Jenomže teď je vyvedli z omylu ekonomové. Pokud část teenagerů přestala kouřit, má to podle nich mnohem prozaičtější vysvětlení: mladí lidé jsou zkrátka víc než na tabáku závislí na sociálních sítích.

„Většina teenagerů dnes visí na displejích svých telefonů. Potřebují k životu wi-fi. Tu ale většinou najdou jen v uzavřených místnostech, kde se kouřit nesmí. A tak si nezapálí,“ říká Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz, které se nedávno podílelo i na studii, jak zmírnit škodlivé dopady tabáku na českou populaci.

U mladých lidí, kteří si musejí vybrat mezi dvěma závislostmi, zkrátka podle něj nad tabákem vyhrají technologie.

Vyšší spotřební daně

InfografikaZdroj: DeníkStát by si měl podle něj podobných věcí všímat. Jedině tak se mu podaří počty kuřáků snižovat. A s nimi i škodlivé dopady jejich chování. Podle posledních propočtů už totiž tyto škody šplhají nad 33 miliard korun za rok.

„Vedení jednotlivých resortů by měla vzít data, kterých máme opravdu dost, a sestavit podle nich seznam kroků, jak cílit na různé věkové a společenské skupiny. Na každou bude zřejmě platit něco jiného,“ vysvětluje Rod.

Třeba nízkopříjmové skupiny může odradit vyšší spotřební daň z tabáku. „Cigarety ale musí být drahé ve všech svých formách, jinak se lidé jen přesunou od klasických cigaret k levnějšími řezanému tabáku. Obojí přitom přináší spotřebiteli stejnou újmu,“ říká Rod. Obavy, že se tím posílí černý trh, jsou podle něj liché. Četné analýzy je nepotvrdily.