Na hřbitově v Ústí nad Orlicí je hrob s nápisem obětem války. Kdo je v něm pohřbený, se desítky let nevědělo, známá byla jen vězeňská čísla, která měly oběti holocaustu vytetovaná na předloktí. Téměř deset let trvalo pátrání po příběhu zemřelých. V úterý odpoledne se na hřbitově sešli potomci jednoho z nich, a to Meijera Cohen de Lara. A na dnešek, 27. ledna, vychází Mezinárodní den památky obětí holocaustu.

Učitelka Blanka Petrovická se v roce 2013 vydala po stopách vězeňských čísel. Zatím odkryla jména u dvou z nich.

Rabín se dostal do Ústí nad Orlicí úplně náhodou, stejně jako ostatní. Těla pěti lidí vyhodili nacisti z vlaku 24. ledna 1945 a byla hned pohřbena na městském hřbitově za účasti četnictva a lékaře Neklana Velebila, jejich vytetovaná čísla byla zapsaná. Po stopách čísel se vydala v roce 2013 učitelka Blanka Petrovická.

„Dozvěděla jsem se, že díky digitalizaci zahraničních archivů je do nich přístup, tak jsem to zkusila. Trvalo to, ale částečně se mi podařilo něco najít. Přišla mi odpověď z Osvětimi i německých archivů,“ vzpomínala Petrovická.

Otazníky zůstávají

Zatím odkryla jména u dvou čísel, nad dalšími třemi ale stále visí otazník. Číslo 176 179 nosil na předloktí Joseph Froim, který se narodil 15. března 1922 ve Francii. U čísla 150 631 se dostala učitelka Petrovická mnohem dál. V archivech a památníku Osvětim společně s historikem Jiřím Fikejzem zjistila, že číslo patřilo Meijerovi Cohen de Lara, rabínovi portugalské židovské komunity v Amsterdamu. On a další čtyři lidé nepřežili náročnou cestu z Osvětimi.

Kameny zmizelých - stolpersteiny
Kameny zmizelých připomenou ve Vysokém Mýtě židovské rodiny, oběti holocaustu

„Jednalo se o transport smrti, který projížděl z Osvětimi přes Ústí nad Orlicí a Prahu do Rakouska. Na každém kilometru zůstali minimálně tři lidé. Ten vlak byl přeplněný, aby si udělali místo, tak mrtvé vyhazovali z vlaku. Těchto pět lidí bylo nalezeno v katastru Ústí nad Orlicí. Tři z nich zemřeli přirozeně na podchlazení nebo hlad, ale dva byli zastřeleni na ústeckém nádraží,“ přiblížil příběh Jiří Fikejz, amatérský historik z Ústí nad Orlicí.

Databáze obětí holokaustu - ZDE

Jak kdo z pěti pochovaných zemřel, není dodnes jasné. O Meijerovi Cohen de Lara má ale jeho rodina informaci, která může být pravdivá. „Rodina Cohen de Lara má z období těsně po válce svědectví jednoho člověka, který transport přežil. Podle něho byl jejich tatínek údajně zastřelen na útěku,“ dodal Fikejz.

Náhodou se v Holandsku potkal se ženou z rodiny Cohen de Lara a později se dostal až k vnoučatům pochovaného Meijera Cohen de Lara. „V Amsterdamu existuje Stolpersteine za tatínka Meijera a maminku Kláru. Oba dva na něm mají napsáno pouze to, že zahynuli v Osvětimi. Meijer nastoupil do Osvětimi, dělal v uhelném dole, takže nebyl přímo v táboře. Byl i několikrát v nemocnici, proto je k němu hodně dokumentů,“ vysvětlil Fikejz.

Odhalení pamětní desky pěti obětem holocaustu na hřbitově v Ústí nad Orlicí.Odhalení pamětní desky pěti obětem holocaustu na hřbitově v Ústí nad Orlicí.Zdroj: Deník/Iveta Nádvorníková

Miminko ukryli u příbuzných

Zajímavý osud má i syn Meijera Cohen de Lara. Michael Menachem Isaac Cohen de Lara žije a letos mu bude 80 let. „Narodil se tři týdny předtím, než šli rodiče do transportu. Jako miminko se ho podařilo ukrýt u příbuzných a díky tomu válku přežil. Z užší rodiny přežil jako jediný, ale dnes ta rodina má zase třicet lidí,“ řekl Fikejz.

Pátrání po osudech lidí, kteří se zatím skrývají jen pod čísly, ale rozhodně nekončí.

Vnoučata Meijera žijí v Amsterdamu a jezdí už rok do Ústí nad Orlicí, kde je pochovaný jejich dědeček. Mary, Dan a Robert nechyběli ani na odhalení pamětní desky.

PAMĚTNÍ STÉLA v Litomyšli připomíná výročí sedmdesáti let od násilné deportace Židů z města. O památníku se diskutovalo v Litomyšli několik let. Stéla byla odhalena 3. prosince 2012.
Litomyšl si připomíná 80 let od transportu Židů. Uloží první Kameny zmizelých

„Dali jste příležitost našemu otci, aby se mohl setkat se svým otcem. Jsme rádi, že nalezení jeho otce mu přineslo mír, po kterém toužil. Každý rok si to připomínáme. Všichni nám říkají, že je to něco úžasného. Naše rodina bude navždy mít speciální vztah k Ústí nad Orlicí. Budeme vás navštěvovat i s našimi dětmi a oni potom se svými dětmi,“ řekl Dan Cohen de Lara. Se svojí rodinou přivezl do Ústí speciální písek z Izraele, který nasypala vnoučata pohřbeného Meijera Cohen de Lara na pamětní desku.

Na dnešek, 27. ledna, vychází Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Byl vyhlášen Valným shromážděním OSN 1. listopadu 2005 na jeho 42. plenárním zasedání. Tento den má připomínat utrpení přibližně šesti milionů Židů, 220 tisíc Romů, 15 tisíc homosexuálů a milionů dalších nevinných obětí v době holokaustu za druhé světové války. Právě 27. ledna 1945 byl Rudou armádou osvobozen nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka). 

Zdroj: Wikipedia

Pátrání po osudech lidí, kteří se zatím skrývají jen pod čísly, ale rozhodně nekončí. „Pátráme dál, ale není to jednoduché. Chybí dokumenty, u Francouze Josepha Froima se nám nepodařilo nalézt žádné potomky, nikdo se na výzvy nepřihlásil,“ podotkl Fikejz.

Na pamětní desce jsou další tři čísla A5459, A6744 a A7941. Třeba i u nich se jednou objeví zlatá cedulka se jménem a datem narození. Kromě těchto pěti obětí je ale na orlickoústeckém hřbitově pochováno ještě dalších sedm lidí, u nichž čísla chybí.

„Byli vyhozeni z vlaku v Hylvátech, které byly za války německé. Lidé je tehdy odmítli pochovat na hřbitově a zakopali je na louce za hřbitovní zdí. Teprve po válce v dubnu roku 1946 došlo na exhumaci, ale to se už nedala zjistit jejich vězeňská čísla,“ uzavřela Petrovická. Přesto hledání příběhů nevzdává a dál píše do archivů a pátrá po osudech lidí, kteří se po smrti ocitli v Ústí nad Orlicí.