Vláda nakonec zavřela i první stupeň základních škol, což je vedle restaurací nejproblematičtější bod lockdownu.

A rozhořčení nejen rodičů malých dětí, ale i rozpaky mnohých kantorů na sebe nenechaly čekat. V nemocnicích to navíc může ohrozit dostatek personálu: Sehnat hlídání není jednoduché.

„Vláda se chová zmatečně.My všichni, co máme malé dítě školou povinné, si nyní musíme vzít dovolenou, pokud nám z jara, či léta nějaká zbyla, nebo ošetřovné. Vynikající. Co na to naší zaměstnavatelé, ať už pečou housky, nebo pracuji ve zdravotnictví?“ zlobí se Zdeněk Tesař, otec pěti dětí z vesnice na Chrudimsku.

Jak podotýkají psychologové, i ředitelé škol, nejhůř situace dopadne na malé prvňáky. Ti si za pouhý měsíc ještě nevybudovali žádné návyky.

„Distanční výuka je vhodná pro vysoké školy, ale pro malé děti?! Jen s rodiči, bez pomoci učitelek, to nezvládnou. Myslím, že aspoň první a druhé třídy by třeba na tři hodiny denně do školy chodit měly,“ uvedl ředitel chrudimské školy Sladkovského Martin Vykydal.

Ilustrační foto
Prvňáci se budou učit psát na dálku. Učni přišli o praxe

Jeho slova potvrzuje psycholožka Andrea Šmejdová z Pedagogicko-psychologické poradny v Pardubicích.

„U malých dětí nejvíc záleží na jejich rodinném zázemí, jak ty další 'prázdniny' zvládnou. Po jarní karanténě nám například spousta dětí skončila v Klokánku, když to jejich rodiče neunesli. Pokud mají děti například úzkosti, tak se mohou při dalším pobytu jen prohloubit. Pokud je rodinné zázemí naopak pohodové, děti si to mohou užít, ale v každém případě to nebude z hlediska vzdělávání nebo jejich školních návyků pozitivní přínos. Ten skutečně nelze v žádném případě od distanční výuky čekat,“ uvedla psycholožka Šmejdová.

Podotkla přitom, že při jarní karanténě byli prvňáci proti nynějším v určité výhodě: Přece jen už měli za sebou šest měsíců adaptace na školní prostředí. To u těch současných neplatí.

Pro zdravotníky školy budou

Hejtmanství ještě včera zařídilo v každé obci s rozšířenou působností (tedy sv sídelních městech „malých okresů“) aspoň jednu základní školu, která bude vyhrazena pro děti zdravotníků,. pracovníků v sociálních službách nebo v bezpečnostních sborech. O děti zde bude kompletně postaráno včetně stravování. Aktuálně je těchto vyčleněných škol 21. Například v Litomyšli hned tři. v Pardubicích ale zatím jen jedna.

O umístění svých dětí už projevila zájem řada zaměstnanců Nemocnic Pardubického kraje. Ale ne všichni, někteří chtějí zůstat doma na ošetřovačce. Uvedla to mluvčí nemocnic Kateřina Semrádová.

„Kontaktoval jsem starosty obcí s rozšířenou působností ohledně vytipování škol a školských zařízení, která budou určena pro hlídání dětí pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách, příslušníků bezpečnostních sborů a obecní policie. Nařízení vlády se týká zajištění nezbytné péče o děti ve věku od tři do deseti let. Touto péčí je myšleno včetně zajištění stravování,“ řekl hejtman Martin Netolický.

K tomu byla v každém takovém městě vytipována minimálně jedna mateřská škola pro případ, kdyby došlo i k jejich uzavření. Skupinky dětí jsou stanovené na maximálně 30 dětí.