"Ještě teď tomu nemohu uvěřit. Opravdu jsme to nečekali. Spíše jsme počítali s tím, že se o zapsání našeho hřebčína bude hlasovat až příští rok," nechal se slyšet ředitel kladrubského hřebčína Jiří Machek s poukazem na to, že že ještě v letošním květnu pardubické hejtmanství uvedlo, že si na rozhodnutí komise musí počkat až do příštího roku, kvůli neúplné dokumentaci. Podle Jiřího Machka je zapsání hřebčína na seznam UNESCO završením velmi dlouhé cesty. " Již od roku 2007 byl hřebčín na takzvaném indikativním seznamu. Toto rozhodnutí, je pro nás pocta a jeden z největších milníků nejen hřebčína, ale i obrovským úspěchem celé České republiky. A doufáme, že je to jedna ze záruk toho, že hřebčín zůstane zachován i pro další generace," dodal Jiří Machek.

Hřebčín však do prosince roku 2020 musí splnit ještě celou řadu podmínek. "Je potřeba rozšířit ochranné pásmo, zajistit památkovou ochranu kladrubskému náhonu a připravit novy managment plán. Na všem se pracuje a podmínky jsou tak z naší strany splnitelné," uvedl k podmínkám Jiří Machek.

Podle hejtmana pardubického kraje Martina Netolického přispěje zápis ke zvýšení návštěvnosti nejen samotného hřebčína, ale i celého regionu. "Zápis hřebčína na seznam UNESCO je pro nás potvrzení toho, že jsem nejen já, ale i mí předchůdci, oprávněně na jeho vyjímečnost. A zápisem se potvrdilo, že jeho význam je opravdu světový," uvedl hejtman a připomněl, že v případě hřebčína se jedná již o druhý zápis na seznam světového dědictví v regionu. V roce 1999 byl na seznam zapsán areál zámku Litomyšl. "Jsem přesvědčen, že zápis hřebčína významným měřítkem přispěje k vyšší návštěvnosti tohoto unikátního areálu, který v minulosti navštívil i císař František Josef I. se svojí manželkou Sisi. Takže každý, kdo má rád historii, ten si Kladruby nenechá ujít," dodal hejtman Martin Netolický.

Žádné překvapení

"A jestli mě zpráva překvapila? Upřímně? Ani ne. Materiál a dokumentace prošla mnoha koly hodnocení a připomínek, proto jeho kvalita byla po doplněních opravdu na vysoké úrovni. Nyní je třeba dořešit několik věcí, včetně vedení vysokého napětí areálem s ohledem na celkový vzhled a vliv na krajinu, ale i to je řešitelné po dohodě s distributorem energie. Kraj má také v obci střední školu zaměřenou právě na chovatelství koní. Právě tady nyní investujeme do vybavení a zázemí pro studenty. Informace tedy může být vzpruhou i pro ni. Z celkového pohledu mám ale vskutku nehranou radost," poznamenal také hejtman.

Chovu koní se v Kladrubech nad Labem věnovali již Pernštejnové, kteří zdejší panství zakoupili v roce 1491. Součástí panství byla i obora, kterou Maxmilián II. dostal darem od českých stavů v roce 1560 a později zde vybudoval hřebčinec. Rudolf II. udělil hřebčínu statut císařského dvorního hřebčína. V roce 1918 získal hřebčín do vlastnictví československý stát. V roce 1995 byl starokladrubský kůň vyhlášen za kulturní památku a v roce 2002 bylo kmenové stádo běloušů vyhlášeno za národní kulturní památku. Kladruby nad Labem jsou jedním z mála míst na světě, kde jsou dosud chováni a cvičeni kočároví koně.