V době nízké porodnosti to vypadá jako dobrá zpráva. Na přírůstku se však podílelo pouze stěhování, a to ze zahraničí.

„Ze zahraničí se na území Pardubického kraje během roku 2018 přistěhovalo 2 681 lidí, nejvíce z Ukrajiny, Slovenska, Bulharska a Rumunska. Do zahraničí se vystěhovalo 541 osob. Celkový přírůstek stěhováním se zahraničím tedy byl 2 140 osob,“ uvedla vedoucí oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v Pardubicích Hedvika Fialová.

Příliv cizinců ale městům přináší problémy. Ubytovny jsou plné, není dostatečně zajištěna zdravotní péče a pro děti je potřeba hledat volná místa ve školských zařízeních. „V našich mateřských a základních školách už jich je téměř 400, to je v podstatě jedna celá škola a školka,“ řekl náměstek primátora Pardubic Jakub Rychtecký.

Například jen v pardubickém Foxconnu pracují lidé celkem 33 národností. Největší menšinou je tam pravděpodobně mongolská skupina, která čítá asi 500 pracovníků. Na začátku loňského roku přitom zastupitelé vystavili stopku příchodu 300 Mongolů. „Nejsem ani rasista, ani xenofobní člověk, ale když si vzpomenu na filmy o Čingischánovi, běhá mi mráz po zádech. Mongolové jsou od nás kulturně velmi odlišní a nemají zájem se nám přizpůsobovat,“ poznamenal tehdejší zastupitel za Patrioty Pardubic Jan Linhart.

Zajištění lékařské péče i bydlení

Foxconn argumentuje tím, že pro své zahraniční zaměstnance zajišťuje služby praktického lékaře včetně poskytnutí pomoci s tlumočením, novým zaměstnancům zabezpečuje ubytování a uvažuje o podpoře kurzů českého jazyka pro začlenění dětí cizinců do školního kolektivu. „S Pardubickým krajem a městem Pardubice jsme projevili společnou vůli spolupracovat a v tom pokračujeme,“ řekla mluvčí Foxconnu Radmila Čukatová.

Problémy jsou však i s dalšími národnostmi a pracovníky z jiných podniků. Například na konci loňského prosince 34letý muž z Bulharska zakládal ohně ve Svinčanech na Pardubicku. A podobných případů by se našlo víc. Stejně jako těch, kdy je soužití s cizinci naprosto bezproblémové.

Obyvatel přibylo ve všech okresech

Z nových dat ČSÚ dále vyplývá, že stěhováním mezi kraji České republiky přišel Pardubický o 159 obyvatel, přistěhovalo se 3 858 lidí a 4 017 se odstěhovalo.

Obyvatel za loňský rok přibylo ve všech okresech Pardubického kraje. V absolutních i relativních číslech měl největší přírůstek (1 307 lidí, 0,76 %) okres Pardubice, kde měla vliv nejen migrace, ale také vyšší porodnost.

„Druhý nejvyšší celkový přírůstek obyvatelstva byl zaznamenán v okrese Ústí nad Orlicí (401 osob, 0,29 %). I zde se na početním růstu podílelo jak stěhování, tak přirozená měna,“ konstatovala Fialová. Na růst počtu obyvatel na Chrudimsku a Svitavsku mělo vliv pouze stěhování, přirozený přírůstek byl záporný.

Zajímavosti ze statistik za rok 2018

- V Pardubickém kraji se živě narodilo 5 526 dětí. Meziročně přibylo nejvíce živě narozených dětí na Orlickoústecku. Prvorozené děti tvořily 47 % všech živě narozených, druhorozené 38 % a děti narozené ve třetím či vyšším pořadí 15 %.
- Mimo manželství se narodilo 2 704 dětí, tedy 48,9 % (o 0,4 % nad republikovým průměrem). Nejvyšší podíl dětí narozených neprovdaným matkám byl v okresech Ústí nad Orlicí a Chrudim (50,9 %, resp. 50,7 %), nejnižší pak v okrese Pardubice (45,9 %).
- Bylo evidováno 1 331 potratů, z nich 51,3 % představovala umělá přerušení těhotenství. V relativním vyjádření (po přepočtu na 1 000 obyvatel) byla celková i indukovaná potratovost v kraji nejnižší v mezikrajském srovnání.
- Bylo uzavřeno 2 648 manželství, což je nejvíce od roku 2007. V 69 % případů šlo u obou snoubenců o jejich první sňatek.
- Rozvedeno bylo 999 manželství. Rozvod se v 61 % případů týkal manželství s nezletilými dětmi.
- Zemřelo 5 528 lidí (z toho 2 797 mužů), což je o 139 více než v roce 2017. Nejvyšší podíl zemřelých byl ve věkové skupině 80 až 89 let (34 % všech zemřelých). Zemřelo 14 dětí do 1 roku, z toho 10 dětí do 28 dnů po narození.

Zdroj: Český statistický úřad