„Návštěvnost Horského resortu Dolní Morava byl v červenci vyšší, než tomu bylo loni za stejné období. Přírůstek je v řádu desítek procent,“ potvrzuje marketingový manažer Tomáš Drápal. Důvodů je podle provozovatelů resortu. Nejen jim ale i ostatním turistickým cílům v Pardubickém kraji přeje počasí.

„Nesmíme pominout trend letošního léta, kterým je vyšší poptávka po domácí turistice. Oproti loňskému roku však evidujeme nižší počet zahraničních turistů, což kompenzuje již zmíněná vyšší návštěvnost domácích turistů,“ pokračuje Tomáš Drápal. Stezka v oblacích, která je součástí resortu, je vůbec nejnavštěvovanějším turistickým cílem v kraji. Vloni se po ní prošlo 300 tisíc lidí. Nově resort láká na Mamutí horskou dráhu, která je nejdelší bobovou dráhou ve střední Evropě.

Druhým nejvyhledávanějším turistickým cílem v Pardubickém kraji je Muzeum v přírodě Veselý kopec. Vloni sem zavítalo skoro 84 tisíc lidí. Letos je však návštěvnost podle pracovníků muzea mnohonásobně nižší.

„Příčinou je to, že jsme mohli uskutečnit jediný velký program, a to Masopust na Veselém Kopci. Následně jsme museli zrušit veškeré velké plánované programy počínaje velikonoční výstavou v dubnu a konče srpnovou akcí věnovanou tradičnímu hospodaření, neboť naše podmínky neumožňují dodržet stanovené limity návštěvníků,“ vysvětluje ředitelka Magda Křivanová.

Další propad přineslo uzavření muzea a pomalý, postupný návrat návštěvníků, zrušení školních výletů a speciálních programů pro školy. „Muzeum je standardně navštěvováno početnými organizovanými skupinami seniorů, kteří kvůli epidemiologické situaci byli nuceni návštěvu zrušit. Propad v řádech desítek tisíc návštěvníků již bohužel nelze v podzimních měsících, vzhledem k charakteru muzea v přírodě dohnat,“ pokračuje ředitelka.

Chybí turisté ze zahraničí

A minimum je, oproti předchozím letům, i zahraničních návštěvníků. „Finanční ztráty jistě budeme mít v řádech statisíců, ale konkrétní číslo budeme znát až na konci sezóny. Úsporná opatření jsme zavedli, nejsou však takového rázu, že by výrazně ohrožovala běžný chod muzea,“ říká Magda Křivanová. Se začátkem školního chtějí pracovníci muzea obnovit speciální programy pro školy, které se nerealizovaly v jarním období. Podle ředitelky je to je však stále velká neznámá.

Skluz v návštěvnosti nedoženou ani na turisticky vyhledávaném Svojanově. „Výpadek v příjmech činí asi 1,2 milionu. Vzhledem k silné letní sezóně se nám daří výpadek snižovat. Omezili jsme výdaje do takové míry, abychom ke konci roku udrželi rozpočet hradu vyrovnaný,“ vypočítává kastelán Miloš Dempír.

V červenci narostla návštěvnost hradu oproti loňsku skoro o čtvrtinu. Za měsíc červenec přijelo na Svojanov 20 tisíc návštěvníků. Celkově jich vloni bylo 83 tisíc. Pomoc od státu, za dobu, kdy musel být hrad na základě vládních opatření uzavřen, by kastelán ocenil. „V té době se nám žádné pomoci nedostalo a nepředpokládám, že by se jí dostalo nyní. Naopak stát i kraj přislíbily pomoci při mimořádné stavební havárii, ke které došlo na konci června. Toho si velmi cením,“ dodává Miloš Dempír.

Necelá polovina návštěvníků, ve srovnání v loňským rokem, zamířila do Národního hřebčína v Kladrubech. „Naproti tomu zaznamenáváme nárůst počtu návštěvníků v hřebčíně ve Slatiňanech, což bylo zřejmě ovlivněno i otevřením rekonstruovaného státního zámku,“ přiblížil ředitel kladrubského hřebčína Jiří Machek.

Národní hřebčín je příspěvkovou organizací Ministerstva zemědělství, není tudíž na příjmech ze vstupného bytostně závislý. „Rozdíl v příjmech ze vstupného je nižší o bezmála 850 tisíc korun. Přestože je výpadek poměrně vysoký, úsporami v provozních výdajích jsme schopni tento problém vyřešit. O žádnou formu podpory žádat nebudeme,“ upřesnil ředitel Machek.

Památka UNESCO, státní zámek v Litomyšli, se v červencové návštěvnosti oproti loňsku propadl skoro o 14 tisíc lidí. „Rozdíl je způsoben změnou festivalu Smetanova Litomyšl v rámci opatření proti koronaviru, jeho mnohem komornějším pojetím a omezeními vstupného v rámci festivalu. Akci takového rozsahu nelze jednoduše nahradit,“ vysvětluje kastelánka Zdenka Kalová.

Poloviční návštěvnost hlásí i Východočeské muzeum v Pardubicích. „Červenec je úspěšnější než v loňském roce (4134, loni 2877), návštěvníky láká především novinka sezóny – vyhlídka na zámecké věži a nová expozice S.K.L.E.M. Tržby jsou zatím nižší přibližně o 200 tisíc korun, podporu sanující částečně ztrátu bychom proto uvítali,“ nastínila mluvčí Kateřina Procházková.

Podobný handicap, jako skanzen na Veselém kopci, zatěžuje rovněž Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi. „Do konce roku to patrně nedoženeme. Ačkoliv je nyní návštěvnost nadprůměrná, očekáváme, že školy, které muzeum navštěvují v období září až prosinec, dají ze zřejmých důvodů přednost dohánění učiva,“ domnívá se ředitelka Simona Chalupová. Oproti jiným institucím však mají výhodu, že jim výpadek příjmů od března do května kompenzoval zřizovatel, kterým je Ministerstvo kultury.

Ani státní hrad Kunětická hora si aktuálně na nezájem návštěvníků nemůže stěžovat. „Vývoj návštěvnosti je zatím potěšující. Je opravdu znát, že lidé projevují o tuzemské památky zvýšený zájem. Ubylo zahraničních návštěvníků, ale tento úbytek bohatě nahrazuje podpora české klientely,“ potvrzuje pracovník správy hradu Mirek Pecha.

Červencová návštěvnost hradu je nejlepší za dva roky a to i přesto, že byly zrušeny některé tradiční velké akce (festival České hrady). „Je nicméně zřejmé, že vynucený jarní výpadek a z toho plynoucí ekonomické ztráty se nám už s jistotou dohnat nepodaří,“ dodává Pecha.