„Vzhledem k ohroženému imunitnímu systému, špatné výživě a hygieně a dlouhodobému pobytu v přeplněných útočištích jsou ohroženi nakažlivými chorobami a v současné pandemii jsou zvláště zranitelnou skupinou,“ odůvodnili to pracovníci SZÚ.

Bezdomovci zároveň hojně využívají městský mobiliář a mohou tak nákazu snadno šířit mezi další lidi. „Je to skupina osob, s níž je těžké spolupracovat, protože mnozí z nich nejsou schopni respektovat pravidla. Je víceméně nezjistitelné, zda jsou, nebo nejsou pozitivní, dokud se u nich nemoc přímo neprojeví,“ popsal největší problém chrudimský místostarosta Pavel Štěpánek.

Terénní pracovníci s bezdomovci komunikují a snaží se pozorovat jejich zdravotní stav, případně je poslat na testy. Někteří lidé bez přístřeší to ale odmítají. „Je skupina bezdomovců, s níž je možné pracovat a nákazu tam podchytit. Pak jsou ale ti, kteří chtějí žít striktně na ulici a nemají zájem o jakoukoli pomoc,“ upřesnil situaci starosta Svitav David Šimek.

„Doufám v to, že pokud tito lidé onemocní, začnou mít horečky a podobně, tak se zašijí do svých úkrytů, kde se vyleží, a nákaza se tak nebude šířit mezi ostatní občany,“ dodal Šimek.

Podchytit nákazu u lidí bez přístřeší se snaží také pracovníci sociálních služeb. Pokud do chrudimské noclehárny přijde někdo nový, zaměstnanci mu ihned měří teplotu a vyptávají se, zda nepřišel do kontaktu s někým nakaženým. „Máme dezinfekční lampy, kterými čistíme celé pokoje, několikrát denně dezinfikujeme kliky. Klienti také dostávají roušky,“ popsal další opatření Petr Čápek, ředitel neziskové organizace SOPRE Chrudim, která noclehárnu provozuje.

Část této chrudimské noclehárny ale bude sloužit i pro lidi v karanténě nebo nakažené. Radnice vyčleňují různé obytné prostory, v nichž by mohly poskytnout azyl právě lidem bez domova, kteří mají nařízenou karanténu. „Nemůžeme připustit, aby se lidé bez domova, kterým byla nařízena karanténa nebo jim bylo diagnostikováno onemocnění covid a mají být v domácí izolací, pohybovali mezi zdravou populací. Tímto opatřením chráníme především ji,“ vysvětlil primátor Pardubic Martin Charvát.

Vedení města tak vyčlenilo čtyři malometrážní byty v Husově ulici, které mají základní vybavení, jako je stůl, židle, postel, lůžkoviny. Ve čtvrtek se do bytů přemístili již dva lidé. „Bude zde o ně postaráno, včetně stravy. Nebudou se však moci ze svého přechodného azylu vzdálit. Bezpečnostní agentura bude u bytů zajišťovat nepřetržitě celodenní ostrahu,“ řekla mluvčí pardubického magistrátu Nataša Hradní.

Svitavská radnice v případě potřeby využije takzvaný krizový byt. „Jedná se o byt, který neobsazujeme. Je pro případy, kdy je potřeba ze dne na den ubytovat rodinu třeba kvůli požáru nebo když někde dochází k domácímu násilí a žena se nemůže s dětmi do domácnosti vrátit a podobně. Použili bychom ho i v této situaci,“ potvrdil Šimek.

Pardubice na jaře zřídily pro tyto účely stanové město, které sloužilo také jako Nízkoprahové denní centrum. Službu využilo celkem 52 lidí. Pro zajištění karantény osob bez přístřeší a osob vykázaných z důvodu domácího násilí byl vyčleněn také dům na náměstí Jana Pernera, kde přebývalo 10 lidí, z nichž pět byli bezdomovci.