu nelze měnit. Na zvířatech nemůžeme šetřit. Musí dostat krmení tak jako kdykoliv jindy, bez ohledu na to, co se děje. Nezaznamenala žádnou změnu, kromě té, že je zahrada prázdná. To zcela jistě registrují. Musíme být opatrnější kvůli hygieně a ochraně zdraví u lidoopů, protože zatím není zcela jasné, jestli nákaza může být přenosná z člověka na jeho nejbližší příbuzné tvory, na šimpanze, gorily, orangutany.

Jak na ekonomiku zoo dopadne výpadek příjmů z návštěvnosti?
Za březen lze odhadovat ztráty kolem 3 až 4 milionů korun. Za duben se budou blížit zcela jistě 10 milionům. Za květen a červen to už ani nechci radši počítat. To budou desítky milionů, protože v těchto měsících už je návštěvnost velmi vysoká. Úplně největší návštěvnost máme v červenci a srpnu. Během těchto dvou prázdninových měsíců navštěvuje zoo 300 tisíc lidí. Loni jsme měli rekordní roční návštěvnost za posledních deset let, 542 tisíc lidí. Letos jsme si malovali, že by to mohlo být podobné, ale to zcela jistě nebude. Doufejme, že propad nebude úplně dramatický.

Máte připravený krizový scénář a opatření, jak se vyrovnat se situací?
Některá opatření jsme již udělali. Počítali jsme, že od dubna zvedneme zaměstnancům platy. Už jsme to sdělili odborům, ale pak jsme tuto dobrou zprávu pro pracovníky museli vzít zpátky a oznámit, že zvýšení platů se odkládá. Není to šťastná zpráva, ale je to nutné. Další úspory děláme na opravách. Některé odložíme, a to i rozsáhlé, například v ptačím pavilonu, na kterém jsme měli měnit průhlednou střechu v řádech milionů korun. Letos se určitě dělat nebude. Máme i další podobné případy, které odsuneme.

Které novinky jste měli letos připravené?
Jsou dokončené výběhy šelem, gepardů a hyen, odkud se dávala pryč skla a místo nich jsme vytvořili vodní příkop, aby kontakt s návštěvníky byl co nejpřímější. A také aby se snížil problém ptáků, kteří se o skla zabíjejí. Je to navíc úspora lidské práce, protože ošetřovatelé nemusí mýt tolik skel. Na sezonu máme připravenou novou venkovní expozici pro fosy, hrabáče, v zimě se otvíral nový pavilon pro žirafy. Návštěvníkům bychom rádi ukázali řadu novinek, ale ještě si budeme muset nějaký týden počkat. Doufám, že to nebudou měsíce.

Čím se odlišujete od jiných zoo a zooparků?
Před revolucí jich bylo u nás patnáct, dnes kolem třiceti. Pokud chceme obstát, musí být naše zahrada úplně jiná. Na to jsme vsadili, když jsem do Dvora Králové před osmi lety nastoupil. Chtěl jsem, aby se zahrada tvářila více africky ve všech směrech, abychom tady měli pouze africká zvířata. Byli tady ptáci, plazi, obojživelníci, ryby, šelmy z jiných kontinentů. Dnes 99 procent zvířat pochází z Afriky. Výjimku jsme udělali například u orangutana. Je to stará dáma, která by tady měla dožít. Také jsme chtěli, aby se v zoo promítla africká kultura, proto se tady objevuje africká hudba, tance, sochařství, etnografické předměty. U návštěvníků mají mnohem více evokovat Afriku, aby se tady tak cítili. Snažíme se, aby každý rok návštěvník zaregistroval něco nového. Pokud se rozhlédneme, tak za posledních osm let se v zoo změnilo hodně.

Jaké máte plány do budoucna?
Máme vykoupené pozemky za areálem zahrady a chtěli bychom, aby tam do budoucna byly nové výběhy pro nosorožce, protože ti jsou naše rodinné stříbro. Nejbližší je projekt jihozápadní Afrika, který se má realizovat vedle správní budovy na místě někdejší slévárny. Tu kdysi zahrada získala. Chceme, aby to byla oblast zoo se zvířaty, vázanými na vodu. Přestěhují se tam pelikáni, plameňáci, vydry, tučňáci, do budoucna možná i lachtani. Příprava pozemku je hotová, uzavřené je výběrové řízení na dodavatele. Musíme ale zvážit, jestli si můžeme dovolit zahájit výstavbu kvůli současné situaci nebo ji odložit. Rozhodnutí musí padnout během dvou-tří týdnů.

Pocházíte z Chomutovska, v zoo ve Dvoře Králové jste ředitelem od roku 2012. To je vaše druhé působení ve Dvoře. Co jste dělal při tom prvním?
Nastoupil jsem v roce 1988 po dokončení vysoké školy veterinární v Brně jako veterinář. Tehdy ve Dvoře Králové fungoval Ústav ochrany genofondu, který založil Josef Vágner, s odděleními hematologie, patologie, biochemie, parazitologie a dalšími. Já jsem byl šéf patologie. Dělal jsem na pitevně. Když zvíře uhynulo, tak jsme zjišťovali nejen příčinu úhynu, ale také jsme se snažili, aby se z něj co nejvíce zachovalo, protože se často jednalo o velmi cenná zvířata. Vytvářely se proto histologické preparáty, kostry, zachovávaly se kůže. Byla z toho velká sbírka, která skončila v Národním muzeu. Nyní se k tomu svým způsobem vracíme.

Jakou formou?
Krajský úřad jako zřizovatel na náš návrh v loňském roce založil výzkumný ústav. Je to veřejná vědecká organizace, která by nám měla pomoct v našich odborných projektech v Africe. To je svým způsobem náhrada za výzkumák, který tady fungoval před třiceti lety. Snažíme se, aby se ze zvířat, která skončí svůj život, co nejvíce využilo. Preparáty končí v největších světových muzeích. Něco od nás dostane Národní muzeum, něco jde do Rakouska. Kostra geparda například putovala do Austrálie, kostra nosorožce do San Diega v USA, další zamířily do Číny či Španělska. To považuji za velmi důležité, aby materiál z uhynulých zvířat dál sloužil k vědeckým a poznávacím účelům.

ŘEDITEL SAFARI PARKU DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM PŘEMYSL RABAS
Přemysl Rabas se narodil 13. 8. 1963 v Chomutově, v Krušných horách stále žije. V letech 1992 - 2008 byl ředitelem Podkrušnohorského zooparku v Chomutově. V roce 2012 vyhrál konkurz na ředitele zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem, kde nahradil Danu Holečkovou. V dvorské zoo působil také v letech 1988-1990 v Ústavu ochrany genofondu. Od roku 2018 je senátorem za Chomutovsko. V letech 2006-2010 byl poslancem za Stranu zelených.