Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kdo označuje padlé vojáky za žoldáky, je "špínou země", řekl Zeman

Praha – Prezident Miloš Zeman před udílením řádů na Pražském hradě mluvil o odvaze, kterou řada vyznamenaných ukázala ve zlomových chvílích historie. Ocenil hrdiny z doby války, i komunismu, ale například také české vojáky, kteří letos padli v Afghánistánu. Jsou to hrdinové, chrání zemi před terorismem a lidé, kteří je označují za žoldáky, jsou „špína země", řekl Zeman v projevu, který ve Vladislavském sále Hradu tradičně předchází samotnému udělování státních vyznamenání.

28.10.2014
SDÍLEJ:

Miloš Zeman. Projev 28. října 2014.Foto: Deník/Martin Divíšek

Zeman tak v podstatě navázal na svůj loňský projev u téže příležitosti, tedy státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Tehdy také hovořil o životních příbězích vyznamenaných. Není totiž podle něj správné chápat české dějiny jenom jako souboj abstraktních idejí, ale je třeba jim rozumět i jako souboji myšlenek, jejichž nositeli jsou konkrétní lidé.

Odvaha ve zlomové době

Ve své dnešní řeči před zaplněným Vladislavským sálem se zastavil u některých milníků české historie a hovořil o lidech, kteří tak či onak v kritickém momentu projevili nebývalou statečnost. Vyznamenání už odpoledne převzal například Nicholas Winton, který v roce 1939 zachránil 669 židovských dětí z Československa, mezi oceněnými jsou i lidé, kteří se statečně zachovali při heydrichiádě, v 50. letech minulého století, při okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy v roce 1968, při zakládání Charty 77, ale vyznamenání in memoriam dostal i písničkář Karel Kryl. „Nepropadnul obecné euforii po listopadové revoluci a velice dobře si uvědomil její nedostatky," uvedl Zeman. Kryl byl po roce 1989 k řadě aspektů polistopadového vývoje a tehdejších politiků velmi kritický.

Vyznamenání dnes podle Zemana dostali i další lidé, kteří ukázali „hrdinství všedního dne" nebo dosáhli vynikajících výsledků ve svém oboru. Zeman tak ocenil mimo jiné zpěvačku Lucii Bílou a režiséra Roberta Sedláčka.

Slavnostní udílení vyznamenání na Hradě tak jako loni poznamenaly osobní spory hlavy státu s dvojicí rektorů, kteří se v minulosti dostali se Zemanem do sporu. Prezident je opět na Hrad nepozval a stejně jako loni chyběli v sále zaplněném politickou, armádní a diplomatickou elitou i někteří další rektoři.

Text projevu prezidenta Miloše Zemana při příležitosti 96. výročí vzniku samostatného československého státu
Vážený pane prezidente Klausi, vážená paní Klausová, vážená paní Havlová, vážení ústavní činitelé, milý pane kardinále, excelence, dámy i pánové,
doufám, že prominete drobnou únavu v mém hlase způsobenou tím, že jsem se teprve dnes vrátil z úspěšné návštěvy Čínské lidové republiky. Dovolte mi, abych se krátce zastavil u svého minulého vystoupení před rokem 28. října, kdy jsem konstatoval, že podle mého názoru naše pojetí českých dějin je příliš anonymizováno, že je pojímáno jako jakýsi souboj abstraktních idejí bez konkrétního spojení s žijícími osobnostmi, s jejich názory, s jejich činy, ale také s jejich konflikty. Protože i konflikty patří k životu, zejména pak životu politickému. Domnívám se, že je daleko důležitější soustředit se na žitou a živou historii. A právě proto bych dnes chtěl učinit další krok vedle obecné kritiky oné příliš anonymizované historie k jejímu jinému pojetí.
Zpráva o stavu české společnosti může být předmětem vánočního poselství prezidenta republiky. Nicméně existovala zde jistá přetržka mezi tímto projevem a udělením státních vyznamenání. A rád bych tuto přetržku zaplnil tím, že bych své dnešní vystoupení pojal jako jakéhosi průvodce životními příběhy těch, koho dnes vyznamenám. Protože prezident zvolený všemi občany má občanům skládat své účty a má povinnost zdůvodnit, proč konkrétní osobnosti skutečně vyznamenal.

Odvaha a hrdinství
Je tady více než 30 vyznamenaných a řadu z nich spojuje jedno téma. To téma můžeme nazvat odvaha, statečnost nebo hrdinství. Dovolte mi tedy, abych byl nejprve vaším průvodcem po časové ose, která rámuje tohoto společného jmenovatele. Dnes odpoledne jsem v Trůnním sále Pražského hradu udělil nejvyšší české vyznamenání Řád Bílého lva I. třídy Siru Winstonovi Churchillovi. Učinil jsem tak proto, že po tomto významném politikovi sice pojmenováváme náměstí a stavíme mu sochy, ale dosud neobdržel nejvyšší a zaslouženě nejvyšší český řád. Přemýšlel jsem o tom, proč se tak stalo. Sice demokratická, ale slabá vláda pod vlivem komunistické strany a pod vnějším tlakem Sovětského svazu, zejména po Churchillově fultonském projevu, kde oznamoval spuštění železné opony, zřejmě nebyla ochotna tohoto bezesporu kontroverzního politika vyznamenat. A jak se říká, lépe pozdě než nikdy. Jsem šťasten, že jsem tak mohl učinit dnes a že jsem toto vyznamenání předal do rukou Churchillova vnuka Sira Nicholase Soamese.

Churchill a Winton
Winston Churchill byl bezesporu významnou osobností své doby, ale chtěl bych upozornit, v onom průvodci životních příběhů na jeden aspekt, který často opomínáme. Churchill nečelil jenom vnějším nepřátelům, a to i tehdy, když stál proti celé Evropě. Churchill čelil i vnitřním oponentům, které bychom možná nemuseli nazývat zrovna Quislingy, ale minimálně appeasery, smiřovateli, tedy lidmi, kteří si přáli uzavření separátního míru s hitlerovským Německem, a to v době, kdy jak Sovětský svaz, tak Spojené státy byly neutrálními zeměmi. To, že Churchill odolal tomuto obrovskému vnitřnímu tlaku z řad jeho politických oponentů, z něho činí výjimečného politika. Protože politik je právě ten, kdo dokáže odolávat tlaku přicházejícímu z té nejméně očekávané strany.
Druhým vyznamenaným byl Sir Nicholas Winton. Snad není zapotřebí dodávat příliš mnoho slov k důvodům tohoto vyznamenání. Snad jen to, že jsem vděčný za průběh ceremoniálu, kdy sedm Wintonových dětí dostalo od dětí z Kunžaku, tedy dětí, kde je gymnázium Sira Wintona, fotografie z doby, kdy se musely rozloučit se svými rodiči. A dovolte mi, abych s úctou vzpomněl právě na tyto rodiče. Oni věděli nebo tušili, že se se svými dětmi možná loučí navždy. A přesto našli odvahu se s nimi rozejít, aby jim zachránili život. A dovolte mi tedy, abych ještě jednou těmto dnes již nežijícím rodičům Wintonových dětí vyjádřil svoji nejhlubší úctu.
Dovolte mi, abych nyní po této časové ose pokračoval dál. Přichází období protektorátu a přichází Heydrichův teror. A jednou z obětí tohoto teroru je lidický farář, který dnes in memoriam rovněž přejímá státní vyznamenání. Člověk, který odmítnul opustit své věřící, třebaže mu to gestapo nabízelo. A dovolte, abych připomenul češtinou Bible kralické onen výrok, že dobrý pastýř neopouští své stádce.

Konec války
Jsme na konci druhé světové války a mezi vyznamenanými, byť opět in memoriam, je člověk, jehož někteří nazývají českým Wintonem. Je to člověk, který zachránil 900 židovských dětí v koncentračním táboře před vyhlazením. A to tím, že SS komando, které přišlo tyto chlapce postřílet, bylo zastrašeno, byť falešnou informací, že v příslušném baráku je tyfová epidemie. A oni stateční esesmani, kteří s takovou chutí vraždili civilní obyvatelstvo, se zalekli tyfu, utekli a 900 mladých židovských chlapců se zachránilo.
Končí druhé světová válka a nastupuje období relativního tříletého klidu. A poté, co by se dalo nazvat ústavním pučem, ale také slabostí demokracie, nastupuje komunistický režim a jednou z jeho obětí je další katolický kněz. Kněz, který je k smrti umučen v komunistickém vězení.
Po stalinském terorismu nastupuje období, které Ilja Erenburg kdysi označil jako období tání. A přichází Pražské jaro, rok 1968. A po něm přichází zima z Kremlu. Přichází okupace. A na Rudém náměstí v Moskvě se našlo několik málo statečných lidí, kteří proti této okupaci dokázali vystoupit.

Sovětská disidentka
Se sovětskou disidentkou, která vedla tuto sedmičlennou, bohužel jenom sedmičlennou, protestní demonstraci, jsem se zhruba před rokem setkal na Pražském hradě. A tehdy jsme si podali ruku na to, že za dvacet let bude demokratické Rusko součástí rozšiřující se Evropské unie. Je mi nesmírně líto, že krátce poté zemřela a že jí nemohu toto vyznamenání předat osobně, ale jsem rád, že toto vyznamenání převezme její syn, jehož v době této demonstrace držela na ruce jako malé dítě.
Jsme stále ještě v roce 1968 a tehdejší československý parlament hlasuje o tom, zda má schválit okupaci. Podobně jako na Rudém náměstí bylo sedm statečných, v českém parlamentu bylo těch statečných ještě o něco málo méně, a proto je mezi vyznamenanými poslankyně, která spolu s ostatními měla odvahu zdvihnout ruku proti. Mimochodem ještě předtím zde byl statečný člověk, který odmítnul podepsat moskevské protokoly, František Kriegel. A protože moje mínění je jiné než mínění zastupitelstva v Praze 2, které odmítlo Františku Krieglovi udělit čestné občanství, bude mi ctí, jestliže tohoto statečného člověka příští rok, bohužel opět in memoriam, vyznamenám.
Přesouváme se do období normalizace, šedi a nudy, a teprve v roce 1977 se objevuje paprsek naděje. Tentokrát už to není jenom pět nebo sedm statečných, tentokrát je to dvanáct set statečných. První signatáři Charty 77 a je mi ctí, že jednoho z nich dnes mohu vyznamenat. A abych uzavřel onu sekvenci oné politické statečnosti, dovolte mi, abych k výše jmenovaným připomněl jedno jméno českého písničkáře, kterého jsem si vážil a kterého jsem měl rád. Písničkáře, který nepropadnul obecné euforii po listopadové revoluci a velice dobře si uvědomil její nedostatky a její rizika. Byl vyznamenán už jednou, ale vyznamenáním poměrně nízkého stupně, a právě proto mu dnes uděluji řád Tomáše Gariggua Masaryka.

Padlí vojáci
Přecházím k tématu, o němž bych raději nemluvil a o němž mluvím s nesmírným smutkem. K tématu pěti statečných, kteří padli ve válce s mezinárodním terorismem, kteří zemřeli v Afghánistánu. A jednomu, jehož se díky Bohu podařilo zachránit. Špína této země označuje tyto padlé vojáky jako žoldáky. Žoldák je ten, kdo bojuje za peníze v cizí armádě, žoldák není ten, kdo bojuje v armádě své vlasti. Je to hrdina, který chrání naši zemi před mezinárodním terorismem. A je mi smutno, když tyto lidi s úctou a s přátelstvím k pozůstalým zahrnuji do seznamu vyznamenaných.
Dovolte mi, abych závěrem, když se kolem sebe rozhlédnu, přešel i k vyznamenaným, které nespojuje onen společný jmenovatel, i když bych mezi nimi mohl rovněž nalézt příklady neokázalé statečnosti a neokázalého hrdinství. Takovým příkladem je například dárce krve, který daroval svoji krev při více než 500 odběrech. I toto je hrdinství, nikoli mediálně zajímavé hrdinství, ale hrdinství všedního dne.

Ocenění předsedové vlád
A nyní mi dovolte, abych tak, jak tu sedí jednotliví vyznamenaní, řekl několik málo slov o každém z nich. Robert Fico se zasloužil o skvělé česko-slovenské přátelské vztahy. Dokázal vybudovat silnou levicovou stranu sjednocením všech levicových proudů ve Slovenské republice a stejně tak jako Winston Churchill byl vynikající pravicový politik, je Robert Fico, můj přítel, vynikající politik levicový. Někdy není ani tak důležité, kdo je levicový a pravicový, ale kdo je a není vynikající.
Lieber Franz, ich bin so gern du bist mit uns - spolkový kancléř Franz Vranitzky byl kancléřem od roku 1987, v době, kdy čeští emigranti prchali do Rakouska a Rakousko jim poskytovalo vlídnou náruč. A někdy dokonce není dobré použít termín emigranti. Byli to lidé, kteří se chtěli vrátit, jako Pavel Kohout, Pavel Landovský a další, ale tehdejší československý režim jim v tom zabránil. A právě proto, že tehdejší rakouská vláda poskytla těmto a dalším lidem azyl, bych našim rakouským přátelům chtěl ze srdce poděkovat. Mezi nimi je i další muž, který dnes obdrží vyznamenání a který je zakladatelem společnosti Česko-rakouského přátelství. Přátelství, které nebylo formální, ale které poskytovalo reálnou pomoc našim exulantům.
Mezi vyznamenanými je mnoho dalších známých tváří a dovolte, abych pro úsporu vašeho času a také proto, aby vynikající česká veřejněprávní televize neměla další poruchu ve svém vysílání, zmínil jenom některé z nich.

Podnikatelé i královna šansonu
Minulý rok jsem vyznamenal Jana Světlíka jako úspěšného podnikatele, dnes je mi ctí vyznamenat dva představitele nejúspěšnějšího podniku v České republice, Škody Auto Mladá Boleslav. Jednoho z nich in memoriam, protože zahynul při dopravní nehodě, a druhého z nich plného energie. Je mi ctí vyznamenat cestovatele a spisovatele, který se dožil v plné vitalitě úctyhodných 95 let. Je mi ctí vyznamenat ortopeda a chirurga, který ve Vídni utrpěl dopravní nehodu, při níž dosáhl rekordního počtu 50 zlomenin a přesto se dokázal vzpamatovat, vrátit k životu a zachraňovat život a zdraví desítkám a stovkám dalších lidí. Je mi ctí vyznamenat zakladatelku Fondu ohrožených dětí a organizátorku zařízení, které se jmenuje Klokánek, protože společnost, která se nestará o své děti, není dobrá společnost. Jsem rád, že mohu vyznamenat dvě hvězdy pěveckého nebe. Královnu českého šansonu a mnohanásobnou Zlatou slavici, protože obě dvě rozdávaly radost po mnohá léta milionům a milionům lidí.
A tak bych mohl pokračovat dál a dál, mohl bych mluvit o paní profesorce Olivové, ale to už je další část našeho příběhu, kterou za mne převezme můj kancléř. Proto mi dovolte, abych zcela závěrem jmenoval poslední vyznamenanou, skromnou zvonařku paní Dytrychovou, jejíž zvony zaznívají v celém světě. A víte, zvony mají zvláštní osud. V době války jsou to právě zvony, které jsou rekvírovány a přetaveny na zbraně a jen málo z nich se vrací na svá původní místa a musíme odlít zvony nové. Chtěl bych závěrem svého projevu vyjádřit pouze jedno jediné přání. Přál bych si, aby nad českou krajinou zněly pouze zvony pokoje, zvony míru a aby tato krajina byla ušetřena hrůz, které dnes tak trápí jiné země.

Děkuji vám za vaši pozornost.

Autor: ČTK

28.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Duel hokejové extraligy Dynamo Pardubice - Oceláři Třinec.

Dynamo hostí Zlín, kanonýr zůstává na marodce

Ilustrační snímek.

Dnes ve dvě začnou voliči vybírat poslance. Kandidátů je v kraji 407

Jak Pardubice promluví do obsazení TOP 4? V sobotu hrají v Třinci

Pardubice – Druhou nejvyšší soutěž čeká parádní sobota. První čtyři celky Fortuna národní ligy nastoupí proti sobě ve vzájemných duelech. Druhé České Budějovice hostí v televizním utkání vedoucí Opavu, již dopoledne se fotbalisté Pardubic představí na hřišti Třince.

Proti proudu času zdarma k oslavám Mezinárodního dne archeologie

Pardubice - Proti proudu času se lidé mohou vydat ve stejnojmenné archeologické expozici Východočeského muzea v Pardubicích.

Pardubice se rozloučí s dostihovou sezonou

Pardubice – Velkou pardubickou to neskončilo, dostihoví příznivci se mají na co těšit ještě tuto sobotu. Pardubickou dostihovou sezonu ukončí sedm dostihů.

Pravý břeh Labe zůstane klidovou zónou. Stavět se nebude

Pardubice – Obyvatelé Pardubic už znají budoucí podobu pravého břehu Labe. Nejzásadnější změnou je nová lávka přes řeku, vybudování informačního systému či doplnění městského mobiliáře. Vzniku nové zástavby určené k bydlení se starousedlíci a ekologové obávat nemusí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení